Žito mizí z našich polí. Přitom bylo pokrmem starých Slovanů, z žitného chleba se netloustne

Že se chleba peče z mouky, která se vyrábí mletím z obilí, ví asi každý. Zrovna tak každý si při vyslovení názvu obilí vybaví pšenici. Málokdo ale dnes zná žito. Z našich polí mnohde zcela vymizelo, třebaže žito je považováno za obilí starých Slovanů.

04.11.2019 - 08:30  
Zrno se používá na chlebovou mouku, jako náhražka kávy (melta), k výrobě perníků, jako krmivo či se z něho vyrábí alkohol (gin)
Zobrazit fotogalerii (3)

Asi moc často v naší krajině nevidíte v poslední době pole s žitem. Přitom je to prastará obilovina, jejíž pěstování je historicky spojené především s Evropou. Žito znamenalo pro staré Slovany to samé co pro germánské kmeny oves.

Žito základem pro kváskový chléb

Žito ale postupem času vytlačila pšenice. Důvod je prostý - je výnosnější, což je dneska základ v době, kdy se vše přepočítává na peníze, a ne na to, co je pro lidi vhodnější, tedy v tomto případě zdravější. Přesto žito spolu s pšenicí zůstává mezi nejdůležitějšími obilninami jako základ pro tradiční pokrm, tedy chléb. Žito je oproti ostatním plodinám nenáročně na klimatické podmínky, a je tudíž nejvíce rozšířeno v zemích s mírným a chladným podnebím. Na jeho pěstování se soustředí především farmáři, kteří vyznávají ekologické zemědělství.

Výživová hodnota žita je vyšší, než je tomu například u pšenice. Zrno obsahuje asi 70 % sacharidů, až 15 % bílkovin, 1,5 % tuku a kromě toho i vlákninu, vitamíny skupiny B a minerální látky - draslík, fosfor, síru, fluor, železo a jiné.

Žito trsnaté je starý rostlinný druh, který se u nás dříve pěstoval především na Valašsku a lidově byl nazýván lesní žito, svatojánské žito, křibice, škřípice, jánské žito aj. Vyznačuje se bohatým olistěním, delší vegetační dobou, značným odnožováním, drobnějším zrnem a výškou porostu okolo 200 cm. Z pěstitelského hlediska jde o velice skromný druh žita. Trsnaté žito bylo jedním z výchozích materiálů při šlechtění žita v České republice.

Žito má léčebné účinky

Už v minulosti bylo žito ceněno jako potravina s příznivými léčebnými účinky. Například žitné otruby se používaly k obkladům, na horečku se používal nápoj z pražených kůrek žitného chleba zalitých vodou. Na záněty se pak používalo těsto ze žitné mouky a medu.

Je známým faktem, že žito, a tedy potraviny z něho připravené, mají příznivý vliv na činnost střev, pomáhají v léčbě či jako prevence proti hemeroidům a nádorům a prospívají našim cévám. To se týká pečiva a těstovin z žitné mouky.

Chléb má vyšší trvanlivost

Žitná mouka je, tedy spíše byla, základní složkou chleba, perníků a těstovin. Žitný chléb je šťavnatější, s příjemným aroma a co je důležité v dnešní době, vyznačuje se delší přirozenou trvanlivostí.

Však si vzpomeňte, jak si každý stěžuje na to, že dnešní průmyslově vyrábený chléb a rohlíky se už druhý den dají sotva konzumovat. Pražením zrn žita se vyráběla odpradávna a vyrábí melta. Někdo jistě vzpomene, že se z tohoto obilí vyrábí kořalka pod názvem režná.

Jak konzumovat více žita?

Dají se sehnat například žitné vločky, keré jsou vhodné pro přípravu kaší, polévek, ale i karbanátků či bramboráků. Žitné otruby se zase hodí do pečiva nebo jogurtů a to hlavní - nejvíce si pochutnáte na chlebu, pokud se sami pustíte do pečení žitného kváskového chleba. Není ale problém ho sehnat třeba v obchodech se zdravou výživou.

Žitný chléb nezatěžuje trávicí orgány a je vhodný pro diabetiky. Důležitým prvkem, který žitný chléb obsahuje, je fluorid vápenatý, jenž je hlavní stavební složkou zubů a kostí. Chléb je tedy vhodný pro těhotné a kojící ženy, ale i děti a také nemocné, kteří trpí řídnutím kostí. Velkým plusem žitného kváskového chleba je to, že se po něm netloustne.