Není to však pouze otázkou prostoru, tedy kolik dětí dokážou třídy pojmout, ale jedná se také o zajištění péče, která bude vedle vzdělávání velmi potřebná. „To je úplně nejzásadnější – tedy zajistit adekvátní péči o traumatizované děti a nalézt co nejlepší cestu, jak je co nejrychleji a správně začlenit do výuky,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz Petra Šlencová Bílská, zakladatelka škol AVIDA.
Podle ní bude důležité učit jiným tempem, které ale následně neovlivní vzdělávání ostatních dětí ve třídě. „Celou problematiku je nutné vnímat komplexně a i z dlouhodobého hlediska. Tam je třeba brát zřetel i na to, kdo se dětem bude věnovat a kdo službu zaplatí.“
Peníze půjdou na tři programy
Vláda schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol a adaptační skupiny zvýšení rozpočtu MŠMT o 5,2 miliardy korun. „Jde o maximální výdaje na začlenění nových ukrajinských žáků a studentů ve věku tři až 18 let od mateřských škol až po střední školy,“ řekl na konci března po zasedání kabinetu ministr školství Petr Gazdík.
Tyto finance budou použity do konce srpna a podle ministra budou rozděleny do tří částí. První je na žáky zařazené do běžných tříd, druhá je určena adaptačním skupinám. „Může se stát, že zde půjde až o 2,8 miliardy korun,“ upřesnil Gazdík. Třetí část jsou pak jazykové kurzy češtiny.
Učitelé nejsou stroje
Téměř každá škola se dokáže "nafouknout" a potřebná místa ve třídách fyzicky zajistit. Bude to sice znamenat využití i posledních volných prostor (například kmenové učebny využívat jako družiny a z družin udělat nové třídy) a přidání dalších dvou, tří lavic do tříd. „Ale je to realizovatelné. Současně je však potřeba myslet i na to, jaké kapacity ještě mají současní učitelé,“ upozorňuje Šlencová Bílská.
Podle ní není možné spoléhat na to, že učitelé vydrží všechno. „To se sice traduje, ale není to úplně pravda. Po několika náročných letech spojených se zaváděním inkluze a následně s covidem jsou kladeny na učitele další nároky a vyhoření je u mnohých jen otázkou času.“
Začlenění dětí do kolektivu
Pro kantory je samozřejmě velmi náročné "zařídit", aby se ukrajinské děti bez problémů začlenily do kolektivu. „Některým to jde hůře, jiným lépe. Každé dítě je individuální osobnost. To platí pro děti české, stejně jako jakékoliv jiné. Musí se cítit především bezpečně, mít jistotu v prostředí a učiteli, a teprve potom je schopno se otevřít, přijmout novou výzvu a někam se posunout,“ má jasno expertka.
Komunikace je jednou ze základních potřeb člověka a mluvení s někým dalším je nesmírně důležité a uzdravující. Dítě se v 1. třídě potřebuje co nejrychleji naučit číst a psát, aby mohlo zaznamenávat svoje myšlenky. Podobným procesem si prochází děti v cizím prostředí či zemi. „Ovšem ze všeho nejdříve se musí naučit komunikovat v daném jazyce, aby nebyly izolované od kolektivu. Potřebují vědět, že někdo rozumí jejich potřebám, mohou si jen tak popovídat, společně se s někým zasmát, cítit se člověkem. Bez znalosti jazyka se děti v běžné třídě bez asistence nenaučí ani jazyk, ani nic z nabízeného učiva.“
Efektivním řešením je podle Šlencové Bílské intenzivní a systematická výuka druhého jazyka „Velmi dobře fungují programy pro podporu dětí s nulovou nebo nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Propracovaný koncept a podpora skupin dětí, které jsou na tom podobně, je jednoduše dosažitelná,“ říká. Díky tomu se děti cizinci zvládnou naučit základy češtiny v relativně krátkém čase (zhruba 3 měsíce), rychle se začlenit do kolektivu a společně s českými dětmi se učit a dále se rozvíjet.
Kapacity škol pro prvňáčky nejsou ohroženy
Co se týká zápisů prvňáčků, rodiče nemusí mít obavy. Ze zákona mají na vzdělávání právo všechny děti žijící v ČR bez rozdílu. Nyní, v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, však vláda přišla s novelou školského zákona. Ta specifikuje, že cizinec nemůže přihlásit dítě k povinnému vzdělávání do MŠ v období od 2. května do 16. května a do ZŠ v termínu od 1. dubna do 30. dubna 2022, což jsou termíny zápisů pro občany ČR.
Cizinec by měl podat přihlášku v době od 1. června do 15. července. „Vláda se tím snaží podpořit fungující skupiny, navazovat na iniciativy dobrovolníků, hledá finanční prostředky na jejich provoz a možnosti, jak do služeb zapojit také ukrajinské maminky dětí. Adaptační skupiny jsou jednoznačně tou správnou cestou a já věřím, že i tímto směrem se bude začleňování dětí do škol ubírat,“ uzavírá pro Čtidoma.cz Petra Šlencová Bílská.
KAM DÁL: Hluboká mozková stimulace je nadějí pacientů s Parkinsonovou nemocí. Proč o ní ale nevědí?
