Lázně Toušeň: Užijte si atraktivní místo, které pomohlo i Šebrlemu nebo Kordovi

Historické centrum městyse je velmi atraktivní, co tu vše najdete, si přečtěte v textu
Zobrazit fotogalerii (3)
28.05.2018 - 12:00   |  

Městys Lázně Toušeň se nachází v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji, konkrétně 5 kilometrů od centra hlavního města. Žije tu asi 1 400 obyvatel. Co přinesla jeho bohatá historie a jaká jsou tu zajímavá místa a objekty?

Starobylý městys Toušeň leží na levém břehu řeky Labe proti soutoku s Jizerou, na valu, který byl osídlen po pět tisíciletí. Archeologické nálety tu dokládají mnohé kultury - řivnáčskou, staroúnětickou nebo laténskou. Nejvzácnějším objevem je spirálovitá záušnice, nejstarší nález zlata ve střední Evropě, a to z dob 3000 let před Kristem.

Ve 13. století byla Toušeň součást věnných statků českých královen, z nichž královna Jitka, manželka Václava II., je k roku 1293 uváděna v písemné souvislosti s toušeňským přívozem. Za Jana Lucemburského se celé zboží stalo kořistí pánů z Michalovic.

Městysem prochází silnice II/245 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav-Lázně Toušeň-Čelákovice-D11-Český Brod. Městys Toušeň leží na železniční trati 074 z Čelákovic přes Brandýs nad Labem do Neratovic. Funguje tu samozřejmě i autobusová doprava.

Během husitských válek byla Toušeň roku 1421 obléhána vojskem Jana Želivského a obsazena Pražany. Po roce 1468 získal toušeňské statky král Jiří z Poděbrad, jeho synové je však opět prodali. Na začátku 16. století koupil celé zboží pražský primátor Jan Pašek z Vratu, který zahájil renesanční přestavbu hrádku v zámek a hospodářství obohatil založením vinic, chmelnic a rybníků. Zemřel na Toušeni roku 1533.

Pohroma během třicetileté války

Během ní přerušili a rozbořili rozvoj Toušně Švedové, když byl v roce 1639 zničen zámek, hospodářské budovy a také most. Obec byla obnovena pouze jako dvůr s kamenolomem a rybářstvím, až roku 1661 je tu pak doloženo školní vyučování.

Na pozemcích za Labem byla roku 1777 vysazena nová obec Káraný, roku 1787 pak městečku Toušeni na místě osobně určeném císařem Josefem II. postavena zděná škola. Ve druhé polovině 19. století vzrostla známost Toušeně díky Floriánské pouti, založené roku 1852. V roce 1868 tu byl založen cukrovar a téhož roku také Jan Králík založil na železnatém prameni, známém od nepaměti, malé lázně. Mezi jejich prvními návštěvníky byl tehdy mladý básník Josef Svatopluk Machar.

Lázeňský statut místa byl Toušeni přiznán roku 1979. V roce 1991 byl pak uznán také úřední název městyse Lázně Toušeň a 1993 udělen heraldický znak a prapor. Vlastní péčí byl roku 1994 dostavěn a otevřen Dům s pečovatelskou službou a zahájeno vysílání kabelové televize. V roce 1996 pak byla zprovozněna čistička odpadních vod a o dva roky později plynofikace.

Čestnými občany jsou duchovní Josef Petráš, architekt Albert Jonáš, olympionici Dana a Emil Zátopkovi, armádní generál Tomáš Sedláček, výtvarník Rudolf Truhlařík nebo akademický malíř Čeněk Choděra.

Souběžně od roku 1994 vzniká v někdejším luhu pod Hradištkem rozsáhlé polabské jezero Malvíny. K nejvýznamnějším pacientům lázní se přiřadili léčebnými pobyty mj. operní pěvkyně Jarmila Novotná, spisovatelé Adolf Branald, Bohumil Hrabal a sportovci oštěpař Jan Železný, tenista Petr Korda a desetibojař Roman Šebrle.

Spousta pamětihodností na jednom místě

Zajímavých míst naleznete v tomto městysi opravdu hodně. Uvést je nutné historický mlýn, který byl doložený v roce 1370 a přestavěný v letech 1568-1569. V Toušeni je také spousta pamětních křížků, Zájezdní hostinec, kaplička a kostel sv. Floriána, usedlost s portálovými vjezdy, radnice v empírovém stylu, budova slatinných lázní z roku 1899 nebo lázeňská kolonáda z roku 1912.

Lázeňský areál

Tamní lázně mají k dispozici vedle tradičních slatinných koupelí i kompletně obnovenou vodoléčbu, podvodní masáž, elektroléčbu včetně magnetoterapie a prostory pro léčebný tělocvik, akupunkturu a léčbu parafinem.

V současné době se v lázních prodává přes 60 000 procedur ročně, z toho okolo dvaceti tisíc slatinných koupelí. Ústavních pacientů bývá okolo jednoho tisíce (tři až čtyřtýdenní pobyty), ambulantních pacientů bývá ročně osm tisíc.

Samozřejmě součástí lázní je veřejná dietní jídelna a lázeňská kavárna. Vnitřní prostory lázní jsou zdobeny obrazy s toušeňskými motivy v kresbách, pastelech a olejomalbách Rudolfa Truhlaříka, Viléma Plocka a Ferdinanda Blechy.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru