I veřejnoprávní televize už následovala trend komerčních televizí a některé z nových projektů nejdřív nasazují online. V tomto trendu chce pokračovat i nově zvolený ředitel Jan Souček, který chce klást důraz na digitální směřování televize.
Výjimkou nebyl ani seriál, který přináší zásadní společenské otázky. ČT1 uvedla po roce na televizních obrazovkách seriál Pět let, nejdříve byl k dispozici v rámci iVysílání. Na webu ČT ho diváci najdou i nadále. Už dříve se přitom dostal dokonce na projekci do škol. Svým zpracováním je v našem prostředí unikátní a přináší důležité téma.
Vzorný student medicíny a komplikovaná novinářka
„Sakra, Terezo, to si myslíš, že jsi nějaká Johanka z Arku, že se z tebe lidi pose*ou?“ říká Terezina matka v podání Gabriely Míčové. Ukazuje na nepochopení a samotu hlavní hrdinky, když se po pěti letech rozhodne přiznat, že ji David, kterého hraje Samuel Toman, znásilnil po maturitním večírku. Ten celé roky vůbec netuší, že vlastně něco provedl. Vnímal to jako noční zábavu po propité noci.
Fakt, že diváka seriál nevede k automatické lítosti vůči oběti, a naopak vykresluje pachatele trestného činu jako toho, který je vzorným studentem medicíny, hodlá si vzít svou milovanou Emu a o tom, že měl před pěti lety spolužačce ublížit, nemá ani tušení, je nesmírně zajímavý. Z jeho perspektivy se nic špatného nestalo. Tereza je komplikovaná, chladná a její jednání je tak přímé, že divák až nevědomky sympatizuje se zničeným Davidem. A to je důležité. Jak se okolí kolem Terezy postaví k ní, jaké odmítání, výhrůžky i urážky zažívá. David má za sebou naopak armádu podpory.
Za celým seriálem, který má dohromady asi tři hodiny, stojí Sára Zeithammerová, která už dříve stála za scénářem k seriálu TBH. V hlavní roli exceluje Alžběta Malá, Davidovu partnerku Emu si zahrála Simona Lewandowská.
O co v seriálu jde?
Studentka žurnalistiky Tereza chce napsat knihu. Před schůzkou s redaktorkou potká spolužáka Davida, kterého pět let neviděla. Právě ten ji měl v domě jeho rodičů po maturitním plese znásilnit. Je překvapená, jak na ni celé setkání dolehlo, a když redaktorka Róza není s jejím rukopisem spokojená, začne mluvit o znásilnění, na které dodnes nemůže zapomenout. To je pro nakladatelství silným motivem, a tak se dámy domluví, že Tereza sepíše rukopis.
To ještě nadějná spisovatelka neví, co všechno ji čeká. Prozrazení dávného tajemství zamává nejen s Tereziným životem, ale také s tím Davidovým. Ten si má brát svou partnerku Emu, studuje medicínu a v životě se mu daří. Když ho Tereza konfrontuje, je šokovaný a reaguje nepochopením. Bojí se, že jeho budoucnost je v ohrožení. Sám se pohybuje v prostředí, kde dívky od sexismu chrání. Tereza má přítelkyni, se kterou je však pouze kvůli sexu, chová se k ní chladně a odmítavě.
Zvolili jsme otevřenou a nestrannou cestu, říká režisér
V úvodu každé epizody se divák dozví kousek z osudného maturitního večírku, děj se pak dále rozvíjí v současnosti. Dává to smysl a postavy předvádějí skvělé výkony.
Proti Tereze se postaví takřka všichni. Její matka, Davidovi rodiče, spolužáci. Se svým přiznáním zůstane sama. Celou dobu tvůrci testují, nakolik je člověk schopen sympatizovat s jednotlivými postavami. O Tereze se toho ale moc nedozvíme. Evidentně má komplikovaný vztah s matkou, divný vztah s přítelkyní, snaží se prorazit jako spisovatelka a jde sama proti celému světu. Davidovi se během deseti dílů hroutí celý svět, trpí situací, nechápe ji, marně hledá východisko. Má pocit, že se celý život jen snažil potěšit své rodiče, netuší, kde udělal chybu. Později se jeho postava rozvíjí do zdrceného mladíka, který postupně přichází o všechno. Nakonec si uvědomuje, že osudná noc byla skutečně trochu jinak.
Seriál Pět let přináší pro společnost jedno zásadní uvědomění. Jakýkoliv nesouhlas v případě bližšího sblížení dvou osob (ať už u muže, či ženy), je zásadní pro jakékoliv jeho další pokračování. Pokud jeden z nich jednou řekne, že to nechce, nebo ať druhý přestane, je to směrodatné. Davidovi trvá, než si to uvědomí. Celou dobu měl pocit, že byli s Terezou prostě jen opilí.
„Osobně mám největší radost z toho, jakou diskuzi u nás seriál vyvolal a kolik lidí jeho téma zasáhlo. Je to důkaz, že audiovizuální tvorba může mít silný hlas. Česká televize nám navíc dala hodně autorské svobody, což je na výsledku myslím znát. Zvolili jsme otevřenou a nestrannou cestu. Děti se přou s rodiči, na čí straně byla pravda. Partneři to řeší mezi sebou, kamarádi skupinově diskutují v hospodách a kavárnách, dokonce mám zprávy, že se seriál jako téma dostal do výuky několika vysokých škol. Jsem zvědavý, jaké budou reakce po televizní premiéře, kdy se seriál dostane k další skupině diváků, která by si jej na internetu běžně nepustila,“ řekl režisér Damián Vondrášek.
Pokud něco česká společnost potřebuje, jsou to přesně takové příběhy. Příběhy žen a mužů, kteří žijí celý život s tím, co se bojí říct okolí. Otázky ohledně viktimizace oběti, která se bojí přiznat, co se jí stalo.
Potřebuje u nás definice znásilnění v trestním zákoníku úpravu?
Seriál Pět let ukazuje na to, že současná definice znásilnění v českém trestním zákoníku obsahuje definici činu, při kterém je použito násilí, pohrůžka násilím nebo zneužití bezbrannosti. Podle nezávislé organizace Konsent, která dlouhodobě bojuje o společenskou změnu, tedy pod tuto definici nespadá až 70 % případů, při kterých pachatel neužije násilí, oběť se nebrání. Je potřeba definice, ve které by byla rovněž zakotvena absence souhlasu, aby i takové oběti měly právo hledat spravedlnost. Její ukotvení však může být pro zákonodárce nesmírně složité.
Podle organizace Konsent je ročně nahlášeno kolem 600 znásilnění. Reálně se jich ale ročně stane až 12 tisíc. Do roku 2001 bylo u nás možné spáchat znásilnění pouze na ženě, ačkoliv se prokazatelně oběťmi trestných činů proti svobodě a lidské důstojnosti stávají i muži. Takřka 90 % obětí má přetrvávající následky v podobě traumatu.
Zdroj: Česká televize, konsent.cz, trestní zákoník, ČSFD
KAM DÁL: Simona Lewandowská ze Zlaté labuti: Randí jen s herci a je na prachy, prý to má po mamince.
