Když církev žaluje mrtvé delikventy. Kardinál Duka brečí na nesprávném hrobě

Česká církev čelí vážnému problému
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Sexuální obtěžování v církvi je celosvětový problém a kauza trýznivého svědectví ženy, která byla zneužívána v českobudějovické diecézi, jen dokazuje, že ani v České republice nejsme svatí. Za tichého přihlížení vrcholných představitelů církve se poodhalil skrývaný odraz skutečnosti. Problém je totiž už veřejným tajemstvím.

Celou kauzu odstartoval pořad Zvláštní vyšetřování z produkce Seznamzpravy.cz. Svědectví žen, které mají nechvalné a traumatizující zkušenosti se sexuálním násilím s představiteli církve, donutilo i Dominika Duku k činům.

Vše se dostalo na povrch právě ve chvíli, kdy papež František apeluje, aby církev nezavírala oči před podobnými prohřešky. Zdá se, že v České republice bylo dokonce hned několik nadřízených úplně slepých a hluchých. Z reportáže totiž vyplývá, že biskupové o prohřešcích věděli deset let!

Omluva nestačí

“I jeden případ zneužívání je příliš.” Tak ukončil svoji omluvu pražský arcibiskup Dominik Duka, když se s lítostí a otřesením vyjadřoval nad případem zneužívaných žen v církvi. Vzhledem k tomu, že biskupové o tomto konkrétním případu vědí deset let, je jeho omluva opravdu mířená jen pro televizní kamery.

Česká církev má totiž evidentně svoje pravidla, kterými se podobné případy řeší. Kněz, který dnes čelí tvrdému obvinění z několika stran, byl hned několikrát převelen na jiné místo. Co z reportáže vyplývá - v první řadě jde o to případy zamlčet a delikventa někam uklidit.

Za posledních 30 let se u soudu objevilo 53 případů sexuálního obtěžování a násilí na našem území. Reálné číslo však bude bezkonkurenčně větší. Neochotu a hlavně strach vypovídat mají hlavně samotné oběti, pro které je trauma na celý život nejenom samotný akt sexuálního deliktu, ale také fakt, že jim nikdo nevěří.

Není se čemu divit, protože až do této chvíle oběti jen velmi těžko hledaly pochopení u církevních autorit. Dominik Duka se tak staví do role šokovaného muže až ve chvíli, kdy se veřejné tajemství propírá v médiích. Omlouvat se však rozhodně nestačí.

Až do Vatikánu

Konkrétně případ kněze V. K. se dostal až do Vatikánu. Na konci minulého roku byl kněz suspendován a čeká ho církevní proces. Reakce z ciziny je tedy jen o deset let rychlejší než v České republice.

Politika papeže Františka je dnes jasná. Chce vymýtit tento dlouholetý nešvar církve a motivovat svědky či oběti, aby mluvili. Zde je však zásadní problém, kdy jeden kněz kryje druhého a oběť ohavného činu svoji důvěru vloží do ruky někomu, kdo její svědectví zbanalizuje nebo nechá bez toho, aniž by se začalo řešit.

Zdá se, že investigativní práce Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka pozmění poměry zkostnatělých církevních struktur a mechanizmů, díky kterým jsou léta zneužívání ženy, muži a děti hodnostáři, kteří kážou slovo boží.

Téma už koluje na veřejnosti a některým zneužitým může aktuální vývoj situace dodat odvahu k tomu promluvit. Není totiž jiné cesty než svědectví traumatizované oběti.

Trestní oznámení na mrtvé?

K velmi zvláštnímu gestu se rozhodl uchýlit pražský arcibiskup Dominik Duka. Ten v reakci na reportáž odvysílanou na začátku března v pořadu 168 hodin podal trestní oznámení na pachatele, kteří se dopustili sexuálního zneužívání.

Háček je v tom, že jsou oba po smrti. Dominik Duka následně reagoval, že o jejich smrti nevěděl. Obecné trestní oznámení podal v rámci odmítnuté novelizace trestního zákona ve věci ohlašovací povinnosti.

Tvrzení, že o jejich smrti nevěděl, je přinejmenším zvláštní. Trestní oznámení totiž spíše působí jako pokus o jakési šalamounské rozhodnutí.

Ve výsledku jde spíše o alibismus, který má za cíl přesvědčit širokou veřejnost, že byly provedeny patřičné kroky nápravy. Policie se i tak musí případem zabývat, i když je jasné, že nikdo nebude potrestán.