Stát lidem roušky nezajistil. Češi si poradí sami, ušít doma ji zvládne téměř každý

Roušky nejsou, ptejte se po pandemii. Co nám to jen připomíná?
Zobrazit fotogalerii (7)
17.03.2020 - 11:00  

V době, kdy světu vládne koronavirus, je nezbytné chránit zdraví svoje i všech lidé kolem nás. Jednou a velmi důležitou možností je nošení roušky, která by měla z větší části zabránit přenosu kapénkové infekce. Jenomže kde ji vzít a nekrást? I přes veškerou vynaloženou snahu totiž roušku v obchodě nekoupíme, ostatně často je nemají ani lékaři, kteří denně přicházejí do styku s nemocnými lidmi. Roušku si ale můžeme sami ušít.

“Koronavirus” je slovo, na které jsou mnozí lidé už alergičtí. Slyšíme o něm celý den v televizi, nevyhneme se mu v novinách, na internetu, ale ani v hovoru se sousedy nebo v rodině. Zkrátka svět ovládl virus o velikosti 120 nanometrů.

Pro představu na délku jednoho milimetru by se vešlo 8 333 těchto virů v řadě za sebou. Tak malý je a dokáže paralyzovat i největší světové mocnosti. Aby nezvítězil, musíme bojovat každý z nás - například právě nošením roušky.

Roušky nejsou

Kdo se v poslední době pokoušel sehnat roušku, zcela jistě nepochodil. Nejsou nejen v České republice, ale zdá se, že nejsou prakticky nikde. Koronavirus je zlikvidoval, spotřeboval světové zásoby. Podle prohlášení vlády by se mohlo blýskat na lepší časy, snad již v tomto týdnu přiletí zásilka z Číny, ale budeme na to opravdu spoléhat? Přitom není tak složité si alespoň provizorní roušku ušít doma, materiál na ni pravděpodobně bude v každé domácnosti.

Méně účinná, ale lepší než nic

Je samozřejmé, že speciální lékařské roušky budou jistě účinnější než ta, kterou si doma ušijeme třeba z nové utěrky, na druhou stranu ale i horší ochrana sebe sama i dalších lidí je zodpovědnější než chodit bez zakrytých úst a nosu. Jak na to, abychom během několika minut (nebo desítek minut) měli alespoň základní ochranu?

Bavlněná látka

Pro výrobu roušky použijeme ideálně čistou bavlnu, a to z důvodu nutnosti pozdějšího vyváření použité roušky. Stejně tak volíme bavlněné tkanice, které budou roušku držet na obličeji. A nyní máme několik možností, jaký střih využít. Ten nejjednodušší má tvar čtverce o velkosti 20 x 20 cm.  A ušije ji i člověk, který si se šicím strojem příliš nerozumí. Není čeho se bát.

Střihy jsou na internetu

Střihy jsou nyní k nalezení na mnoha místech internetu, ale jeden nákres, který vytvořila paní Daniela DAYA Ettlerová, přinášíme i ve fotogalerii tohoto článku. Ostatně na webu oděvní značky DAYA je umístěný i podrobný videonávod, jak na to.

Kdo by tápal, může se “poradit” s videem, kde se dozví vše potřebné. Každopádně kromě uvedeného čtverce (nebo v případě roušky dvouvrstvé dvou čtverců) budeme potřebovat ještě dva proužky o přibližné šíři 3,5 cm a délce 1 metru. Víc nic.

Jednoduchý postup

Čtverec látky na dvou protilehlých stranách zahneme přibližně 0,5 cm a prošijeme. Tím získáme horní a spodní okraj roušky. Podle střihu si volné okraje nastřihneme, abychom snadněji látku naskládali do požadovaného tvaru a podle těchto drobných nástřihů ji potom také důkladně zažehlíme.

Stejně tak proužek látky po dlouhých stranách zahneme na každé straně o šířku 0,5 cm a zažehlíme, dále jej přeložíme po délce ještě napůl a znovu důkladně zažehlíme, aby vznikla skutečně ostrá a co nejpevnější hrana.

Do takto připraveného proužku pak vložíme na střed nezačištěné strany roušky a proužky i s vloženou rouškou po celé délce prošijeme. Celou práci můžeme samozřejmě před šitím jistit ve správné poloze špendlíky nebo je možné vše nastehovat. Hotovo bude opravdu brzy.  

Jak jsou takové roušky účinné?

Jistě že ne na 100 %. To ostatně není ani ta rouška, kterou bychom, kdyby byly, koupili v lékárně. A je samozřejmé, že tyto domácí roušky nedosahují ani jejích kvalit, ale je lepší chránit se alespoň částečně než vůbec.

Ostatně ochranné vlastnosti jednotlivých druhů tkanin a materiálů jednoznačně popsala obšírná studie, která vyšla v oficiální publikaci Americké lékařské asociace. Šlo o projekt, při němž bylo testováno několik běžně dostupných materiálů na schopnost blokovat bakteriální a virové aerosoly. Testování bylo provedeno na částicích Bacillus atrophaeus a bakteriofágu MS2. Je pravda, že se jedná o částice větší, než je koronavirus, ale pro porovnání schopnosti pomoci v tomto problému je studie dostačující. V následující tabulce je uvedena střední účinnost vyjmenovaných materiálů.

materiál B atrophaeus bakteriofág MS2
bavlněné třičko 69,42 % (70, 66 %) 50,85 %
bavlněný šátek 62,30 % 48,87 %
bavlněná utěrka 83,24 % (96,71 %) 72,46 %
povlak na polštář 61,28 % (62,38 %) 57,13 %
antimikrobiální povlak 65, 62 % 68,90 %
chirurgická maska 96,35 % 89,52 %
sáček do vysavače 94,35 % 85,95 %
bavlněné oblečení 74, 60 % 70,24 %
len 60,00 % 61,67 %
hedvábí 58,00 % 54,32 %

Jednoduše tedy vidíme, které materiály dosahují nejlepších výsledků, a můžeme se podle toho zařídit i při výrobě roušky a vybrat ten, který nám bude vyhovovat. Jen je potřeba vzít v úvahu, že některé materiály nelze vyvářet a budou sloužit spíše jako jednorázová záležitost.

S domácí výrobou roušek má svoje zkušenosti i paní Hana Michaliková, která se o ně podělila s ostatními, kteří by se chtěli k takové výrobě přidat.

„Nemá smysl láteřit, že stát se o nás nepostará. Postarám se o nás sama,“ říkám si. V neděli s mužem probíráme, co budeme dělat, když jsou ochranné roušky nedostupné. Já řeším rodinu, můj muž, starosta, celou obec.

Máme v naší vesnici malou krejčovskou dílnu. „Tak jim zavolej, ať ti roušky pro zaměstnance obce a všechny, kdo prodávají v obchodech nebo pracují v jídelnách a restauracích, ušijí,“ navrhuju. A muž volá. Naše paní krejčová je akční a šikovná. Okamžitě objednává látku a hned v pondělí se všechny švadleny vrhají na šití. Já oživuji starý domácí šicí stroj a z internetu si stahuji střih a návod na ušití roušky. Nemám šití ráda, ale bohužel jsem si před mnoha lety musela spoustu věcí šít sama. „Ještěže jsem ten stroj nevyhodila,“ blahopřeju si v duchu.

A šiju. Dvě malé roušky pro vnoučata, další pro dospělé děti. Pak ještě ušít rodičům, kterým je budu muset odvézt. S materiálem si hlavu nelámu, nemilosrdně stříhám povlak na polštář, prostěradlo, textilní kapesníky. K tomu prádlová gumička a je hotovo. Můj steh je nevzhledný, lehce zakřivený. Nezapošívám, nezačišťuji. Funkční rouška je na světě.

Milé ženy, staré dobré DIY (Do it yourself, čili Udělej si sám). Jsme zodpovědní sami za sebe. Taky to jde! Pro střih a postup práce jsem použila z internetu. Chraňme sebe a ostatní. Pokud můžete, ušijte i vašim sousedům, kamarádům. Můžeme si pomáhat.
A mimochodem, nešel by tento postup aplikovat celostátně? Nějaké švadleny a malé krejčovské dílny nám v Čechách snad ještě zbyly...“