Jak Amerika vyhrála válku s covidem?

Bohužel jsme v Česku opět zaspali, v rámci pandemie rozhodně ne poprvé
 

Je sice pravda, že v USA ještě stále bojují, ale k vítězné válce s koronavirem jsou na velmi dobré cestě. Jak je to možné? Jedním ze stavebních bloků boje je antigenní test, respektive strategie řízení kontroly pandemie prostřednictvím antigenních testů. Ne PCR, ale rychlých a snadno vyhodnotitelných testů.

Dnes se musí testovat v podstatě všichni pracovníci vyjma těch, kteří mají striktní home office. A stát povoluje 2 normy:

Profesionální, tedy AG testy, musí mít CE IVD certifikaci a současně deklarovanou citlivost nejméně 90 % a specificitu nejméně 97 %. Odběr musí provádět zdravotnický pracovník.

Firemní, tedy že si firma koupí jakýkoliv narychlo schválený test a kdokoliv ho provede bez odborného dohledu. Zde se hlásí jen pozitivní, a to většinou svému lékaři.

Firmy logicky nestojí o výpadek v zakázkách a mají zájem na zdravých zaměstnancích. Jenže ne všichni zaměstnanci a zaměstnavatelé to chápou a stále si myslí, že se:

AG testy ve firmách chytí jen zlomek nemocných

Je velmi nelogické, jak málo antigenní testy v Česku fungují. Aktuálně zachytí cca 1,84 % nakažených (z celkového počtu testovaných), když podle průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) od začátku března do půlky dubna klesl z 0,77 procenta na 0,17 procenta. Obdobné je to ve školách.

Falešné výsledky připraví lidi o práci

Příklad nepřesnosti českého testování: Když Středočeši „vzali“ 22 pozitivních dětí ze školních testů, podle PCR testů jich pozitivních zůstalo jen 6. Tedy až 73% chybovost. Americká studie naopak při AG testech poukazuje na klinickou účinnost kolem 85 %, tedy chybovost jen 15 %.

Americká studie PCR vs AG. A my se chystáme na PCR

Američané a Brazilci zjistili, že vysokofrekvenční, strategické rychlé populační rychlé testování, dokonce i při různých úrovních přesnosti, snižuje infekce, hospitalizace a úmrtí COVID-19. Navíc je za zlomek ceny. Citlivost a specificita rychlého AG testu vyšly na 84,7 % a 85,7 % a navíc citlivost souvisí s virovou zátěží.

Základem byly AG testy a matematické modelování

Studie proběhla ve třech oblastech USA a São José do Rio Preto v Brazílii, zdroj upřesněn níže v textu. Američanům se podařilo zachytit ohniska nákazy a hlavní roli hrála rychlost, tedy antigenní testy, ne PCR testování s čekáním na výsledky. Podle výsledků studií z testovacích oblastí bylo zřejmé, že se covid šíří komunitně zejména v pracovním prostředí a pak přes domácnosti do dalších týmů.

Kde se nejvíc šíří covid

  • Pracovní tým
  • Domácnost
  • Koncerty a bohoslužby
  • Mezi diváky sportovní utkání

Naopak velké problémy nevznikaly při

  • Nakupování v obchodech (při dodržování sociálního odstupu)
  • Při sportu ve venkovním prostředí
  • Na plážích a parcích

Speciální kategorií jsou školy, zde se nákaza šířila středně, žáci ale byli obvykle bez příznaků a jako příčina nálože byla určena domácnost. Pozornost na eliminaci ohnisek tedy byla přenesena ze škol do domácností. Je jen škoda, že obdobná studie nevznikla i u nás.

Zdroj: Data a poznatky čerpáme z americká studie The impact of high frequency rapid viral antigen screening on COVID-19 spread and outcomes: a validation and modeling study týmu amerických vědců z institucí jako například E25Bio, Harvard university, InfoGeosciences Houston. Vědce reprezentují mj. Beatrice Nash, anthony Badea, Ankita Reddy.  


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru