U Vintířova vědci vytvořili experimentální povodí, třetí na světě

U Vintířova na Sokolovsku vytvořili vědci experimentální povodí, na kterém zkoumají výměnu vody v krajině. Více než stovka senzorů monitoruje srážky, výpar, povrchový i podpovrchový odtok vody. Zařízení je teprve třetím svého druhu na světě.

20.10.2019 - 15:30  
Uměle vytvořená zmenšenina krajiny se skládá ze čtyř polí, každé o rozloze čtvrt hektaru

Uměle vytvořená zmenšenina krajiny se skládá ze čtyř polí, každé o rozloze čtvrt hektaru, která jsou umístěna na jílovém podloží. Čidla z nich posílají stovky údajů za minutu.

"Jedna z aplikací je, že nám to pomůže zpřesnit pochopení mechanismu odtoku vodu z krajiny. Současné výzkumy ukazují, že významná část odtoku vody z krajiny je tvořena vodou, která už před tím v půdě, v krajině byla. Je třeba si uvědomit, že množství vody, která je v půdě, je asi pětkrát až desetkrát větší než ve všech otevřených hladinách, řekách, nádržích a podobně," uvedl vedoucí projektu Jan Frouz z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Stavba experimentálního povodí trvala rok a stála 36 milionů korun. Vědci na ni získali dotace z programu SoWa (Soil and Water) ministerstva školství.

Jen v Číně a Německu

Pochopení mechanismu koloběhu vody, oxidu uhličitého a energie v krajině pak může pomoci například v boji se suchem nebo naopak při povodních.

Podobná zařízení jsou na světě jen v Německu a v Číně. I z nich čerpali čeští vědci inspiraci a zároveň se učili z chyb, které tamní vědci při stavbě experimentálních povodí udělali.

České experimentální povodí vzniklo na výsypce Sokolovské uhelné. S tím, jak bude dnes téměř holá krajina postupně přirozeně i uměle zarůstat, se budou měnit i parametry pohybu vody. Podle Frouze by výzkumné zařízení mohlo u Vintířova vydržet i desítky let, dokud Sokolovská uhelná bude ochotná své pozemky pro vědecké bádání poskytovat.