Stresem se můžete nakazit. Kdo ho přenáší a proč jsou nejvíce ohroženi alergici?

Lidé, kteří pracují ve stresu a pod velkou zátěží, jsou ohrožení na zdraví a životě
 

Vidíte někoho ve stresu? Tak se mu obloukem vyhněte, protože vás může nakazit. Je to podobné, jako když přijdete mezi lidi, kteří mají třeba chřipku. Také děláte všechno pro to, abyste byli co nejrychleji pryč. Jak přesně to se stresem funguje a jak se přenáší? A existuje snad i léčba?

V rámci vypjaté situace každý jedinec vykazuje určitá specifika, jako je například změna tónu hlasu, mimika, držení těla a v některých případech dokonce i jiný tělesný pach. To všechno potom jednotlivě nebo jako celek působí i na osoby v jeho okolí, které jeho symptomy mohou převzít.

Tým psychologů z University Saint Louis chtěl svoje tvrzení podložit fakty, a tak jeho členové vypracovali studii, při které se rozhodli dokázat, že i nezaujatí pozorovatelé mohou být vystaveni tzv. pasivnímu stresu.

Během testu rozdělili dobrovolníky do dvou skupin. Zatímco jedna skupina dostala za úkol na veřejnosti řešit například jednoduchou úlohu, druhá je jen pozorovala. Během pokusu všem měřili hladinu kortizolu, který se při stresu uvolňuje, a též jednoho enzymu, který je obsažen ve slinách. Podle výsledků se zjistilo, že stresová reakce pozorujících byla ve velmi podobných hodnotách jako u samotných vystupujících, a to dokonce bez ohledu na pohlaví.

Stres je funkční stav živého organismu, kdy je tento organismus vystaven mimořádným podmínkám a jeho následné obranné reakce, které mají za cíl zachování hemostázy a následně také zabránit deformaci nebo smrti organismu.

Alergici stres nezvládají

Lidé, kteří trpí na alergie, nejsou schopni přiměřeně reagovat na stres. Obecně platí, že osoby s podobnými trablemi reagují na stres nebezpečně nepřiměřeně. U silných alergiků dokonce dochází k jistému zablokování komunikace s venkovním světem při vystavení stresu, což způsobuje výrazně nedostatečné vyplavování stresového hormonu kortyzolu, ale také neadekvátní reakci autonomního nervového systému, konkrétně sníženou funkci, tzv. sympatika.

Tento stav je také možné charakterizovat jako jistou pasivní rezisenci, kdy jedinec nereaguje na stresové podněty. V normálních situacích organismus reaguje na stres aktivací sympatika i kortizolu, díky čemuž bojuje proti nepříznivým stresovým podnětům. Podobná anomální reakce na stres je nebezpečná pro organismus, a to jak z psychologického, tak i biologického aspektu.

Stres v práci může způsobit i cukrovku

„Lidé, kteří pracují ve stresu a pod velkou zátěží, jsou ohrožení na zdraví a životě. Němečtí vědci už totiž dříve dokázali, že stres z práce způsobuje poškození vnitřních orgánů a rozvoj diabetu 2. typu, a to i v případě, že má člověk normální postavu,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz MUDr. Tomáš Zábranský.

Za vše může již zmiňovaný hormon kortyzol, který má při dlouhodobém působení zhoubné účinky. Dokonce se tvrdí, že nejvíce stresované osoby onemocněly na cukrovku o 45 % častěji, čímž se zvyšuje riziko onemocnění srdce, slepoty nebo amputací.

Zmíněná "německá" studie se opírá o více než 5 tisíc osob, které pracují na plný úvazek. Během dvanácti let se u tří set z nich rozvinula cukrovka. U všech se sledovala váha, rodinná amnézie a míra stresu v práci. Osoby, které měly stresu nejvíce, onemocněly o 45 % častěji. Výzkum vědců tvrdí, že přibližně každý pátek člověk má problémy s vysokou mírou stresu ve svém zaměstnání.

„I když je velkým rizikovým faktorem pro rozvoj cukrovky 2. typu především nadváha, obezita a nedostatek pohybu, stres v práci je dalším takovým faktorem a ohrožuje i osoby, které mají naprosto standardní váhu,“ doplnil Zábranský.

Základní fakta o stresu

  • až 90 % populace zažívá stres alespoň dvakrát do týdne
  • až 25 % lidí považuje stres jako každodenní součást života
  • nejčastěji postihuje osoby ve věku od 25 do 54 let
  • až 70 % mužů a 60 % žen uvádí, že nejvyšší nálož stresu prožívá v práci
  • se stresem a jeho následky souvisí více než 50 % všech zameškaných pracovních dní
  • stres se uvádí jako druhý nejčastější problém související s prací

KAM DÁL: Masturbace jako zbraň v boji s rakovinou i depresemi. Ejakulace zase zmírňuje záněty.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru