Případy otrav psů nejsou ničím ojedinělým. Bohužel se dějí často a pořád. V kralupském útulku vytvořili seznam lidí, kteří psy tráví. Popisuje, jak a proč lidé ubližují našim čtyřnohým mazlíčkům. Stejně tak se zde dočtete, jak svého pejska chránit.
Kdo a proč vraždí psy?
- Kynofob – člověk s chorobným strachem ze psů a člověk, kterého (nebo jeho bližního, např. dítě) pes již pokousal – většinou rozmisťuje návnady v okolí, kde bydlí nebo kde prochází. Okolo hřišť, okolo svého domu či na chodníku, po cestě, kudy jde do práce a pod.
- Frustrovaný člověk – člověk, kterého psi v sousedství ruší štěkotem, vytím, vadí mu moč a výkaly v okolí domu – tam je potřeba hledat důvod v sousedských vztazích a neukázněnosti některých majitelů psů.
- Cyklisti a běžci, kteří jsou omezováni nebo napadáni psy na cyklistických stezkách či se toho bojí. Třeba hřebíkové návnady se často nacházejí na cyklistických stezkách.
- Zloději, kteří rozmisťují návnady v zahradách domů, které hodlají vykrást.
- Psychopati a doghunteři, kteří si psy vybrali jako ventil agrese. Trend doghunterů se sem sune z Ruska, Ukrajiny a jiných států, kde statisíce přemnožených psů trápí obyvatele, kde dochází k častým pokousáním, napadením a šíření vztekliny. Bohužel se tento jev šíří i po sociálních sítích, a ač u nás vůbec nemáme takové problémy, lidé, kteří potřebují ventil své agrese, se ho patrně chytli.
- Lidé, kteří rozmisťují karbofuranové návnady v honitbách za účelem ochrany svých nasazených mláďat – mohou to být pytláci, ale i někteří myslivci.
- Lidi duševně či charakterově nemocní, nad jejichž motivací se nedá spekulovat, protože je natolik individuální (a někdy i značně bizarní), že to člověk nepochopí. Z nich se rekrutují i traviči a trapiči zvířat.
Jak psa ochránit?
1. Ohleduplností k sousedům - nenecháme našeho psa rušit okolí, protože to, že frustrovaného souseda ukřičíme a umlčíme, neznamená, že jsme ho přesvědčili a vyhráli; pak samozřejmě hrozí msta. Zejména tam, kde se stěžovatel nedomůže zastání. Znamená to po psu i uklízet a nevenčit ho tam, kde je to nevhodné.
2. Výcvik – je to klíčem k tomu, aby pes přišel na přivolání a mohli jste ho pustit se proběhnout z vodítka, aniž by někde na někoho skákal, motal se pod kola či v lese lovil zvěř. A velmi důležitý je také výcvik k systematickému podávání potravy pouze z misky a nebraní si ničeho, co mu majitel nedovolí.
3. Pokud už k otravě dojde, okamžitě vyvolat zvracení, nejlépe aplikací 3% roztoku peroxidu vodíku (jsou i jiné postupy, ale nemusí být účinné, peroxid je sázka na jistotu). Záleží na každé vteřině. Nepropadejte panice, hořekování a volání kamarádům, to vás připraví o cenný čas. Když jde o život, hysterie a panika je luxus. Zklidněte se a začněte okamžitě jednat účelně - vyvolejte zvracení, pokud lze, a kontaktujte okamžitě svého veterináře nebo veterinární pohotovost v okolí a poraďte se na vhodném postupu záchrany. Raději volejte zbytečně, než abyste se pak dívali, jak psu selhávají ledviny, játra a rozpadají se krvinky. Číslo veterináře, veterinární pohotovosti, kde je 24 hodin otevřeno, a číslo na veterinární sanitku byste měli mít uložené v mobilech a uhánějte k veterináři. Zhruba do hodiny má pes při rychlém vyzvracení celého obsahu šanci na záchranu, ale potřebuje infuze a další terapii, kterou mu poskytnout nemůžete.
Zajistěte vzorky toho, co pes sežral, případně vzorky zvratků a stolice, pokud lze, a vemte to s sebou. Chraňte si ruce rukavicemi, můžete se otrávit i sami. Pokud vzorek není, nezdržujte se s tím, stejně rozbor dlouho trvá a pes projde obecnou terapií na otravy.
4. Pokud máte kotec na zahradě, situujte ho tak, aby do něj nikdo nic vhodit nemohl. Pokud máte psa na zahradě a otrava se již ve vašem okolí vyskytla a pes sežere, na co přijde, jedinou možností je chovat ho doma a na zahradu vypouštět s košíkem či po podrobné prohlídce zahrady, zda tam není návnada, a pak psa mít pod dozorem i na zahradě
