Už při zpracování dokumentace pro stavební povolení tak bude projektant vědět, zda se stavba nachází v rizikovém území. "Odbor hlavního architekta upozorní navrhovatele na možný výskyt nevybuchlé munice. Na něm pak záleží, zda se rozhodne pro pyrotechnický průzkum, či ne," řekla vedoucí útvaru hlavního architekta Zuzana Kavalírová.
Tři spojenecké nálety
Pardubice se v roce 1944 se staly terčem tří spojeneckých náletů. Z amerických a britských bombardérů spadlo na město více než 11 000 pum. Podle válečných statistik při dopadu selhalo nejméně 13 procent bomb a nevybuchly.
Němci nevybuchlou munici z velké části odstranili, přesto v bombardovaných lokalitách může dosud být. Například v roce 1995 se v areálu rafinerie Paramo, dříve se továrna jmenovala Fantovy závody, nacházela nevybuchlá bomba.
Existuje nedokonalý přehled
Odbor hlavního architekta má staré mapy, na nichž jsou zákresy stop po leteckém náletu z 22. července 1944, a letecký snímek z roku 1946, na kterém jsou stopy po náletu z 24. srpna 1944. Staré snímky tvoří po naskenování základ nové mapy v měřítku 1 : 25 000.
"Přehled není úplně dokonalý, místa dopadu bomb se mohou lišit i o několik desítek metrů. Nepřesnost vychází z měřítka mapy, jeden milimetr na mapě je 25 metrů ve skutečnosti," řekla Kavalírová.
K zpřesnění míst dopadu bomb by pomohly letecké snímky území, které pořídila spojenecká letadla po náletech. Jejich nákup město zvažuje. Připomínkou náletů jsou například tři zarostlé krátery na louce za hobby marketem.
