Praha chce být jako Sydney. Nová budova filharmonie se může radikálně prodražit

Na mapě je vykreslená podoba nové čtvrtě Bubny-Zátory a bílé místo patří pozemku, kde má vyrůst nová pražská filharmonie
Zobrazit fotogalerii (2)
 

Hlavní město Praha je zase o kousek blíž k tomu, aby na jeho území vznikla nová celosvětově uznávaná architektura. Koncertní hala, která by měla vyrůst v oblasti stanice metra Vltavská, má být další želízko v ohni, které zlepší kulturní prestiž celého města. Budou na tento velkolepý projekt peníze? Jaká rizika lze vypozorovat z obdobných projektů v zahraničí? 

„Zastupitelé Prahy udělali důležité rozhodnutí pro vznik nového koncertního sálu, který se stane impulsem pro zahájení tolik potřebné proměny zanedbaného území Bubny-Zátory a vznik nové a moderní městské čtvrti na levém břehu Vltavy,” tak v úvodu svého prohlášení hodnotí situaci náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček. Projekt samostatné budovy filharmonie se tak pomaličku rýsuje do konkrétní podoby.

V přípravách je tak jedna z největších mezinárodních architektonických soutěží od doby neúspěšné realizace Národní knihovny, která jak známo nevznikla z vítězného návrhu Jana Kaplického na Letné. Jaké podobné stavby, jež měly stejné ambice, se nakonec městům zásadně prodražily? 

Nová čtvrť, nové město

Budova Vltavské filharmonie v Praze by podle doporučení z analýzy poskytnuté ateliérem Henning Larsen měla mít celkem tři sály: hlavní – koncertní, a to až pro 1 800 diváků; malý sál pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 míst. Hlavní koncertní sál by měl nabídnout světovou úroveň akustiky a zázemí odpovídající standardům 21. století, díky čemuž by se mohl stát kulturním centrem hudebního života v Praze.

Oficiální údaje o plánech a funkci nové dominanty Prahy zní slibně, ale je nutné zmínit i rizika, která takový projekt mohou zásadně ovlivnit. Doposud se o nové filharmonii v oblasti Vltavské na Praze 7 hovoří v košatých a idealistických vizích. Nelze popírat, jak důležitou funkci může tento projekt hrát v mezinárodním měřítku, ale také v regionálním při rozvoji oblasti brownfieldu Bubny-Zátory, kde má vzniknout zcela nová čtvrť kapacitou podobná pražským Vinohradům. 

„Nyní musíme stanovit a vypsat podmínky mezinárodní architektonické soutěže tak, aby byl naplněn cíl projektu – a tím je nový, živý, otevřený a plně využívaný veřejný kulturní prostor pro všechny návštěvníky, a především Pražany,“ sdělil předseda zastupitelského klubu Spojené síly pro Prahu Jiří Pospíšil.

A co peníze? 

Předně je nutné zdůraznit, že vybudovat v současné ekonomické nestabilitě tak významnou kulturní dominantu nemusí být vůbec snadné. Právě podmínky mezinárodní architektonické soutěže pravděpodobně odhalí i finanční možnosti Prahy, aby se z velkých vizí nestala jenom chudá napodobenina snu, který nelze splnit. 

Hned dva příklady, ke kterým se chce Praha pravděpodobně přiblížit, ukazují, že vytvořit progresivní a zajímavou architekturu podobného významu vyžaduje dostatečně bezpečný finanční polštář. 

Jedná se o nedávno otevřenou filharmonii v Hamburku, která se radikálně prodražila z původních 8 miliard Kč na neuvěřitelných 24 miliard Kč. Nikdo nepopírá, že dílo basilejské kanceláře Herzog & de Meuron je unikátní, ale jedná se o jednu z výstrah, která může Prahu také potkat. Podobný příběh zažila i dnes ikonická stavba opery v australském hlavním městě Sydney. Původně měla totiž stát 7 milionů australských dolarů a konečný rozpočet se uzavřel na astronomické částce 102 milionů australských dolarů. 

„Projekt pomůže nastartovat nejen revitalizaci území Bubny – Zátory, ale výrazně posílí Prahu v celosvětovém kontextu,“ shrnuje Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Doufejme tak ve jménu veřejných financí, ale také rozvoje hlavního města, že se tato vize naplní a projekt pražské budovy filharmonie se nepromění v nehospodárný projekt, který přinese pouze problémy. Mohla by následně vzniknout dlouhodobá nedůvěra v realizaci takto důležitých městských staveb, jež potřebuje každá zdravě se vyvíjející a prosperující společnost. 

KAM DÁL: Doba plastová. Vědecká studie odhalila, že plastové částice v těle matky se dostanou do plodu dítěte

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru