Bedly ovládly les: Jak poznat jedlé od prudce jedovatých a jak se mohou sušit?

Víte, že se bedle vysoké někdy říká královna hub? Nechápavě kroutíte hlavou, když je les plný hřibů či křemenáčů? Tak si přečtěte, co se z ní dá všechno vytvořit v kuchyni, a pochopíte.

04.10.2017 - 14:30   |  
Bedel je více druhů a tak je dobré sbírat jen ty, co bezpečně poznáme. Orientujete se? Mrkněte se dále
Zobrazit fotogalerii (6)

Po úterním vydatném dešti se houbaři těší na další houbařské žně. Jen nesmí přijít příliš brzy ranní mrazíky, modlí se všichni. O houbách se totiž teď všude, kde se sejde více lidí, mluví v jednom kuse. Každý se chlubí svými úlovky hub mnoha druhů a skoro každý popisuje, kolik roste letos bedel.

Někteří už je ani nesbírají – zaberou dost místa v košíku a pokud na ně naložíte baculaté hřiby, máte z nich drť. Jsou totiž křehké, a proto je někdo sebere jen občas, prostě pouze "kapitální" kousky. Většina houbařů už je jich však přejednená. Možná ale zatím nepřišli na ten správný způsob, jak je upravit.

Bezpečnost především

Bedla vysoká je opravdu vydatná a skvěle chutnající houba. Jen musíme dávat pozor, abychom si ji nespletli s nějakou jinou, jedovatou. V lese roste bedle vysoké podobná bedla červenající a ta může u některých jedninců vyvolat alergické reakce. Je proto důležité se držet známého houbařského: "Sbírám jen to, co bezpečně poznám."

A jak tedy bezpečně rozeznat jedlou bedlu vysokou od ostatních druhů? Mezi důležité určovací znaky patří, pokud houbu nemáte dobře nakoukanou, prsten na dlouhé štíhlé nožičce, správně třeni. Třeň má velký prsten, jakoby dvojitý s bělavým okrajem.

Dá se jím posunovat na třeni. Klobouk má šupinatý. Pod prstenem pokožka rozpraskává na drobné, přitisklé šedohnědé šupinky. Dužnina v klobouku je vatovitá, měkká, ve třeni tuhá, vláknitá, téměř dřevnatá. Chuť je za syrova příjemně oříšková, vůně jemná, houbová. Pokud tyto parametry odpovídají, není čeho se bát.

Bedlu hledejte jinde než hříbky

Bedla vysoká roste v prosvětlených, starších listnatých a smíšených lesích, na jejich okrajích a mýtinách. Běžně ji lze nalézt na teplých, suchých svazích a suťových bučinách. Vzácněji ji nalezneme v lesích jehličnatých. Vyrůstá většinou jednotlivě, méně často ve skupinách. Pokud najdeme více jedinců na jednom místě, jsou přeci jen opodál oproti třeba skupinkám hříbků.

Bedla vysoká je jedlá a velmi chutná houba z čeledi pečárkovité. Je vhodná ke sběru a kulinářskému užití. K požívání je vhodný především klobouk, třeň je tuhý. Pozor na záměnu s bedlou ostrošupinnou nebo bedlou chřapáčovou, které jsou smrtelně jedovaté.

Z houby se používají klobouky, protože třeň je tuhý. Dá se upravit na mnoho způsobů a ač to některé zmínky o houbách vylučují, dá se i sušit. Klobouky pokrájíme na kousky a buď v sušičce nebo v troubě zapnuté na maximálně 50 stupňů Celsia sušíme.

U trouby nezapomeňte ponechat otevřená dvířka, aby vlhkost mohla odcházet. Usušená houba se hodí do polévek, omáček, pod masa a také když ji rozdrtíme, získáme skvělé houbové koření. Někdo používá i tuhý třeň na sušení a pak ho rozemele na prášek.

Mladé kloboučky plněné směsí

Mladé kloboučky lze naplnit směsí – je jen na vás, jakou použijete. Chutná je třeba směs umletého uzeného masa a natvrdo uvařeného vajíčka a z housky. Plněné kloboučky dáme na plech a upečeme.

Přečtěte si tři recepty na přípravu bedel, třeba vás některý zaujme.

Bedla na myslivecký způsob

Potřebujeme asi 10 menších klobouků, asi šest stroužků česneku, sůl, olej, drcený kmín a těsto. To si připravíme ze dvou vajíček, lžíce piva a hladké mouky – tu použijeme podle množství hub.

Klobouky potřeme směsí z utřeného česneku se solí a zakápneme olejem. Kloboučky pak posypeme kmínem a namáčíme do polotuhého těstíčka. Můžeme obalit posléze i ve strouhance, aby byly houby křupavější. Podáváme s chlebem, ale i s brambory a dobrá je k tomu tatarka.

Bedla na kmíně

Na tento recept očistíme bedly a nakrájíme na kousky podle toho, jak kdo má rád. Na jednu porci na pánev dáme 1 polévkovou lžíci sádla, rozehřejeme, přidáme bedly, kmín, osolíme a necháme restovat na mírném ohni, dokud se neodpaří všechna voda, co bedly pustí. Vynikající je také jednoduchý recept – nakrájené, osolené a posypané klobouky drceným kmínem smažíme nejlépe na sádle, až vytvoříme jakési škvarky.

Polévka z bedel

Nastrouháme mrkev, stačí jedna, nakrájíme bedly od středu klobučku na proužky. Ohřejeme v hrnci olej, nasypeme jednu nakrájenou středně velkou cibuli a necháme zesklovatět. Pak vsypeme mrkev. Lehce osolíme a restujeme. Pak nasypeme trochu mleté papriky, majoránku a podle chuti mletý pepř. Směs osmažíme a pak vhodíme bedly. Dusíme a zaprášíme moukou.

Zalijeme vodou a vaříme asi 25 minut, poté dochutíme česnekem a zeleným libečkem nebo bujónem a ještě chvilku povaříme. Polévka je vynikající s čerstvým chlebem. Tento recept se dá využít i na jiné, podobné druhy hub. Místo bedel jsou vynikající růžovky či hlíva.