Užijte si dovolenou v klidu. Myslete na prevenci a dodržování hygieny

Dodržování hygienických pravidel je naprostý základ
 

Průjmy, horečky a dieta místo plážové pohody a mlsání exotického ovoce? Nenechte si zkazit dovolenou a myslete na prevenci. Kromě dodržování hygieny si ke klasickým pomocníkům, jakými jsou prášky proti průjmu či bolesti hlavy, přibalte probiotika. Ta opravdu kvalitní totiž příznivě ovlivňují střevní mikroflóru, v níž sídlí 70 procent imunity.

Občas se to bohužel stane. Vyrazíme na vysněnou dovolenou, ale změna prostředí, horké počasí, přílišné teplotní skoky při používání klimatizace či exotická strava si vyberou svou daň v podobě náhlé infekce. Neměli bychom proto už dopředu zapomínat na základní prevenci. Kromě dodržování běžných hygienických opatření, jako je mytí rukou, případně nošení roušek na místech s vyšší koncentrací lidí, je dobré vybavit se již dopředu základními vitamíny a minerály. Velmi vhodná jsou i kvalitní probiotika. Ta pozitivně ovlivňují střevní mikrobiom (mikroflóru) a mohou tak zvýšit naši odolnost proti infekcím. Vědecké studie poslední doby totiž ukazují, že až 70 % naší imunity je tvořeno právě ve střevech.  

Mikrobiom v kondici

Dodržování hygienických pravidel, dostatečné zásobení organizmu vitamíny a minerály, stejně jako udržování našeho mikrobiomu v kondici, má zásadní vliv na to, zda u nás infekce bude mít šanci, či nikoli. Poškozený mikrobiom má prokazatelně vliv na snížení imunity, ale i například na častější výskyt alergií. Kvalitní probiotika pomáhají udržovat mikrobiom v dobré kondici a pro náš imunitní systém je pak snazší vyrovnávat se lépe s případnými infekcemi. „Během trávení prochází potrava žaludkem a střevy, jde na konec tenkého a začátek tlustého střeva, kde se vstřebává. Tímto způsobem potravinové prvky vstupují do oběhového systému a odtud do systému lymfoidního. Právě tam se skutečně vytváří naše imunita,“ vysvětluje prof. Nikola Alexandrov, lékař a jeden ze zakladatelů kliniky toxikologie v bulharské Varně, který se výzkumem probiotik dlouhodobě zabývá. Podle něj je nutné volit taková probiotika, která obsahují zdravé a silné bakterie schopné odolat při průchodu naším trávicím traktem a působit ve správném místě. Sám profesor Alexandrov se se svým týmem podílel na objevu zcela nových probiotik kmenů Lactobacillus bulgaricus DWT1, izolovaných z pramenů pohoří Rodopy.  

Kysané potraviny nestačí

Mnoho lidí nedá dopustit na kysané a fermentované potraviny, jako jsou jogurty, nakládaná zelenina a podobně. Pro plné obnovení zdraví našeho mikrobiomu však nestačí. Podle studie publikované ve vědeckém časopise Biochemistry & Pharmacology jsou tyto potraviny vhodné pro zdravé lidi jako pravidelné zpestření jídelníčku. Autoři Meybodi a Mortazavia ale na základě provedeného výzkumu tvrdí, že bohužel ne vždy je u těchto potravin jisté, že do střeva dodají potřebné množství probiotických kultur. Jde o to, že spousta zdraví prospěšných bakterií se zničí v žaludku a do střev vůbec nedorazí. Toho jsou schopná jen správně připravená probiotika s přírodními kmeny probiotických bakterií, která se dostanou bez porušení zdravé a funkční do střeva, kde mohou příznivě působit na naše zdraví. „Je to, jako byste do svého nového auta lili ten nejlevnější olej na motorové pily. Sice celý systém promaže, ale je otázka, jak dlouho takové auto vydrží jezdit bez poruchy a jak rychle se motor opotřebuje,“ vysvětluje Martin Kuttner z českého zastoupení společnosti Daflorn, která se výrobou probiotik zabývá. „Jedna čajová lžička našeho produktu Laktera, tedy asi 5 gramů, obsahuje více než 75 miliard živých bakterií Lactobacillus bulgaricus DWT1 izolovaných z vody, což je zhruba tolik jako 30 kelímků tradičního bulharského jogurtu,“ dodává.

Probiotické bakterie Lactobacillus bulgaricus DWT1 totiž dokáží repolarizovat makrofágy M2 na makrofágy M1, které ničí virové buňky. Tentýž kmen také ovlivňuje buněčnou imunitu tím, že zvyšuje počet T cytotoxických lymfocytů a NK buněk, které jsou známé jako „zabijáci virů“. Regulací množství T helperů navíc účinně brání vzniku tzv. cytokinových bouří, které se objevují jako přehnaná reakce imunitního systému na útok virů.