Politici musí zabrat, jejich strany se potápí. Pod pět procent jich klesá stále víc

Michal Šmarda se snaží vytáhnout ČSSD nad pětiprocentní hranici, zatím se mu to ale příliš nedaří
  |   analýza

Politici mnoha stran mají důvod k zamyšlení. Nejnovější průzkum volebních preferencí společnosti SANEP totiž ukázal, že počet stran, které jsou pod hranicí vstupu do Sněmovny, se stále rozšiřuje. Nahoru nestoupá nikdo, zato se některé strany propadají. Do parlamentu by se dostaly jen čtyři, jedna navíc s odřenýma ušima.

ANO, ODS, SPD a STAN, to jsou jediné strany, které podle SANEPu mají momentálně takovou podporu, aby se do Sněmovny dostaly. STAN s necelým osmi procenty se navíc také nebezpečně blíží hladině. Podle politologa Jana Charváta nicméně není nutné současný výzkum přeceňovat. „Je to klasický povolební průzkum, lidé nad tím příliš nepřemýšlí, označují toho, kdo je zrovna vidět. Před volbami bude situace určitě jiná,“ řekl pro Čtidoma Charvát. Přesto je zajímavé se podívat, jak si současné malé strany vedou.

KSČM

Poprvé v novodobé historii se nedostala do parlamentu. Vyměnila vedení, dlouholetý předseda Vojtěch Filip skončil a nahradila ho europoslankyně Kateřina Konečná. Ta jede tvrdou proruskou linii a snaží se těžit ze současné složité ekonomické situace. Nicméně v průzkumu se strana jako samostatný subjekt ani neobjevila a skončila v kategorii Ostatní. „Myslím, že komunisté se už nevrátí, to by se muselo stát něco mimořádného, třeba rozpadnout se ANO nebo tak něco,“ říká k tomu Charvát.

ČSSD

Také sociální demokraté vyměnili vedení v čele s Janem Hamáčkem. Nastoupila nová sestava kolem Michala Šmardy, ale zatím více než on jsou v médiích vidět korupční kauzy kolem bývalého ministra zemědělství Miroslava Tomana a také kauzy kolem Jana Hamáčka a jeho cesty do Ruska. „Sociální demokracie má před sebou debatu, kam vlastně chtějí směřovat. Je to tradičně hodně rozkročená strana, ale vznikají v ní různá křídla a frakce. Pokud nemají silného předsedu, tak pak dochází k pnutí a drolení strany. Michal Šmarda je typ politika, který má blízko k lidem a působí příjemně, ale nejsem si jistý, jestli on dokáže tu stranu někam zásadně nasměrovat. Šanci vrátit se do sněmovny ale nějakou mají,“ hodnotí šance ČSSD Charvát.

Svobodní a Trikolora

Trikolora po odchodu Václava Klause mladšího viditelně upadá. V parlamentních volbách pohořela, její šéfka Zuzana Majerová Zahradníková nedokáže zjevně přitáhnout tolik voličů jako Klaus. V průzkumu se neobjevila jako samostatná strana skončila v kategorii Ostatní. Místo Trikolory tak pomalu zaujímají Svobodní. „Uvidíme, jak to bude dál, ale Trikoloře moc šancí nedávám. Svobodní jsou schopní uchopit některá zajímavá témata, ale tak daleko od voleb je těžké predikovat, jestli si přízeň voličů udrží. Spíše bych odhadoval, že se do sněmovny nedostanou,“ míní Charvát.

Zelení

Zeleným se nedaří dlouhodobě. Přestože mají v čele poměrně sympatické duo předsedů, respektive předsedkyni a předsedu, jejich voliči kamsi zmizeli. „Voliči zelených se přesunuli k Pirátům. Ti měli dlouhodobě před volbami dobře našlápnuto, v podstatě jim šlo o stejný elektorát vzdělaných městských voličů, takže se jim podařilo tyto voliče přetáhnout. Pokud budou Piráti v preferencích klesat, je možné, že se zeleným voliči vrátí. Vyloučeno to není, ale čeká je hodně práce,“ hodnotí Charvát.

Piráti

Špatný výsledek ve volbách, kdy strana nakonec dostala jen čtyři poslanecká křesla, vnesl do strany nejistotu a debaty, co dál. Strana je v současnosti těsně pod pěti procenty. Hlavní problém ale je, že současní politici Pirátů jsou neviditelní. Výjimkou je Jan Lipavský, který si velmi dobře vede na ministerstvu zahraničí, ale z nějakého důvodu si ho nikdo moc s Piráty nespojuje. „Neviditelný je Ivan Bartoš, který zmizel na ministerstvu pro místní rozvoj a asi zjistil, že to není moc jednoduchá práce. Teď se chystá nějaká kampaň, tak uvidíme, co to přinese, ale zatím Piráti nejsou ve vládě moc vidět,“ říká Charvát.

TOP09

Topka je na tom z vládních stran vůbec nejhůře. Se třemi procenty to s ní vypadá bídně. Přestože předsedkyně Markéta Pekarová Adamová je poměrně hodně vidět, voličům to zjevně nestačí a od strany čekají víc. „Myslím, že se dá do budoucna očekávat, že se TOP 09 spojí s ODS zvlášť, pokud by se topce nadále příliš nedařilo,“ předvídá Charvát.

KDU-ČSL

Lidovci jsou tradičně silní na Moravě, také mají nového předsedu a vcelku se zdá, že i mediálně jsou vidět. Jenže je stále svazuje jejich náboženský punc, který jim nesvědčí na celostátní úrovni. „Jsme ateistická a skoro bych řekl protináboženská země, takže ta nálepka křesťanské strany si myslím, že lidovcům moc nepomáhá. Navíc trochu nešťastně zabředávají do témat, jako jsou manželství pro homosexuály, potraty atd. Češi jsou dost liberální národ a tyhle věci prostě vidí většinově jinak než KDU-ČSL,“ uzavírá Charvát.

Zdroj: sanep.cz

KAM DÁL: Strany ignorují názor svých voličů na prezidentské kandidáty, proč odmítají generála Pavla?


Životní styl

Hobby