Statek u Merlina: Místo, kde se vám velbloud dívá do očí a s klokanem hrajete na babu

  |  

Když přijedete na statek u Merlina v obci Chyňava, máte pocit, že jste v jiném světě. Na chvíli se přenesete nejen do české přírody, ale máte také možnost navštívit exotické kouty planety. Majitelka malé zoo Helena Cynková Holá navíc přesně zapadá do představ o cílevědomé a místy i trošku drsné dámě, která zvládá mnohdy dost náročnou práci. 

Statek začal fungovat už před pěti lety jako místo pro příměststké tábory. To však nebyl cíl, kterého chtěla paní majitelka dosáhnout. Vždyť sama se přes dvacet let věnuje výcviku zvířat pro filmové produkce. Pracovala na českých pohádkách Čert ví proč nebo První rytíř, seriálech Expozitura, Gympl a mnoha dalších. Na kontě má i řadu zahraničních trháků jako třeba The Zookeeper's Wife, který půjde do kin v zimě. 

Letos má trochu volněji. "Minulý rok jsem dělala na jedenácti seriálech a jednom velkém americkém filmu. Takže mi vůbec nevadí, že je toho teď méně," usmívá se Helena Cynková Holá, když nás rázným krokem provádí po své chloubě. Malou zoo otevřela letos v květnu a lidi si ji našli sami. Vrací se sem často a rádi.

Důvod, proč se pro něco takového rozhodla, byl prostý. "Nemohla jsem se dívat na to, jak některé děti nepoznají rozdíl mezi ovcí a kozou. K nám přijedou a vše si prožijí na vlastní kůži. Není to klasická zoo, kde se jen dívají. Tady je ke zvířatům pouštíme." O tom, že jsou všechna skvěle vycvičená, se přesvědčujeme i my. 

Poslouchají na slovo

Ať je to koza, kráva, lama, klokan nebo třeba velbloud, vždycky přijdou na vydaný pokyn. "Brzy se ještě rozrosteme. Plánuju přivést pštrosy a dalšího papouška." Obrovskou výhodou zdejších zvířat je forma jejich výcviku. Helena totiž nikdy netrestá, všechno je cestou pochvaly za dobré chování a drobných úplatků. "Díky tomu se nebojí lidí a mají k nim důvěru. Funguje to, děti i zvířata se tváří spokojeně." 

Přestože denně vstává v šest ráno a do postele se dostane pozdě večer, nelituje. Zvířata miluje a ona ji, což je vidět na první pohled. Ať projde kolem kteréhokoli, okamžitě se k ní hrne pro pohlazení nebo jen vlídné slovo. "Nikdy jsem s tím nechtěla seknout. Proč také? Dělám to, co mě baví, miluju to. Nepřipouštím si negativní věci. Podle mě je život moc krátký na to, abychom po světě chodili naštvaní. Člověk má povinnost být šťastný."

Jestli si myslíte, že na statku maká houf čeledínů, pletete se. Vše zastane jen majitelka s jedinou další přírodu zbožňující duší. Platit někoho dalšího by mohlo znamenat brzký konec. Není tu žádný sponzor ani mecenáš, vše jde z kapsy rodiny "paní domácí". A rozhodně to není legrace. Třeba balík slámy přijde na 500 korun. V létě stačí jeden na den, v zimě jsou to však dva až tři. Do toho energie, voda, granule a další. Levná záležitost to není, bez obrovské lásky a obětavosti by toto poslání vykonávat nešlo. 

Není to ale jen o veselých momentech. V červnu na statku uhynuly dvě zebry. Dodnes se vlastně neví, proč. Pitva nic neprokázala. "Bylo to ve stejný den, kdy z cirkusu Berousek někdo vypustil dvě zebry. Nám se stalo tohle. Náhoda? Raději nebudu o ničem spekulovat. Ale je to přinejmenším zvláštní," kroutí hlavou cvičitelka zvířat a rozhlíží se po svém šestihektarovém panství. 

Děti si na statku mohou vyzkoušet jízdu na ponících. Mají tu opravdu malé i pro dvouleté prcky, kde jde hlavně o kontakt než jízdu samotnou. Větší pro vaše starší potomky a pak klasické koně. Také co se týká dětí, jdou zde cestou nikomu nic nenutit. Baví? Super, pokračuj. Nebaví? Nevadí, zkusíme něco jiného!

Skippy je pěkný rebel

Zkušené oko najednou zaměří něco, co se jí nelíbí. "Včera jsme porodili telátko. Nechala jsem je obě venku, je to víc přírodní. Počkejte chvíli, třeba se zatím mazlete s kozami," zahlásí už v běhu a mizí na konci ohrady. Tam leží novorozenec, zatímco matka je o půl hektaru jinde. Pokynu o mazlení se bohužel držet nemůžeme, kozy totiž berou kopýtka na ramena a peláší za Helenou. 

Jdeme to tedy také omrknout a doufáme, že nebudeme u nějakého neštěstí. "Je v pořádku. Ale přijde mi divné, že má mámu tak daleko. No, budu si je hlídat." Vzápětí dostáváme nabídku na lamatreking (procházku s lamou na vodítku) nebo vycházku s velbloudy. Pro tentokrát však s díky odmítáme. Zaujal nás totiž klokan Skippy, který se během naší prohlídky rozhodl pro samostatnou akci a vydal se na průzkum dvora. Paní majitelka pro to ale nemá příliš pochopení a vačnatec putuje, i za naší asistence, zpátky do výběhu. 

Pokud se chcete na statek u Merlina podívat ještě letos, musíte to stihnout do konce září. Pak se zavře. Proběhne nejrůznější budování, přestavování a výcvik nových přírůstků. Nová sezona začne zhruba v dubnu nebo květnu příštího roku. Záležet bude na počasí. Pro nás je volba jasná, tenhle měsíc to ještě určitě stihneme!