Na snímku jsou jasně vidět sloupce dýmu, které stoupají z lesů Krasnojarského kraje. Kouř vítr odnesl na jihozápad, kde vytváří velká oblaka a mísí se s bouřkovými mraky. Fotografii pořídila meteorologická družice 21. července.
Na Sibiři hoří až dva miliony hektarů lesa, zachvácená plocha odpovídá přibližně čtvrtině rozlohy Česka. Dým dosahuje až k Uralu a zhoršuje ekologickou situaci v mnoha regionech.
Planeta podle vědců čelí jednomu z nejvíce horkých lét zaznamenaných v lidské historii. Požáry zuří v Grónsku i na Aljašce a ačkoliv nejsou letní ohně na severu planety výjimkou, jejich rozsah ve vědcích vzbuzuje obavy.
"Počet a intenzita požárů za severním polárním kruhem jsou neobvyklé a bezprecedentní," sdělil zpravodajskému portálu CNN Mark Parrington z Evropského centra pro střednědobou předpověď (ECMWF). Jedním z důvodu jsou podle něj lokální vlny veder, které zasáhly Sibiř, Kanadu a Aljašku.
Požáry se také šíří více na sever, než je obvyklé, a kromě lesů zasahují i rašeliniště. Geograf Thomas Smith z londýnské univerzity serveru USA Today vysvětlil, že hořící rašelina představuje daleko větší nebezpečí než planoucí lesy - zatímco les obvykle hoří několik hodin, než se požár přesune dál, rašeliniště mohou hořet několik dní až měsíců.
