Adolf Hitler jako terč atentátníků. Myslel si, že je vyvolený, tolik pokusů o likvidaci nikdo jiný nepřežil

Atentát je jedním ze způsobů, jak se nadobro zbavit nenáviděné veřejně činné osoby. Tedy v případě, že se atentát zdaří. U německého diktátora Adolfa Hitlera zřejmě stála celá armáda strážných andělů, protože všechny pokusy o vraždu vždy zdárně přežil. Nakonec ze světa sešel vlastní rukou v obklíčeném Berlíně. Víte, kolik atentátů bylo na Adolfa Hitlera celkem vykonáno?

19.07.2019 - 14:00  
Adolf Hitler se stal terčem několika atentátů, které všechny přežil
Zobrazit fotogalerii (3)

Adolf Hitler světu nic dobrého nepřinesl. Jedinou radost z něho měla nejspíše jeho vlastní matka, když se narodil. To ovšem tehdy netušila, že porodila člověka, který bude mít na svědomí miliony lidských životů. A vlastně se to ani nikdy nedozvěděla, protože zemřela, když bylo Hitlerovi 18 let.

Cesta na vrchol byla dlážděna řadou mrtvých

Hitlerova cesta na politické výsluní vedla přes neúspěšný pokus o přijetí na Akademii výtvarného umění, účast v první světové válce až po stranickou propagandu malé levicově orientované Německé dělnické strany (DAP), jejímž členem se stal už v roce 1919. V té době v sobě objevil výrazné řečnické nadání, které uplatňoval především v plamenných vystoupeních proti Židům.

Palácový převrat, který se nepovedl

První snaha zbavit se Hitlera přišla záhy, už v roce 1920. Nejednalo se však o žádný atentát, ale pouze o zveřejnění pamfletu vedením této strany, které se chtělo Hitlera zbavit, protože požadoval vedení pouze pro sebe. No, nepovedlo se jí to a Hitler se stal jediným šéfem nyní už NSDAP na základě tzv. vůdcovského principu. Cesta vzhůru byla otevřená a přes drobnější komplikace (pobyt za mřížemi kvůli velezradě v roce 1924) mu nic nebránilo uchvátit moc v Německu v roce 1933.

Už tehdy si však někteří lidé začali uvědomovat nebezpečnost počínání Adolfa Hitlera. Ostatně ještě před jeho převzetím moci v roce 1933 byly na něho spáchány čtyři atentáty, a to včetně za použití jedu v hotelu Kaiserhof.

Nesmělý pokus o atentát v Norimberku

Jedním z atentátníků na Hitlera byl i mladý, jednadvacetiletý Helmut Hirsch ze Stuttgartu. Po nástupu fašismu odešel i s rodinou do Československa. Se svým přítelem Heinrichem Grunovem začali spřádat plány, jak zabít Hitlera. Hirsch měl umístit dva kufry s výbušninou v Norimberku. Něco se však asi pokazilo, protože v Norimberku byl Hirsch zatčen gestapem.

Nikdy se však ke spiknutí nepřiznal. Antisemitský tisk ho přesto nazval "prohnilým Židem, jenž chtěl zabít vůdce". Hirsch byl odsouzen k smrti a 4. června 1937 sťatý. 

Osamělý atentátník Elser

Jednání Hitlera a jeho NSDAP nahánělo strach. Likvidace nepohodlných lidí, antisemitismus, zbrojení a přípravy k válce nedaly spát ani Johannu Georgovi Elserovi, který se rozhodl zbavit Německo a svět nenáviděného vůdce. Každým rokem při výročí puče v Měšťanském pivovaru v Mnichově míval Hitler jeden ze svých plamenných projevů. Toho chtěl Elser využít umístěním bomby do pilíře za řečnickým pultem.

Vše měl podrobně zmapováno včetně toho, kdy by měl Hitlerův projev probíhat. Bomba byla načasovaná na 21.20 hodin, kdy měl být Hitler v polovině svého projevu. Na poslední chvíli ale vůdce změnil plány a projev ukončil už před 21. hodinou, takže v době výbuchu bomby seděl ve vlaku do Berlína. Atentát zabil 7 lidí a 57 zranil.

I Elser byl zatčen německými strážními jen nešťastnou shodou okolností, když se pohyboval na hranici mezi Švýcarskem a Německem v době, kdy bylo už Německo ve válce. Dostal se do rukou gestapa a skrze různá mučení a nepřímé důkazy se nakonec přiznal k atentátu na Hitlera. Je zajímavé, že o jeho případ se Hitler osobně zajímal, protože nemohl uvěřit tomu, že celý atentát byl dílem jen jedné osoby. Němci se totiž domnívali, že do akce byla byla zapojena britská rozvědka. Jako zvláštní Hitlerův vězeň byl Elser převezený do koncentračního tábora v Sachsenhausenu a následně do Dachau. 9. dubna 1945 byl jako nepotřebný zastřelen důstojníkem SS.

Operace Valkýra

Jedním z vrcholů německého protinacistického odboje byla akce odpůrců z  režimu z řad armády, která měla za cíl atentát na Adolfa Hitlera s navazujícím státním převratem. Vlastní atentát provedl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg ve Vlčím doupěti, hlavním stanu Hitlera, dne 20. července 1944 během porady vojenského štábu.

Ta se měla původně konat v bunkru, ale díky hezkému počasí byla přesunuta do lehkého zahradního přístřešku. Ten po atentátu vypadal hrozivě, ale Hitler opět přežil. Život mu zachránila slabá nálož v bombě a těžký dubový stůl, takže byl jen lehce zraněný. Je velice pravděpodobné, že při výbuchu nálože v bunkru by atentát nepřežil nikdo ze zúčastněných.