Klučičí versus holčičí hračky

Dětské hraní si se všemožnými hračkami rozšiřuje svět dítěte a ukazuje mu různost, se kterou se bude setkávat celý život
  |  Komerční sdělení

Hraje si vaše dcerka s autíčky a synek s dceřinými panenkami? I tak je vše v pořádku, nemusíte mít strach, že jejich aktivita je divná, ne-li chorobná. Obavy o jejich netradiční vývoj nejsou na místě, jak již potvrdily desítky výzkumů a v neposlední řadě praxe rodičů po celém světě.

Znáte to z vlastního života, pokud jste již měli to štěstí a odvahu být rodiči, že dětský zájem a hra nezná jakési genderové dělení hraček. Na návštěvě u kamarádky ze školních let se stejně starou holčičkou, jako je váš syn Kubík, s překvapením a s malými obavami sledujete, jak si oba hrají s Barbínami. S jakým zaujetím ji Kuba navléká do princeznovských šatů, neobratně navléká střevíčky a vybírá jí sponečky do vlasů… O pár týdnů později spolu se u vás ti dva snaží skládat plastikové modely autíček. Překvapení je znát zase na tváři vaší kamarádky…

 

Chce Váš syn světle fialové tričko? 

Dětské hraní si se všemožnými hračkami rozšiřuje svět dítěte a ukazuje mu různost, se kterou se bude setkávat celý život. Že existuje možnost výběru podle vlastních preferencí, ale v mnohých situacích se tak dítě naučí i schopnosti přizpůsobit se okleštěným možnostem volby. Proto když se šestiletý kluk setká v pokojíčku stejně velké holčičky s kočárkem, vílami a růžovou barvou, je zprvu překvapen, ale pak se „vydá na průzkum terénu“ a přizpůsobí se. Nebojte se ani, když váš syn vyjeví touhu mít fialové tričko.

 

Postarat se o panenku je jako starat se o miminko

Ale vždyť společensky „normální“ je přece, když si kluk hraje s auty, pere se a miluje pistole a holčička má sukýnku nebo se mazlí s miminkem. Kluk si hraje na vojáka a holčička vaří v dětské kuchyňce. Takhle to je od pradávna a i my jsme vzorce přejali od svých rodičů. Proč ale zakazovat malému klukovi, aby se staral o malou panenku, když v dospělosti se od něj požaduje, aby se uměl postarat o živé miminko? To je jen jeden z paradoxů…

Ve dvacátém prvním století je vědecky podloženo, že jakékoli stimulování dětí k genderově příslušným hrám přechýlit sexuální orientaci nedokáže. Proto vychovejme ze svých dětí silné a samostatné osobnosti, které se budou umět vyrovnat s prostředím a s lidmi, se kterými budou v interakci, a nebudou se bát říct svůj názor nahlas.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru