Když se vysloví jméno Otty Skorzenyho, vysokého pořízka s nezaměnitelnou jizvou, zájemci o vojenskou historii jistě zbystří. Skorzeny nebyl jen rakouský SS-Standartenführer Waffen-SS a Hitlerův oblíbenec – do historie vstoupil také jako úspěšný dobrodruh. Narodil se v roce 1908 ve Vídni do rodiny, kde vojenství mělo dlouhou tradici. Skorzeny uměl perfektně francouzsky a anglicky, znalost cizích řečí také později aktivně využíval. Pamětníci o něm vyprávěli, že v přímém styku se jednalo o charismatického a zábavného muže.
Hitlerův oblíbenec
Skorzeny studoval na technické univerzitě a po jejím absolvování si založil vlastní firmu. Zároveň pošilhával po službě v letectvu. Zde však nakonec neuspěl, neboť byl příliš vysoký (měřil téměř 2 metry), a protože jej posléze zlákala nacistická vábnička, přihlásil se do jednotek Waffen-SS, s nimiž je jeho jméno neodmyslitelně spjato. Skorzeny nejpve vstoupil k divizi SS Leibstandarte, následně k divizi Das Reich. Skorzeny bojoval na východní frontě, kde však utržil zranění a následně pracoval v pomocných jednotkách.
V roce 1943 jej vyhledal Hitler a učinil mu nabídku, která se neodmítá: Skorzeny měl provést riskantní operaci, na jejímž konci měl být zachráněn svržený diktátor Benito Mussolini. Tato akce poprávu vstoupila do dějin. Skorzeny souhlasil, začal promýšlet provedení operace a mezitím dával dohromady zvláštní komando, které by mu s náročným úkolem pomohlo. Mussolinimu v závěru července 1943 vyslovila nedůvěru Velká fašistická rada, následně byl zatčen a posléze internován v horském hotelu Campo Imperatore v pohoří Gran Sasso v Abruzzu.
Akce Dub v čele se Skorzenym začala 12. září 1943, kdy skupina německých parašutistů přistála ve vojenských kluzácích v horském údolí pohoří Gran Sassa a osvobodila italského diktátora. Když se Skorzeny vrátil i s „cenným nákladem“ do Mnichova, byl vítán jako hrdina a v Hitlerových očích ještě o něco více stoupl.
Skorzeny byl pověřován dalšími úkoly, většinou sabotážními či záškodnickými. Z těch významnějších můžeme jmenovat zorganizování sabotážní akce v Ardenách, při nichž němečtí vojáci v amerických uniformách tajně přešli frontu, obraceli směrové tabule a přerušovali spojení. Úkol spočívající v obsazení a zničení strategicky důležitého mostu v Remagenu však nakonec splněn nebyl.
Ve službách Izraele
S končící válkou se zdánlivě začalo smrákat i nad Skorzenym, když padl do amerického zajetí. Nicméně zde se projevila jeho dobrodružná povaha a v červenci 1948 z amerického zajateckého tábora uprchl do Španělska. Pracoval jako vojenský poradce pro egyptskou a argentinskou vládu na přísně tajných úkolech. Na Skorzenyho však měla spadeno izraelská tajná služba Mosad, která měla nejprve v plánu sprovodit jej ze světa. Poté však tajná služba změnila názor a namísto vraždy se rozhodla Skorzenyho naverbovat. A měla pro to v nadcházející době více než dobrý důvod.
Skorzenyho oslovil začátkem 60. let izraelský agent Avraham Ahituv a slíbil válkou ošlehanému muži beztrestnost a k tomu rakouský pas. Bývalý SS-Standartenführer Waffen-SS souhlasil. Izraelsko-egyptské vztahy procházely krizí a pro egyptskou vládu pracoval raketový vědec Heinz Krug. Izrael chtěl za každou cenu zabránit tomu, aby on i další němečtí raketoví inženýři či vývojáři spolupracovali s Egyptem, tedy nepřítelem. Pokud by totiž vědci vyvinuli rakety, mohl by jimi Egypt ohrožovat židovský stát. Někteří vědci však nakonec odmítli pro Egypt pracovat díky mezinárodnímu tlaku.
Chladnokrevná vražda
To však nebyl případ Kruga. Byl to právě on, kdo vyhledal Skorzenyho, aby mu pomohl v ochraně před Mosadem. Nicméně mezitím byl Skorzeny naopak pověřen „delikátním“ úkolem nepohodlného Kruga zavraždit. 11. září 1962 se oba muži setkali v Mnichově a pro Kruga to byla poslední schůzka v životě. Dvojice jela mnichovským lesem, zatímco jejich mercedes sledoval auto izraelského komanda. Krug nepojal podezření, že ho chce Skorzeny zabít, věřil mu. Když mercedes zastavil, vyšel z něho Krug, protože si myslel, že vůz s izraelským komandem je jeho nová tělesná stráž. V tom okamžiku k němu Skorzeny přistoupil a střelil jej do týlu. Skorzeny pak jednal chladnokrevně. Mrtvé tělo polil kyselinou a přemístil do lesa, kde je zahrabal.
Vrah německého vědce však měl mít na svědomí nejen jeho život, ale nejméně dalších 5 nepohodlných lidí v Egyptě. Skorzenyho věrných služeb si Izrael náležitě cenil. Svérázný dobrodruh umírá v roce 1975 na rakovinu plic v Madridu, je pochován ve Vídni. Skorzenyho život by jistě vydal na román, byl to muž, který neznal strach a ve světě konspirací, intrik a politických machinací se neztratil. Dobrodružství vyhledával, ale také mu voněly peníze, jak například ukázal během spolupráce s izraelským Mosadem.
Zdroj: history.com
KAM DÁL: Hitlerův nástupce: Kdo měl se spojenci bojovat proti Stalinovi?
