Těm, kdo u nás šíří cílené dezinformace, se říká pátá kolona. Patří do ní skupiny financované z Kremlu. Prokázat jim přijímání krvavých rublů není ale vůbec snadné. Přesto lze vystopovat, které skupiny nebo osoby jsou s touto silnou dezinformační scénou propojené.
„My ve skutečnosti nemáme zákonem stanoveného nikoho, kdo by dezinformátory mohl označovat a mělo to nějakou validitu," říká pro Čtidoma.cz politolog Jan Charvát. "Čistě teoreticky by to mělo být ministerstvo vnitra, ale to se tím nijak významně nezabývá. A nevypadá to, že by české úřady ke zlepšení situace v tomto ohledu směřovaly. A tak jsou to média, kdo s tímto pojmem pracují, a pak částečně ještě skupiny, jako jsou Čeští elfové či Evropské hodnoty."
Varování tajných služeb
„Od konce druhé světové války se nacházíme v bezprecedentní bezpečnostní situaci, ta rizika jsou velká a pokud bude Rusko úspěšné ve svém imperiálním dobývání Evropy silou, budeme tím velmi zasaženi,“ uvedl k aktuální situaci na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský v pořadu Interview ČT24. Potvrdil tím i slova šéfa BIS Michala Koudelky, který na konferenci o působení Ruska v Evropě řekl: „Rusko nás označilo jako svého nepřítele. A Rusko svého nepřítele, tedy nás, NATO a západní společenství, chce zničit.“
Jednat s Ruskem o plynu?
„Ruské zpravodajské působení z tradičních pozic je u nás velmi omezené a Rusové jsou nyní nuceni používat jiné způsoby,“ uvedl Michal Koudelka a myslel tím jasně viditelné a poměrně silné dezinformační cílení na Čechy. Podle něj se Rusko snaží děsit obyvatele západních demokracií vyvoláním dojmu, že nebude dost energií na zimu, a jedinou možností, jak tomu předejít, je začít s Ruskem jednat.
Paní senátorka chce jednat s Putinem o mírovém řešení.
— HolkazPrahy (@HPrahy) October 10, 2022
Zřejmě by mu nabídla celou Ukrajinu a pobaltské země návdavkem.
Vše pro naše flastence. pic.twitter.com/sHoqowQoDE
Na propagátory takového názoru si můžeme ukázat prstem - říkali to osobně na demonstraci na Václavském náměstí, sdílí to na svých sociálních sítích. Jde především o členy sdružení advokátů PROLibertate, které vzniklo kolem právníka Tomáše Nielsena. Členkou je i nově zvolená senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. O jejím pozitivním postoji k dohodě s Putinem jsme psali zde.
„Já se byl na druhé demonstraci, organizované těmito skupinami, osobně podívat. Slyšel jsem snad dvacet rozhovorů lidí s novináři a všichni říkali, že nejsou proruští. A mezitím se z pódia ozývaly výzvy, že se musí přestat dodávat Ukrajincům zbraně, a nesmíme přestat brát plyn z Ruska. A dav tomu tleskal. Tohle jasně ukazovalo, komu tyto akce slouží,“ popsal svou zkušenost přímo z demonstrace politolog Jan Charvát.
Podle něj není u nás dezinformační scéna tak silná, aby se jí povedlo ohrozit vládu či dokonce oficiální postoje České republiky v otázkách přístupu k válce na Ukrajině nebo k ruskému plynu. „Není to tak, že by byl každý druhý člověk dezinformátor, je rozdíl v tom, kdo se aktivně podílí na šíření těchto zpráv a jestli má konzumenty. Této skupině se to daří, působí zejména na lidi s nízkou sociální kompetencí. Ale pozor, jejich konzumenty jsou i lidé relativně vzdělaní, a přesto těmto zprávám věří a přijdou jim v pořádku i takové názory,“ dodává pro Čtidoma.cz politolog.
- je odborným asistentem na Katedře politologie IPS Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a současně působí i na Katedře politologie a filozofie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- vystudoval politologii na FSV UK v Praze a politickou sociologii na Högskolan Dalarna ve Švédsku
- mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patří politický extremismus, sociální patologie a politické subkultury a český politický systém
Česku chybí účinná legislativa
Na další propagandistické názory upozornil ve svém projevu šéf BIS Koudelka. „Protiruské sankce v konečném důsledku poškozují víc Evropany, a proto nemají smysl. A dále, že západní země upřednostňují pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům před pomocí vlastním lidem.“ Když toto slyší občané, kteří již jsou pod vlivem dezinformační masírky, jejich vzdor vůči české vládě roste. Zároveň se tím snižuje jejich podpora Ukrajincům a stoupá odpor vůči pomoci válečným uprchlíkům nebo investování státu do pomoci ukrajinské armádě.
„Dezinformace nejsou nikde definovány, na rozdíl například od šíření teroristického obsahu, který definuje nový evropský předpis,“ upozornil na aktuálně velký legislativní problém Česka policejní prezident Tomáš Kubík pro iRozhlas.cz. Pro stejný web to potvrdil i šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun a apeloval na to, že by kvůli dezinformacím měla být co nejdříve přijata jasná právní úprava.
„Dezinformační scéna není v Česku nijak zásadně silná, ale umí se velmi dobře zmobilizovat. A válka na Ukrajině dokázala spojit v mnoha společenských otázkách zcela odlišně uvažující skupiny a najednou má viditelnou sílu. Nakolik? To bude záležet na adekvátní reakci příslušných úřadů a vlády, jestli učiní co nejdříve potřebné legislativní úpravy,“ shrnuje politolog Charvát.
Zdroje: iRozhlas.cz, ct24.ceskatelevize.cz, prolibertate.cz
KAM DÁL: Demonstranti na Václaváku mají konečně pocit, že je má někdo rád. Přitom jsou jen nástrojem kolaborantů.
