Jsme národem turistů. Od označení první turistické české trasy uběhlo letos již 130 let

Česká turistická značka letos oslavila 130 let od svého vzniku
Zobrazit fotogalerii (3)
10.09.2019 - 12:00  

Jestliže máte rádi turistiku, pak určitě chodíte podle značek. Bez nich by byl člověk při toulkách přírodou ztracený. O Češích se ví, že jsou národem, který má pěší túry ve velké oblibě. Pěšky se na vycházky chodilo už za národního obrození a chodí se i dnes. Není tedy divu, že turistické značení jako soustava turistických značek letos oslavilo již 130 let od svého vzniku.

Historie turistiky se pojí hlavně s náboženskými poutěmi do vzdálených míst – třeba do španělského Santiago de Compostela v Galicii. Dost se nachodili také studenti nebo tovaryši. S nástupem romantismu v 18. století se do popředí dere také zájem o divokou přírodu, hory a cizí kraje a s tímto je spojený vznik turistiky.

Jedním z prvních českých turistů byl určitě básník Karel Hynek Mácha, jenž prošel oblast v okolí Bezdězu nebo se vydal i do Itálie. Ostatně dnes je Máchova cesta z Mělníka do Bezdězu označena jako červená značená cesta Klubu českých turistů, takže si ji může projít každý, komu tento kus české země učaroval.

První česká značená cesta

S rozvojem turistiky úzce souvisí také potřeba nějakým způsobem značit cesty, po nichž se chodilo. Takže už v roce 1889 byla v Čechách označená označovacím družstvem Klubu českých turistů (KČT) první červená turistická trasa – ze Štěchovic ke Svatojánským proudům a do Svatého Jana pod Skálou v lesích v okolí Karlštejna.

Ostatně KČT byl založený jen rok předtím skupinou vlastenců okolo Vojty Náprstka a brzy se stal významnou organizací, která sdružovala stále více členů, a to také z řady významných osobností kultury nebo společenského života. Dnes jich má KČT na 40 000. Se vznikem Klubu českých turistů souvisí také vznik měsíčníku o turistice Turista, který patří k nejdéle vycházejícím časopisům u nás. I on letos oslavil stejně jako turistická značka 130. narozeniny.

 

Jak vypadala první turistická značka?

Byla od té, co známe v současnosti, poněkud odlišná, co se její velikosti týká. Původní pásová turistická značka měla prostřední barevný pruh široký 10 cm a dva krajní bílé byly široké 4 cm, zatímco dnešní značení má tvar čtverce o rozměrech 10 × 10 cm. První dálková trasa z Prahy přes Brdy až na Šumavu byla označená v roce 1912.

Turistické značení v současnosti
I dnes používá Klub českých turistů pásové turistické značení s použitím čtyř barev – žluté, modré, červené a zelené, jež bývají namalované nejčastěji na stromech, sloupech nebo jiných objektech. K českému standardu patří značka, jež je tvořená vodorovným barevným pásem s krajními bílými pásy. Pro odbočení trasy se používá šipka.

Na významných místech a rozcestích se zpravidla umisťují rozcestníky, což jsou plechové tabule s označením míst. Jistě není bez zajímavosti, že podle těchto českých standardů Češi označili také trasy na některých místech v Rumunsku v okolí Banátu, na Podkarpatské Rusi na Ukrajině, u městečka Bataypora v Brazílii, v okolí filipínské sopky Kanlaon nebo na severozápadě Albánie.

Dálkové pěší mezinárodní trasy v ČR

V současné době je v České republice označeno na 43 000 km turistických tras. Najdeme tu ovšem celkem tři dálkové mezinárodní turistické trasy, které vedou přes území ČR:

  • E3: Jejím výchozím místem je Santiago de Compostela. Tato trasa vstupuje do ČR v oblasti Pomezí, pokračuje do Krušných hor, Hřenska, Jizerských hor, Lužických hor, do Krkonoš. V oblasti Harrachova přechází trasa na polskou stranu a vrací se až v Kralickém Sněžníku. Dále pokračuje do Jeseníků a přes Suchdol nad Odrou do Beskyd. Přechází na Slovensko a končí v Bulharsku na břehu Černého moře.
  • E6: Tato trasa začíná nedaleko Stockholmu na břehu Baltského moře. U nás vstupuje opět v oblasti Pomezí, pokračuje do Mariánských Lázní a na Šumavu k hraničnímu přechodu Alžbětín. Dále vede přes Rakousko na Balkán a končí v Dikelle v Řecku.
  • E10: Trasa začíná na Rujáně na Kap Arkona, přechází Německo a k nám vstupuje ve Varnsdorfu, jde přes České středohoří, do Prahy, přes Brdy a České Budějovice na hraniční přechod ve Studánkách. Trasa končí v severní Itálii v Bolzánu.