Třída Pohjanmaa má pomoci především vykrýt nedostatek moderních korvet ve finském námořnictvu. Zároveň má také významněji posílit kapacity ve sféře NATO v Baltském moři, kde mají operovat. Korvety tak přispějí k utvoření protiruské hráze a zabrání možné válce v této kriticky důležité oblasti, kde operuje ruská Baltská flotila.
Někteří vojenští odborníci nicméně upozorňují na skutečnost, že nová plavidla jsou příliš velká (117 m) na to, aby mohla plnit mise v mělkých teritoriálních vodách, a také na fakt, že se kvůli své velikosti mohou stát cílem ruských protilodních střel. Stejně tak korvety, což vyplývá z jejich obecné charakteristiky, budou mít menší odolnost a dosah než fregaty. Finská plavidla rovněž budou disponovat slabším pancéřováním. Vykompenzují si to na druhé straně jinými vlastnostmi.
Korvety jako univerzální plavidla
Plavidla, která vzniknou ve třídě Pohjanmaa, budou postavena v rámci modernizačního programu Laivue 2020. Mají být solidně vyzbrojená. Nově plánované korvety budou víceúčelové, povedou boj s válečnými loděmi a ponorkami, budou provádět minové a hlídkové operace. Bude využita také schopnost kladení min, v čemž nahradí tři starší minonosky. Nové korvety se rovněž mají podílet na protivzdušných operacích. Ve službě nahradí minonosku Pohjanmaa, dvě minonosky třídy Hämeenmaa a čtyři raketové čluny třídy Rauma. Finsko počítá se stavbou celkem čtyř plavidel.
První jednotka se již staví. Kontrakt byl udělen v dubnu 2017 loděnici Rauma Marine Constructions (RMC). Program byl poznamenán zdržením, zahájení první jednotky bylo naplánováno už na rok 2022. Dále zasáhla negativně do stavby plavidel zpožděná finalizace designu korvet a epidemie covidu-19.
Po covidu a zpoždění se program rozjíždí naplno
Nicméně trend už by měl být nyní příznivější. 30. října minulého roku došlo k prvnímu řezání oceli prototypové jednotky Pohjanmaa. Podle nového harmonogramu je zahájení zkoušek plánováno na rok 2026.
Výtlak korvet má činit 4 300 tun, pohonnou jednotku zajišťuje CODAG, jde o kombinovaný námořní pohon založený na kombinaci dieselgenerátorů, elektromotorů a plynové turbíny. Pohonný systém roztáčí dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami. Plavidla budou moci vyvinout rychlost 26 uzlů, dosah bude činit 3 500 nm.
Co se týče výzbroje nových plavidel, počítá se se zabudováním izraelské protilodní střely Gabriel V (finské označení SSM2020). Dále budou plavidla na palubě nést i protiletadlové řízené střely typu RIM-162 ESSM, 400mm torpédomety pro protiponorková torpéda Saab Tp 47.
Nové finské korvety i přes své slabiny určitě znamenají nejen pro zemi, ale nyní už pro NATO jako celek významný technologický posun.
Zdroj: Naval News, Janes
KAM DÁL: Raketomet Uragan: Ruská vichřice se valí Ukrajinou. Obránci na něj našli ráznou odpověď.
