Čeká nás mrazivý týden, překoná i nejkrutější zimy historie? Některé extrémy byly dost drsné

Trvalý mráz může způsobit velké problémy, pozor hlavně na ledovku
 

S největší pravděpodobností nás čeká drsný týden, kdy teploty jen zřídka vystoupí nad nulu. Předpovídat počasí však rozhodně není snadným úkolem. Proto se vedou složité statistiky, kde se sledují nejen teploty, ale i další vlivy počasí po celá léta. Třeba horké léto může prozradit mnoho o tom, jaká bude následující zima. Pamatujete si některé extrémy a mohou se následující dny zapsat do mrazivých statistik?

I vy si jistě pamatujete, že jako dítě jste stavěli sněhuláky přímo na zahradě a brodili se po kolena ve sněhu. Opravdu bylo tolik sněhu a byly takové zimy, nebo to jen děti vnímají jinak než my dospělí? Tříleté dítě ponořené po kolena ve sněhu si svůj zážitek snadno zapamatuje, zatímco tatínek s kotníky ve sněhu už to vidí jinak. Jaké byly zimy v minulosti a jaké nás neminou?

Dva měsíce v kuse pod nulou

V letech 1928/1929 postihla Evropu nejkrutější zima vůbec. Na kontinent se dostal nejen studený, ale doslova mrazivý vzduch ze Sibiře. Prosinec roku 1928 patřil mezi standardní měsíce a nic nenapovídalo maximálnímu ochlazení, které začátkem roku 1929 přišlo. Vydrželo až do března, celých 62 dnů nevystoupala teplota na nulu. 11. února 1929 byla na území České republiky v Litvínovicích naměřena dosavadní minimální teplota, a to -42,2 °C.

V tomto roce dokonce zamrzlo Baltské moře a kanály v Benátkách. S krutou zimou ale přišly i problémy, docházelo k požárům díky intenzivnímu topení a zamrznutí vody v hasičských stříkačkách. Přišly i přívaly sněhu, jen v Praze bylo tehdy naměřeno až 120 centimetrů a na horách dokonce 4 metry.

Počasí příští týden:
Pondělí
(přes den -3, v noci -4)
Útery -4/-7
Středa -7/-12
Čtvrtek -4/-14
Pátek -5/-16

Zamrzlo i Jaderské moře

Pokud se ale poohlédneme ještě dále do historie, najdeme i mnohem krutější zimy než tu z roku 1929. Mezi 14.–19. stoletím se setkáváme dokonce s pojmem Malá doba ledová, kdy v nejchladnějších měsících dokonce zamrzlo Jaderské moře, řeka Pád nebo kanál La Manche.

Zima v letech 1739/1740 byla označována jako Sibiřská zima a zařadila se v historii také mezi nejkrutější zimy vůbec. Zamrzla též veškerá švýcarská jezera a dokonce i řeka Temže.

Postavit si sněhuláka je fajn, v extrémních mrazech se ale pohyb venku nedoporučuje

Přes 40 stupňů pod nulou

Když se pak ještě vrátíme do Česka, resp. Československa, tak za pozornost určitě stojí i rok 1956, kdy teploty klesly pod minus 35 stupňů s průměrem necelých minus 11 stupňů. V lednu 1985 se teploty dostaly až třicet stupňů pod bod mrazu. O dva roky později naměřili na šumavské Jezerní slati dokonce -41,6 stupně.

Jsou to ale spíše výjimky, pokud jde o poslední roky. V posledních třiceti letech byly zimy spíše nadprůměrné nebo průměrné. Spoléhat se přitom nemusíme jen na meteorology. Dalším parametrem, který nám leccos prozradí o následující zimě, je sluneční aktivita. Čím nižší je, tím méně se ohřívá atmosféra a roste naděje na „větší“ zimu. 

KAM DÁL: Chystáte se letos vymalovat byt? Nečekejte na léto, zima je totiž ideální.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru