Neohlížejte se, jde za vámi stalker. Kdo to je, proč to dělá a jak se bránit?

Se stalkováním se, alespoň okrajově, v životě setká většina lidí. Jak poznat opravdu nebezpečného člověka a jak se efektivně bránit? A víte, že na tuto problematiku už pamatuje i naše právo?

28.08.2017 - 17:15   |  
Pojem stalking je v dnešní době nadužívaný a jeho význam je zlehčován. "Stalkovat někoho" používáme často špatně
Zobrazit fotogalerii (2)

Stalking je bezesporu velmi nevhodné chování, které tkví především v opakovaném fyzickém sledování, sledováním aktivit konkrétní osoby, případně i sbíráním informací o této osobě. Je tady ještě jedna důležitá podmínka, toto chování musí druhou osobu obtěžovat.

Zpravidla se toto chování pojí s někým, kdo je buď známý nebo nějak důležitý pro život stalkera. Jde hlavně o známé osobnosti nebo bývalé partnery. 

Víte, jak vznikl tento pojem?

Slovo "stalking" bylo poprvé použito v devadesátých letech dvacátého století v USA. Objevilo se v klinických studiích, kde se jím myslelo doslova pronásledování, případně i stopování divoké zvěře, což je role, do které vlastně pachatel oběť dostane. Pojem se vžil opravdu rychle v odborné psychiatrické i psychologické literatuře.

Postupně však díky četnému používání v médiích zlidověl. Dnes se tímto pojmem běžně označuje i chování, které má k reálnému stalkingu opravdu daleko. Za stalkera se totiž s úsměvem na rtech prohlásíme, i když se jen díváme na Facebook naší cvičitelky jógy, abychom si ověřili, že se byla učit své umění v Indii. Přitom ona dáma o vaší činnosti vůbec neví nebo by jí třeba vůbec nevadila.

Jak vypadá chování pachatele a proč to dělá?

Celá věc začíná často dopisováním, telefonováním nebo psaním esemesek. V této fázi je cílem především to, aby se dostal do blízkosti dané osoby. Toto otravování snižuje kvalitu života oběti a vede k velké nervozitě, často k nespavosti, chronickému stresu a úzkostným stavům. Mnohdy vede i k sebevražedným myšlenkám nebo dokonce i k samotné sebevraždě. 

Hlavním cílem pachatele je přitom týrat svou oběť. Někteří se přitom neomezují jen na ni, ale s chutí ničí i lidi kolem své oběti, což logicky způsobuje další strachy a stresy. Na první pohled rozeznat pachatele je přitom nemožné. Může jít o zcela nenápadné jedince, kteří však jsou psychicky labilní, které jsou agresivní jen skrytě. Nejistí, žárliví a chorobně zamilovaní jedinci jsou schopní svůj objekt zájmu pronásledovat i celá desetiletí. 

Typy stalkerů

  • Pronásledovatel celebrit
  • Pronásledovatel ex-partnera
  • Pronásledovatel politiků
  • Pronásledovatel z vášně – sexuální motivace, stěhuje se od oběti k oběti
  • Pronásledovatel ze zištné motivace – pronásleduje účelově, hrozí fyzickým násilím
  • Pronásledovatel zhrzený a odmítnutý v lásce

Nejnebezpečnější je sadistický stalking, který je vyhnán do extrému. Často jde o dlouhodobé pronásledování, které končí tragicky. Pachateli jsou nejčastěji muži, kteří se snaží dostat oběť pod stoprocentní kontrolu. Ti si zpravidla vybírají úspěšnou, milou, přátelskou, veselou oběť. Jenom takovýto člověk mu stojí za zničení. 

Internet a sociální sítě jsou pomocníci

Pokud jsme zvyklí ve svém online světě sdílet o sobě spoustu informací, musíme také uvažovat o tom, kdo je čte. Opravdu chceme, aby o nás ostatní věděli úplně všechno? Právě jedinci, kteří nejsou schopní odhadnou míru sdíleného, jsou tou nejsnadnější obětí. Často se pak potýkají s cyberstalkingem, kdy jsou příjemci nepříjemných e-mailů, zpráv na sociálních sítích, zasílání virů a podobně.

Jak se bránit?

Vzhledem k tomu, že od roku 2010 se stalking dostal do našeho nového trestního zákoníku, je v pořádku obrátit se na policii a očekávat opravdovou pomoc. V zákoně je čin kvalifikován jako Nebezpečné pronásledování a pachateli hrozí rok za mřížemi, pokud byla použita zbraň, může se trest vyšplhat i na tři roky. Česká republika je přitom jednou z relativně zaostalých zemí, protože například v Rakousku se toto jednání stalo trestným činem už v roce 2006.