Škytavka může být i velmi nebezpečná. Časté škytání rozhodně nepodceňujte

Ve společnosti dobrých přátel se škytavce většinou v dobrém zasmějeme
Zobrazit fotogalerii (4)
25.02.2020 - 16:00  

Škytavka je možná drobnost, trochu nepříjemnost a v některých případech i důvod k úsměvu. To když se tělo rozhodne škytat v těch nejnevhodnějších okamžicích - na zkoušce nebo při vážném rozhovoru může dokonce odlehčit atmosféru. Většinou také trvá jen několik minut a není nebezpečná. Jindy jsou ale její příčiny velmi vážné. Jak to poznáme a kdy vyhledat lékaře?

Škytavku “chytil” ve svém životě asi každý. Jde vlastně o samovolné, tedy vůlí neovládané, rychlé nasátí vzduchu do plic, přičemž se uzavřou hlasivky. Příkaz k tomuto kroku dává záškub bránice, tedy svalu, který odděluje břišní a hrudní dutinu. Ani bránice ale sama o sobě nerozhoduje… Instrukce k tomu přicházejí z mozku bráničním nervem, který z mozku až na místo samé vede kolem jícnu, srdce a plic. Pokud dojde k jeho narušení kdekoliv na této cestě, může člověk začít škytat.

Nebývá to problém

Jak bylo uvedeno, škytavka může člověka postihnout na několik minut a největším problémem v takovém případě může být třeba posměch kamarádů, pokud se dítě potýká se škytavou například ve škole. Ani to samozřejmě není nic příjemného, ale i v takovém případě je ale možné (většinou s úspěchem) využít k zastavení škytání některou z osvědčených starých rad.

Velmi úspěšná v boji proti škytavce bývá obyčejná voda - několik doušků studené vody může být jednoduchým řešením problému. Pomoc můžeme hledat také v kostce cukru, kterou necháme pomalu rozpustit v ústech, v hlubokých nádeších nebo v dýchání do papírového sáčku či do dlaní. V posledně jmenovaném případě může bránici uklidnit vyšší koncentrace vdechovaného oxidu uhličitého.

Varovný signál

Na krátkou škytavku má každý jistě svůj osvědčený recept, který v průběhu maximálně několika minut celkem spolehlivě zabere. Problém ale přichází ve chvíli, kdy se škytavka nechce vzdát nebo se pravidelně vrací. Takové stavy již mohou výt varovným signálem, kterému bychom určitě měli věnovat náležitou pozornost.

Leknutí nebo rakovina?

Zatímco běžná a tedy nikoliv nebezpečná škytavka může vzniknout třeba z leknutí, zbytečně rychlého zhltnutí oběda nebo vypitím většího množství syceného nápoje, ta dlouhodobá nebo vracející se může mít mnohem závažnější příčinu a je tedy vhodné vyhledat lékaře. Jak bylo uvedeno, podnět ke škytání přivádí k bránici brániční nerv.

Ten může být ve svém průběhu drážděn podněty z okolí, a to zejména při nemocech srdce, jako je zánět osrdečníku, nebo při těžších zápalech plic či dokonce jejich rakovině. Stejně tak není vyloučeno, aby na brániční nerv působila rakovina jícnu. Nervový systém je v některých případech také drážděn chemickou nerovnováhou uvnitř organismu. Tu může způsobovat třeba selhávání ledvin.

Poškození mozku

Brániční nerv vychází z mozkového kmene, a tak při úporných škytavkách nemůže být vyloučeno ani poškození přímo v této části organismu. Obyčejné škytání tak může ohlašovat dokonce mozkovou mrtvici, zánět mozku nebo jeho blan, rostoucí nádor či rozvoj roztroušené sklerózy.

S klidem a rozumem, ale obezřetně

Po tomto výčtu se zdá, že bychom se měli každého škytnutí obávat. Jak je ale pochopitelné, určitě to tak není. Škytavka k životu patří a ve většině případů jde o zcela neškodnou záležitost. Neznamená to ale, že bychom ji měli přehlížet v případě, kdy si s jejím utišením nevíme rady třeba celý den.