Co spojuje Husajna, Hitlera a Putina? Duševní porucha, která dovoluje a omlouvá doslova cokoliv

Saddám Husajn: Přesvědčený o své dokonalosti, paranoidní, krutý, bez emocí - nepřipomíná nám to někoho?
  |   zajímavost

Asi jen málokoho by překvapilo, že největší světoví vrazi, jakými byl Hitler, Mussolini, ale i Saddám Husajn nebo současný ruský prezident Vladimir Putin, musí nutně trpět duševní poruchou, která jim dovoluje zjevně bez větších výčitek posílat lidi na smrt. Co se odehrává v jejich hlavách a jakou společnou poruchou trpěli? 

Jednou z osobností, která se do dějin lidstva zapsala velmi tragickými příběhy, byl také právě již zmíněný Saddám Husajn. Právě jeho duševním stavem se v minulosti zabývali psychologové, aby ukázali, které vlastnosti či poruchy jsou klíčové při rozhodování o životě a smrti druhých, o zdánlivé podřízenosti celého světa jednomu jedinému člověku. Saddám Husajn ale pro mnohé překvapivě nebyl označen za muže nepříčetného, ale "jen" za člověka, trpícího zhoubným narcismem, což ale rozhodně není o nic menší zlo. I v tomto případě jde o poruchu osobnosti, která s sebou kromě představy o vlastní výjimečnosti nese i další - pro ostatní nesmírně nebezpečné - momenty. 

Pocit vlastní výjimečnosti - ve všech směrech... 

O duševním stavu Saddáma Husajna mluvil v rámci procesu s tímto, tehdy již zajatým a souzeným iráckým vůdcem profesor psychiatrie Univerzity George Washingtona, doktor Jerrold Post. Právě on prokázal, že se u tohoto člověka, který například rozpoutal válku s Íránem a zaútočil na Kuvajt, objevují všechny příznaky narcistického chování. Mezi ty patří nejen pocit vlastní nadřazenosti, ale také obavy z její ztráty, vedoucí až k paranoie, tedy přehnané podezřívavosti. Z té může následně plynout krutost, dosahující doslova sadistických rozměrů, kterou takto postiženému člověku umožňuje absence jakéhokoliv soucitu s ostatními, lítosti nebo sebereflexe. 

Kdo odporuje, je nebezpečný

Zkrátka - co narcista dělá, dobře a spravedlivě dělá, protože jen on sám je tím (pro sebe sama) vyvoleným a také okolím ohroženým. Ocitá se v začarovaném kruhu, z něhož vinou své poruchy nemůže najít cestu ven. Jenomže v případě, kdy jde o tak mocného muže, trpí jeho chorobou nejen jeho blízcí, ale celé národy. Nepřipomíná nám to současné dění na východ od naší republiky? Kromě současného ruského prezidenta Putina ale již v minulosti podle psychologů do stejné “škatulky” velmi dobře zapadal také Stalin. A všichni víme, jak se jeho zemi a lidem v ní za jeho vlády bohužel vedlo.

Ani jeden z takto postižených mužů totiž nepřipustí náznak odporu nebo jiný názor, cítí se jimi ohroženi, a protože se obávají doslova každého a za vším vidí útok na svoji velkolepost, neváhají sáhnout po nejsilnějších zbraních, které mají k dispozici. Jestliže se narcista narodí jako chudý rolník, patrně ublíží svému sousedovi, pokud se z něj ale stane vůdce celého národa s armádou za zády, pak Bůh pomáhej jeho nepříteli…

Může za to kruté dětství? 

Kde se vlastně v lidech může brát taková krutost, z čeho vyrůstají pocity, jež vedou ke smrti tisíců a tisíců nevinných lidí? Mnohé patrně pramení již z neutěšeného dětství, které tito vůdci neměli jednoduché. Podle všeho jako dítě trpěl ztrátou svého otce a špatným chováním otčíma, který jej místo do školy posílal krást, právě Saddám Husajn, ale ani zmiňovaní Hitler, Stalin nebo Putin neměli na růžích ustláno. Chudoba, nefunkční rodina, týrání - to všechno může vést k rozvoji takových problémů, tedy pokud má dotyčný patřičné předpoklady. A jak se takový člověk může dostat k moci? Mnohem snadněji než lidé, kteří jsou ve svých úsudcích střídmější, empatičtí a ohleduplní ke druhým. Uvážíme-li, že z narcisova pocitu vlastní velikosti pramení kromě jiného sebejisté vystupování. Agresivita a nedostatek citů mu nebrání odstranit z cesty každého, kdo se postaví mezi něj a jeho postup vzhůru. 

Znáte z vlastní zkušenosti a ve svém okolí narcistu, který odpovídá popsaným vlastnostem? Je to běžný řadový zaměstnanec, nebo minimálně šéf oddělení, který ovládá alespoň několik nešťastných zaměstnanců? 

Zdroj: en.wikipedia, Tampa Bay Times, NY Times

KAM DÁL: Planeta, na níž mohou být podmínky pro život, existuje. Má smysl si začít balit kufry?