Vědci se snaží odhalit osudy Čechů odsouzených k životu v sovětských gulazích

Život v gulagu byl více než těžký. Tento osud sdílely i tisíce Čechoslováků
 

K lepšímu přístupu k archiváliím o osudech Čechoslováků na území bývalého Sovětského svazu má vést smlouva mezi Ústavem pro studium totalitních režimů, Archivem bezpečnostních složek a Státní archivní službou Ukrajiny. Zástupci institucí ji podepsali v úterý na Česko-ukrajinském fóru v Praze.

„O získání dokumentů bývalých sovětských tajných služeb týkajících se Československa a represí vůči československým občanům na území SSSR usiluje Ústav pro studium totalitních režimů od roku 2012,“ řekl historik Adam Hradílek.

Vědci pracují ve Lvově

Kvůli přísné archivní politice Ruska se však ÚSTR zaměřuje především na ukrajinské archivy - jak na státní, tak od roku 2016 i na Archiv Bezpečnostní služby Ukrajiny (HDA SBU). „V rámci dohody s HDA SBU jsme v roce 2016 začali systematicky digitalizovat archiválie na pracovišti zřízeném ÚSTR ve Lvově, kam jsou zasílány spisy týkající se československé historie ze všech regionálních poboček HDA SBU. Následně jsou zdigitalizovány a předány do České republiky. Takto jsme zatím získali přes 250 000 stran dokumentů,“ uvedl historik.

Zaměřují se na Užhorod a Žytomyr

Současná dohoda má zajistit systematickou spolupráci s regionálními archivy a Ústředím státní služby Ukrajiny. Prvním místem, na které se ÚSTR zaměří, bude Státní oblastní archiv v Užhorodě. Tam leží 5 500 vyšetřovacích spisů sovětské tajné policie NKVD vedených především na uprchlíky z někdejšího Československa během druhé světové války, kteří byli v SSSR odsouzeni k mnoha letům v gulagu. „Z tohoto archivu se nám zatím podařilo pořídit přes 1 000 spisů,“ řekl Hradílek. Digitalizace by podle něj mohla začít už letos na jaře. ÚSTR zajímá také archiv v Žytomyru. Ve městě na severozápadě Ukrajiny žila početná česká komunita, 28. září 1938 tam sovětské úřady nechaly popravit 80 Čechů, které označily příslušníky "české vojensko-povstalecké špionážní organizace". Materiály získané v ukrajinských civilních i bezpečnostních archivech ÚSTR archivuje a zpřístupňuje pozůstalým i historikům.

Rusko žádostem nevyhovělo

Čeští vědci už několikrát požádali představitele ruských institucí o otevření speciálních ruských archivů. Mají v nich být dokumenty s informacemi o zhruba 10 000 československých občanech, kteří se v důsledku nacistické okupace Československa v roce 1939 ocitli na sovětském území, následně byli pozatýkáni a poslání do pracovních táborů. Rusko jim ale nevyhovělo.