Omyly, které hýbou světem. Viagra měla původně léčit vysoký tlak

Neuklizené Petriho misky zachránily miliony životů
Zobrazit fotogalerii (4)
16.01.2020 - 16:00  

Vědecké bádání s sebou kromě vědeckých objevů a uznání nese také (a logicky v mnohem větší míře) omyly nebo marné pokusy, jež přes všechnu snahu stále nesplňují představy odborníků. Co když se ale stane, že třeba lékaři najednou zjistí, že má lék, který měl léčit anginu pectoris, docela jiné účinky - a začnou výsledku svého bádání říkat třeba…viagra. Je to omyl, nebo úspěch?

Výzkum není nic pro lidi, kteří se nezvratitelně drží svých zásad a teorií. Je potřeba experimentovat, zkoušet a někdy se tak zvanou metodou pokusů a omylů dostat i do pověstné Cimrmanovy slepé uličky, aby mohli konstatovat: „Tudy ne, přátelé.“ Nicméně i to je určitý pokrok. Jsou ale dokonce momenty, kdy mohou světu sdělit, že na konci té slepé uličky našli poklad - možná jiný, než čekali, ale byl tam.

Penicilin

Asi všichni jsme se ve škole ve zkratce dozvěděli, jak vznikl penicilin. Kdyby byl doktor Alexander Fleming pozornější a lépe uklízel v laboratoři, možná by byl vývoj lidstva v minulém století docela jiný a kdo ví, jestli bychom vůbec byli na světě. Dnes tak běžný lék, jako je penicilin, totiž vznikl úplnou náhodou. Podle uchovaných záznamů se doktor Fleming věnoval výzkumu viru chřipky, když přišel čas na dovolenou. Možná z nepozornosti nebo zkrátka opomenutím nechal několik misek, v nichž „pěstoval“ stafylokoky, na pracovním stole. Po svém návratu ale zjistil, že se do materiálu, v němž chtěl množit právě jen ony bakterie, dostala i jakási plíseň. Ta navíc, k jeho údivu, bránila stafylokoku v množení a růstu v její blízkosti - zjistil, že se jedná o plíseň Penicillium motatum a (velmi zjednodušeně řečeno) penicilin byl na světě. Od té doby mu za život vděčí miliony lidí, ačkoliv se lék průmyslové výroby dočkal až téměř o deset let později.

Viagra

Asi bychom dodnes o vigře ani neslyšeli, kdyby s vědci v anglickém Sandwichi nechtěli nalézt lék na vysoký krevní tlak a anginu pectoris. Je pravdou, že poměrně omezené účinky právě v léčbě anginy pectoris u vzniklého přípravku prokázány byly, ovšem mnohem nápadnější se jevily doprovodné projevy, tedy erekce u mužské části testovaných pacientů. Tento vedlejší účinek se nakocec ukázal jako rozhodující a v roce 1996 si firma Pfizer, pro kterou byl původně zamýšlený lék na vysoký krevní tlak vyvíjen, nechala modrou pilulku patentovat. O jejím komerčním úspěchu asi není třeba dlouho diskutovat.

Coca Cola

I když se to může zdát někomu divné, také Coca Cola vznikla v rámci lékárnického výzkumu. Původně mělo jít o lék proti bolesti hlavy i těla, případně proti nevolnosti a také měl povzbudit nervovou soustavu při dlouhodobé vyčerpanosti. Výhodou léku, který namíchal John Pemberton v Atlantě, měl být i povzbudivý účinek pro tělo, trápené těžkou prací. Jako nejlepší složky takového léku vybral lékárník lístky koky a ořechy kola, z nichž se mu do receptury hodil kofein. Základ Coca Coly byl vlastně na světě - a stála z ním touha jeho vynálezce ulevit si od bolesti, kterou mu přinášely pozůstatky válečných zranění. Pemberton, závislý na morfinu, tak dal světu - aniž by to tušil - jeden z nejoblíbenějších nápojů, který řádně vychlazený dodnes doporučují lékaři podávat i dětem při žaludečních potížích.

Další šťastné náhody

Stejně jako popsané dnes již běžné součásti našich životů spatřily světlo světa úplnou náhodou nebo shodou šťastných okolností i mnohé další. Mohli bychom hovořit o nerezové oceli, jejíchž vlastností si náhodou všiml Harry Brearley na hromadě odložených pokusných výrobků, když zjistil, že až na jeden jsou všechny pokryté rzí. Naštěstí byl pečlivý a uchovával si záznamy o výrobě a složení jednotlivých verzí, a tak „recept“ na nerezivějící kov zpětně dohledal. Jak se mu za jeho svědomitost jeho zaměstnavatel, tedy majitel ocelárny ocelárny Thomas Firth & Sons v anglickém Sheffieldu, odměnil, to pravděpodobně zůstane otázkou.

Drobné běžnosti

V případě těchto jistě nesmírně důležitých nebo komerčně zajímavých objevů je ale více než pravděpodobné, spíše jisté, že docela náhodou vznikly i další a další objevy - například z oblasti gastronomie. Zamysleli jste se někdy nad tím, koho jako prvního napadlo vypít zkvašenou tekutinu, aby zjistil, že je po ní vlastně docela veselo? Kdo ochutnal sýr pokrytý plísní nebo dokonce obydlený červy, sýr, o jehož „vůni“ vědí i sousedé… Lidský život je plný objevů a náhod, je plný náhodných objevů. A kdo ví, třeba lidstvo brzy zase nějaký omyl promění v nový vynález. Jen doufejme, že bude k užitku.