Diktátor, který se postavil diktátorovi: Řecký generál Metaxas vzdoroval běsnícímu Mussolinimu

Generál Ioannis Metaxas zavedl v Řecku diktaturu, nicméně se v rozhodný okamžik národa postavil proti druhému diktátorovi – Benitu Mussolinimu
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Ioannis Metaxas měl pozoruhodný osud. Účastnil se řecko-turecké války v roce 1897, o necelé půlstoletí později čelil italské invazi v čele s Benitem Mussolinim. Italský diktátor se domníval, že podmanění Řecka bude záležitost několika dnů. Ale ve svých předpokladech se zásadně zmýlil.

Ioannis Metaxas se narodil v roce 1871, první válečné zkušenosti sbíral v roce 1897 v řecko-turecké válce. Válka se vedla o ostrov Kréta. Když se Metaxas vrátil zpět do vlasti, podílel se na reorganizaci řecké armády.

V roce 1923 se Metaxas pokusil o státní převrat, jenže ten nebyl úspěšný. Jeho chvíle však přišla v polovině třicátých let. Mezitím se země vrátila k monarchistickému zřízení, králem se stal Jiří II. Ten v roce 1936 jmenoval Metaxase prozatímním premiérem.

Nepopulární diktátor

Nicméně Metaxas využil své pozice k tomu, aby upevňoval osobní moc. Zavelel v podstatě k režimu diktatury, která trvala až do roku 1941. Dal suspendovat některá občanská práva a nařídil pronásledovat opozici, zejména levici, především komunisty, ale rovněž občanské strany vystupující proti diktatuře. Jak už to v podobných případech bývá, diktátor na oplátku zaváděl sociální reformy, mezi nimiž byl i nově osmihodinový pracovní den a další opatření, která zlepšovala pracovní život běžných Řeků.

Na druhé straně diktatura nepožívala příliš velké popularity, dlužno dodat, že Metaxasova pozice závisela na podpoře krále Jiřího II. Ten sice mohl iniciovat ze svého titulu přechod k demokracii, jenže tak neučinil, což v očích mnoha Řeků monarchii zkompromitovalo. A záhy přišly další potíže, které souvisely s imperiálními choutkami italského diktátora Benita Mussoliniho. Ten dostal zálusk právě na Řecko, přičemž předpokládal, že se bude jednat o snadnou kořist.

Diktátor proti diktátorovi

Itálie předložila Řecku ultimátum, že musí umožnit silám Osy vstoupit na jeho území. Pokud by Metaxas nesvolil, následoval by útok. Řecký diktátor se zapsal do historie, když to odmítl a lakonicky sdělil „tak tedy válka. Ta skutečně nastala, ale Italové narazili na tuhý řecký odpor, a to i přesto, že jejich výzbroj byla daleko lepší než obránců. Italové nedokázali udržet nad situací kontrolu a po řecké ofenzívě byla fronta zatlačena zpět na albánské hranice a zastavila se až 50 km od albánského města Berat.

Mussolini zuřil a musel potupně požádat nacistické Německo o pomoc. To vyslalo své jednotky do Řecka s cílem zlomit odpor, který semkl celý národ navzdory existující diktatuře. Při operaci Marita, jak byla invaze nazvána, pomáhalo kromě Itálie také Bulharsko. I když Řecko mělo podporu Britů, náporu nakonec neodolalo a přesile podlehlo. Okupováno pak bylo až do roku 1944.

Metaxas se podrobení Řecka nedožil, 29. ledna 1941 zemřel na hnisavý zánět hltanu, který způsobil otravu krve. Přesto je pro mnoho Řeků národním hrdinou, který se v kritickém okamžiku řeckých dějin nepodvolil silnějšímu.

Zdroje: history.com, Warhistoryonline.com

KAM DÁL: Nacista Otto Skorzeny: Hitlerův oblíbenec osvobodil Mussoliniho, po válce vstoupil do izraelské tajné služby.