Kde se pivo vaří, tam se dobře daří

Drahomíra Mandíková věří, že firma se musí chovat zodpovědně ke svému okolí
26.07.2016 - 13:23  

Dětské hřiště, čerpací stanice vodovodů nebo značení v rámci přírodního parku - projekty, které v mikroregionu Ladův kraj zaplatil pivovar Kozel. Teď přibudou další.

"Plzeňský Prazdroj rozdělí v letošním roce 4,5 milionu korun na podporu zajímavých projektů v oblastech, ve kterých působí. Tři sta tisíc pak zamíří do mikroregionu Ladův kraj, kde sídlí pivovar Kozel," říká ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Drahomíra Mandíková.

Proč Prazdroj něco takového dělá? Ať už podpora drobných podnikatelů, neziskových organizací, či investice do životního prostředí stojí spoustu peněz, které se z pohledu Prazdroje mohou zdát jako nenávratné.
Firma, která chce být dlouhodobě úspěšná, musí brát ohled na okolí, ve kterém podniká. Poznat prostředí nejen z pohledu zaměstnanců a komunity, ve které existuje, ale i z pohledu zdrojů a surovin, které při svém podnikání využívá. A Prazdroj se oblasti firemní zodpovědnosti věnuje dlouhodobě. Ještě předtím, než jsme si program Prosperita nastavili, byla firemní zodpovědnost součástí našeho podnikání. Nakonec ocenění, které jsme získali, například Nejzodpovědnější firma v České republice, a znovu si je obhajujeme, hovoří o tom, že se nám naše cíle daří.

Pivovar ve Velkých Popovicích dělá pivařům radost. Co si ale o pivě, které vaří, myslí jeho ředitel Petr Kofroň? Jeho děda totiž byl příznivcem plzeňské dvanáctky.

A je to proto, že to tak opravdu cítíte, nebo je to něco, co je dnes trendy? Přece jen, procento lidí ve společnosti, které se snaží žít zodpovědně ke svému okolí, se zvyšuje a vy tak můžete přilákat spoustu nových zákazníků…
Myslíte? Důkazem našeho přístupu je fakt, že to děláme již několik let. Vysvětlím, proč je to logické. Žádná firma, která chce být dlouhodobě úspěšná, se bez toho neobejde. Pivo je produkt, který se vyrábí z čistě přírodních surovin. Abychom mohli vyrobit kvalitní pivo, musíme mít kvalitní ječmen a chmel. Všechna naše tradiční česká piva používají chráněné zeměpisné označení České pivo, což znamená, že jsou vyrobená z lokálních surovin určitého druhu přímo zde v Česku. Jeden z pilířů našeho programu Prosperita je o tom, jakým způsobem spolupracujeme s pěstiteli ječmene a chmelu. Máme s nimi uzavřené dlouhodobé smlouvy, pořádáme pro ně různé semináře, podporujeme Výzkumný ústav pivovarský a sladařský právě kvůli tomu, abychom zabezpečili, že tyto suroviny se tu urodí, bude o ně dobře postaráno a lidi, kteří se tomu věnují, se tomu budou věnovat i nadále. Protože práce v zemědělství je velmi náročná a my potřebujeme, aby zde byla kontinuita pro náš produkt.
 

Drahomíra Mandíková
Od srpna 2010 působí v Plzeňském Prazdroji jako ředitelka firemních vztahů a komunikace. Předtím pracovala 11 let v sesterské společnosti Pivovary Topvar na Slovensku, kde v pozici manažerky pro vztahy s veřejností zabezpečovala interní a externí komunikaci společnosti, budování firemní reputace, oblast společenské zodpovědnosti a firemních zájmů. Před svým působením v pivovarnictví pracovala 7 let v bankovním sektoru na pozici odborné ekonomky.

Další z pilířů Prosperity je cílené šetření s vodou, ani zde určitě nehovoříme o malých investicích. Tohle se také Prazdroji vyplatí?
Do minulého roku, kdy v Česku nastala velká sucha, si málokdo uvědomoval, jak je hospodaření s vodou důležité. Ale my už před dvaceti lety udělali společně s vědci analýzy, kde všude na světě budou v budoucnu problémy s vodou. Proč je to důležité? Zdroje vody jsou omezené a bez vody nepřežijeme. Proto jsme za poslední léta investovali hodně peněz do toho, abychom na výrobu piva potřebovali méně vody, než bylo dřív normou. Průměrně jsme se v našich pivovarech dostali na tři litry vody na litr piva a naše pivovary Velké Popovice a Radegast jsou dokonce pod třemi litry, což jsou i světově unikátní čísla. A protože zásoby vody se snižují, zvyšuje se její cena. Kdybychom ty investice neudělali, nemohli bychom zákazníkům prodávat pivo za dostupnou cenu. Firma se musí podívat, co všechno dělá, jaký to má dopad, jaké zdroje využívá, a opravdu s těmito zdroji musí hospodařit dobře, aby byla dlouhodobě schopná hospodařit úspěšně. Stejně jako musíme zodpovědně zacházet s vodou, musíme rozumně hospodařit s energiemi, omezovat vypouštění CO2 a podobně.

Také podporujete malé podnikatele. Můžete říct, jakým například způsobem?
Zaměřujeme se na podporu provozovatelů restauračních zařízení, protože to je prostředí, kde prodáváme pivo. Takže my jim nejen dodáváme pivo, ale pořádáme pro ně tréninky, kde se naučí, jakým způsobem se starat o pivo a jak ho čepovat, aby hostům chutnalo. Zároveň jim pomáháme rozvíjet se v dalších oblastech, například jsme vytvořili aplikaci, kde si mohou sestavit menu, sdílíme s nimi dodavatelské služby, které my umíme vyjednat mnohem levněji. Opět to má svou logiku – abychom byli úspěšní my, potřebujeme, aby byli úspěšní naši partneři, aby se jim v podnikání dařilo a mohli prodávat naše pivo zákazníkům.

Drahomíra Mandíková má ráda pivo a Kozel patří k jejím nejoblíbenějším

Pojďme se podrobněji podívat na program Kozel lidem. Prazdroj dá do Ladova regionu částku 300 tisíc. Na co peníze půjdou?
Součástí naší filozofie je podpora komunit kolem našich pivovarů. Věříme, že kde se pivo vaří, tam se dobře daří a dobře se tam žije. Chceme se podělit o náš úspěch i s lidmi okolo nás a přispět ke zkvalitnění jejich života. Proto mohou neziskové organizace přinést svoje zajímavé projekty z různých oblastí – kulturní, společenské, sociální – a získávají na základě hlasování odborné poroty finanční podporu.

Doposud jste ale spolupracovali spíš s obcí než s neziskovkami...
To je pravda. Na Velkopopovicku se program posunul od spolupráce s neziskovkami ke spolupráci s obcí, protože neziskovek tam bylo málo. Proto jsme se s obcí dohodli vždy jednou ročně na projektu, který se potom zrealizoval, ať už šlo o dětské hřiště, čerpací stanice vodovodů nebo značení v rámci přírodního parku. Z průzkumu ale vyšlo, že lidé by ocenili i spolupráci s neziskovými organizacemi, chtěli by programy na podporu komunitního života, něco, co by je spojovalo. Proto jsme se rozhodli, že spustíme program Kozel lidem, kam se mohou přihlásit neziskové organizace.

V pivovaru každoročně probíhají tradiční Dny Kozla, na které míří tisíce lidí. Naposledy zde zahrála například kapela Žlutý pes a Ondřej Hejma přiznal, že pivo jim zpříjemňovalo chmurné chvíle.

V jaké fázi teď program Kozel lidem je?
Neziskové organizace mohou během letních měsíců přihlašovat svoje projekty na podporu dobrých sousedských vztahů. Ladův kraj je specifický, žije zde zhruba 67 tisíc lidí, kteří se dělí na dvě skupiny – starousedlíky a nové usedlíky. Je třeba v lokalitě organizovat akce, které posilují vztahy mezi oběma skupinami. Velmi oblíbené jsou v posledních letech také projekty, které podporují mezigenerační učení.

Kolik těch projektů ve finále asi podpoříte?
Kozel lidem pracuje s 300 tisíci ročně. Přemýšleli jsme, jakým způsobem peníze rozdělit, a zkušenosti z jiných regionů nám ukazují, že částka vyjde zhruba na šest projektů. Může se ale stát, že jedna nezisková organizace představí skvělý projekt, který bude mít velký dopad a dostane mnohem více peněz.

Říkala jste, že o rozdělení peněz bude hlasovat odborná porota…
Grantová komise je složená z místních odborníků, lidí, kteří lokalitu znají. Plus spolupracujeme s Forem dárců a Nadací rozvoje občanské společnosti, což jsou dvě nejprestižnější organizace, které řeší rozdělování grantů mezi neziskové organizace. Minulý rok jsme dělali výběrové řízení, kde jsme pro Kozel lidem hledali partnera, a oni nám vyšli jako nejlepší. Pomáhali nám nadefinovat celý projekt, dělali analýzy celého regionu, radili nám, jak to celé uchopit, aby projekt fungoval. Tito lidé budou posuzovat všechny projekty, které se přihlásí, a vyberou ty nejlepší. Navíc bude moci do rozhodování zasáhnout i veřejnost, která bude moci hlasovat o tom, jaká organizace získá prostředky na své další vzdělávání.

Nemůže však jít o jakékoliv projekty, protože heslem letošního roku je podpora dobrých sousedských vztahů. Můžete říct, co to znamená?
Myslím, že dobré sousedské vztahy je téma, které je třeba na Velkopopovicku podpořit. Vycházeli jsme z plánu regionálního rozvoje a z průzkumů a zlepšení v této oblasti není záležitostí jednoho roku. Do této oblasti lze totiž zahrnout vše, co se týká rozvoje regionu - rozvoj volnočasových aktivit, kulturní, umělecké a sportovní akce, oživení veřejného prostoru, ochrana přírody a vše, co souvisí s rozvojem komunity a udržováním kulturních tradic. Lidé si čím dál víc uvědomují, že potřebují, aby místo, kde žijí, bylo pěkné a příjemné. A my jim v tom chceme pomoci. Do „dobrých sousedských vztahů“ lze zahrnout i projekty na prevenci kriminality či na pomoc znevýhodněným lidem. A já předpokládám, že se najdou neziskovky, které přinesou kvalitní projekty.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru