Ve stínu koronaviru. Migrační krize na řeckých ostrovech končí sebevraždou malých dětí

Migrační krize je odsunuta na druhou kolej
24.03.2020 - 15:00  

Svět je aktuálně zaměstnán bojem s koronavirem. Státy se uzavírají, lidé skoro nevycházejí na ulici, v Itálii přibývá mrtvých. Situace ve Španělsku naplňuje scénář z Apeninského poloostrova a před všemi jsou výzvy, které si ani neumíme představit. V době karantény je však stále živý jiný civilizační problém, a tím je migrační krize. Co bude Evropa dělat, když má aktuálně sama hodně práce? 

/KOMENTÁŘ/ Slovo migrant je pro velkou část zdejší populace jako červená barva pro býka. Když se o nich navíc člověk rozhodne psát ve chvíli, kdy je Evropa paralyzovaná pandemií koronaviru, jistě si neudělá nové přátele. To, co však svým výrokem rozpoutal prezident Turecka Erdogan, by nemělo zůstat ve stínu aktuálních evropských problémů. 

Hygienická katastrofa

Zásadní nápor na Řecké hranici vznikl ve chvíli, kdy turecký prezident Erdogan prohlásil, že hranice s Evropou jsou pro uprchlíky z válečných oblastí otevřené. Problém nastal ve chvíli, kdy se tisíce osob v humanitární krizi ocitly na hranici s Řeckem, kde je zastavil ostnatý drát. Aktuálně se tak na pěti ostrovních táborech zadržuje kolem 20 tisíc uprchlíků a přitom je jejich kapacita přibližně kolem 7 tisíc lidí. 

Z toho zcela logicky vychází obrovský problém, který se projevuje hlavně katastrofální hygienickou situací. Dle Amnesty International se zde o jednu sprchu dělí 70 lidí a na jídlo se čekají 4hodinové fronty. Absolutním nedostatkem je v táborech pitná voda a na toaletách a sprchách chybí zámky a osvětlení. 

Úplná absence soukromí má i kriminální rozměr, protože se v táborech vyskytuje množství sexuálních útoků končící i znásilněním. Nejpostiženější skupinou jsou však bezesporu děti a právě kvůli nim je potřeba o těchto problémech hovořit. 

V jejich případě se údajně každé třetí dítě dopouští sebepoškozování nebo se pokusilo o sebevraždu. Velmi katastrofické jsou také zkušenosti Lékařů bez hranic či některých aktivistů, kteří se pokoušeli třeba na ostrově Lesbos zorganizovat školu. 

Klinický psychiatr Lekářů bez hranic Alessandro Barberio napsal o situaci v táboře Moria na ostrově Lesbos otevřený dopis. Popis skutečnosti, která se zde odehrává každý den, je opravdu děsivá. Lidé čekají na hypotetický přesun z ostrova v šílených podmínkách. 

„Za celou dobu své lékařské praxe jsem nikdy nebyl svědkem tak ohromného počtu lidí, kteří byli v tak vážném stavu, jakého jsem nyní svědkem u uprchlíků na ostrově Lesbos,” psychiatr s výraznými zkušenostmi v extrémních podmínkách doplňuje hrůzostrašné prostředí, které malé děti donutí až k tomu nejhoršímu. V současné chvíli ale není jak pomoci. Nebo ano? 

Koronavirus v táboře

Když Erdogan otevřel hranice a vyslal tak uprchlíky vstříc Evropě se škodolibou lží, ještě nikdo netušil, že tento problém zcela zastíní virová pandemie, která v moderní historii na evropské půdě nemá obdoby. 

Státy se se svými problémy uzavírají do sebe. Hranice jsou zavřené a téma migrace je odsunuto na vedlejší kolej a není se čemu divit. Problém však může nastat ve chvíli, kdy se koronavirus dostane i do zmiňovaných táborů, jejichž hygienické podmínky k tomu mají zaděláno. 

Vzhledem k tomu, jak nekompromisně se pandemie rozšiřuje, tak na místech, jako je Lesbos a jiné řecké ostrovy, bychom mohli očekávat hotovou tragédii. K tomu je však nutné dodat, že ta se tam odehrává i bez koronaviru. 

Aktuálně se nacházíme v období dějin, jejichž budoucí scénář je nejistý. Jak bude fungovat společenský život? A co takový pohyb za hranice vlastního národa? Co celosvětová ekonomika? 

KAM DÁL: Ekologie v době koronaviru: Svět se zastavil a pandemie dokázala to, o čem ekologové jenom sní.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru