Zklamání v budějovickém klášteře: nalezené kosti nepatří královu zpovědníku. Ale komu tedy?

Po nálezu lidských ostatků v českobudějovickém klášteře svitla naděje, že jde o kosti prvního převora tohoto kláštera Jindřicha Libraria. Následný průzkum ale ukázal pravý opak. Vědci navíc dodnes nemají jasnou představu o tom, jestli Librarius skutečně žil, nebo jde o smyšlenou postavu.
 

29.01.2020 - 09:00  
Kosti, nalezené v českobudějovickém klášteře, patří nejméně třem lidem - ilustrační foto

Jihočeští vědci zjistili, že lidské ostatky nalezené v českobudějovickém klášteře dominikánů nepatří prvnímu převorovi kláštera Jindřichu Librariovi. Kosti patří minimálně třem lidem, nejstarší ostatky jsou ze 14. století, přičemž Librarius, zpovědník a důvěrník krále Přemysla Otakara II., zemřel v roce 1281. V klášteře objevili další dřevěnou schránku s kostmi, kterou chtějí prozkoumat.

Pátrání po královu zpovědníku

Vědci chtějí ve vatikánských archivech hledat informace o Librariovi. Zatím jen vědí, že byl prvním převorem českobudějovického kláštera dominikánů a zemřel roku 1281. Řekla to archeoložka Zuzana Thomová. Loni v červnu vyzvedli vědci v klášteře dřevěnou schránku, v níž byly kosti, seznam dělníků z oprav kláštera v roce 1893, noviny Národní politika z 18. července 1893 a Vrchlického básnická sbírka Z hlubin.

Nalezené ostatky patří minimálně třem lidem

Z ostatků odebrali pět vzorků, stáří určili radiokarbonovou metodou. Ve schránce bylo devět lidských kostí či zlomků a 32 kostí zvířat. Lidské kosti patří dospělému muži, ženě a třetímu člověku, jehož stáří odhadli na 14 až 25 let. „Nejde o ostatky jednoho jedince, ale minimálně tří. Některé kosti byly pokryté zbytky tkaniny,“ řekla Erika Průchová z Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.

Vzorky poslali vědci do univerzitní laboratoře v Georgii v USA. Nejstarší kost je ze 14. století, další ze 16. až 17. století. Z toho vyplývá, že to nejsou ostatky Libraria.

Kardinál Duka výzkum podporuje

Vědci našli při průzkumu v jižním zdivu kláštera další dutinu, v níž je jiná dřevěná schránka s kostmi. „Jestli najdeme nebo nenajdeme Librariovy ostatky, není rozhodující, ale stálo by to za to zkusit,“ řekl kardinál Dominik Duka, který průzkum inicioval. Děkan katedrální kapituly Zdeněk Mareš řekl, že biskupství by mělo v průzkumu pokračovat.

Byl Librarius skutečná osoba?

Vědci dosud znají jen datum Librariovy smrti z úmrtní desky. „O jeho reálném životě nevíme téměř nic a nejsme ani schopni spolehlivě rozhodnout, jestli existoval, nebo neexistoval. Jeho osobnost je ale po staletí uctívána,“ řekl Daniel Kovář ze Státního okresního archivu v Českých Budějovicích. Zmínka o Librariově smrti je úřední opis tabule mrtvých z druhé poloviny 17. století. Tabule visela v klášterním ambitu. Je to jediná historická stopa. V barokní monografii o Librariově životě pak vznikla podle Kováře "košatá" legenda o prvním převorovi kláštera.

Vědce překvapily kosti krocana

Mezi nalezenými zvířecími kostmi je deset ostatků skotu, ovce či kozy, 17 kostí ptáků jako husa, kur a krocan, pět kostí se nepovedlo určit. „Zajímavý je nález krocana, protože to je na našem území nepůvodní druh. Na jihu Čech se v písemných pramenech objevuje v roce 1578 v Krumlově, kdy měl třetí sňatek Vilém z Rožmberka a na svatební hostině se servírovaly stovky krocanů,“ řekla Lenka Kovačiková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Kosti krocanů se často nacházejí v církevním prostředí.