NASA přináší nelichotivý pohled do budoucnosti. Grónský ledovec je o hodně větší hrozbou, než se předpokládalo

Zobrazit fotogalerii (3)
06.03.2019 - 13:30  

Ledovce v Grónsku a Antarktidě jsou dlouhodobě středem pozornosti ekologů, ale také početných a významných vědeckých týmu. Důvod je jasný. Postupně totiž ve velkém tají. Termín globální oteplování už není používán na úrovni úvah, ale jedná se o reálné ohrožení naší planety. Tempo, kterým však ledovce mizí, začíná být ovšem opravdu šokující. 

Stačilo deset let a celá planeta čelí velmi nelichotivému ekologickému problému. Tempo tání ledovců se totiž zrychlilo celkem trojnásobně. Je tedy reálné, že v horizontu desetiletí je možné očekávat nárůst hladiny oceánů klidně v centimetrech. Samotná čísla jsou zarážející. Jen od roku 2000 až do současnosti roztálo 134 miliard tun ledu ročně. Je tak ještě v silách lidstva hrozící a zvyšující se tempo zmírnit? 

Nedůvěra nepomůže

Globální oteplování a s tím spojené tání ledovců a zvyšování vodní hladiny je dlouhodobý problém naší planety, na který se už několik let snaží mnoho autorit z řad vědců, aktivistů, ale také politických představitelů poukázat. 

Přesvědčovat lidi do chvíle, kdy jim voda nepoteče doslova do bot, je však jako mluvit tzv. do zdi. Nedůvěřivost vůči problému, který se projevuje v dlouhodobém horizontu, je holt příliš zarytá pod kůží.

Čím déle se však odkládá řešení, které by alespoň zmírnilo nezvratný vývoj naší planety, tím rychleji bude ubývat šancí cokoli změnit. Nové průzkumy podmořského dna rozhodně nepůsobí optimisticky. Není tak zcela mimo mísu říct, že dnes už může být pozdě. 

NASA jako autorita

Internetové sítě jsou ve velkém ušity z lživých a nedůvěryhodných informací. Ekologie je jedna z věcí, kterou obrovský počet lidí zlehčuje a nevnímá ji jako reálnou hrozbu. Naopak se najde mnoho pochybovačů, jejichž arogantní hlas zcela vyvrací neotřesitelná fakta a čísla. Podobné výstupy jsou na úrovni debaty, zda je planeta placatá či kulatá. 

Občas se tak stane, že musí přijít neotřesitelná autorita, které důvěřuje většina lidské populace. Výzkumné středisko NASA je samozřejmě také terčem několika pochybovačů, ale v rámci celého světa se jedná o vědeckou instituci, jejíž názor je nutné brát vážně. 

NASA se tak před nedávnem podívala na opačnou stranu, než jsme u ní zvyklí. Vesmír vyměnila za podmořskou hladinu.

Výzkumný projekt, který spojuje celkem přes třicet různých vědeckých institucí, pět let studoval podloží grónských ledovců. Díky tomu existuje neuvěřitelně podrobná mapa ve vysokém rozlišení. Na co se během tohoto výzkumu přišlo? 

Nic lichotivého

Současný výzkum přišel s poznatkem, že do hloubky více než 200 metrů pod hladinu moře sahá až čtyřikrát více pobřežních ledovců, než se do této chvíle předpokládalo.

Nejedná se tak o příliš pozitivní zprávu. Arktická ledová voda totiž dosahuje výše 200 metrů a pod ní protékají jižní proudy s průměrnou teplotou kolem 3 až 4 stupňů. 

Člověk by tak řekl, že nejhlouběji položené ledovce vydrží nejdéle, ale tento efekt působí pravý opak. Vysoká teplota proudů způsobuje mnohem rychlejší tání. Nicméně k absolutnímu roztání těchto ledovců může nejdříve dojít v horizontu stovek let. I tak se však podobné jevy musí brát zcela vážně, hlavně v kontextu neustále se zrychlujícího tempa tání ledovců. 

Nicméně výzkum kromě jiného poukázal na to, že grónský ledovec je o hodně větší hrozbou, než se předpokládalo. 

Hlavní důvody

Fakt, že se planeta otepluje už v tuto chvíli, pravděpodobně půjde jen těžko zvrátit, ale pokud je nám drahá myšlenka na budoucí generace, je možné najít způsob, jak tento ekologický trend zmírnit. Rychlost tání je hlavně ovlivněno zvýšeným slunečním svitem, vyšší teplotou vzduchu a slabším sněžením. 

Vědecké výzkumy zatím nepřináší moc pozitivních informací. Osvěta a dlouhodobý výzkum však vede k pochopení a podchycení nepříjemného a aktuálního vývoje naší planety. Získávání relevantních informací je vlastně jediný způsob, jak začít cokoli měnit či alespoň mírnit.