Pasqual Piñón přežil useknutí vlastní hlavy. Jak dlouho si pak ještě užíval života?

Dvě hlavy, to musela být na počátku minulého století v Americe veliká atrakce...
  |   zajímavost

Tři nebo čtyři nohy, trpasličí nebo naopak obří velikost, ale i další deformace dříve znamenaly nepřekonatelnou překážku pro život. Stejně tak jako dvě hlavy Pasquala Piñóna, který podobně jako další postižení lidé vystupoval v cirkusu. Jeho příběh byl ale přece jen v mnoha ohledech jiný. 

Běžné tělo a na něm hlava, ze které vyrůstá ještě jedna, menší. Tak vypadal Pasqual Piñón, Mexičan, který na počátku minulého století svojí vizáží dobýval Ameriku v programu cirkusu Sells-Floto. 

Hodně dobrá příležitost pro dvě hlavy

Zatímco historie medicíny zná případy, kdy se lidé narodili se dvěma tvářemi, nikdy (kromě Piñóna) se nestalo, aby se obě „dívaly“ stejným směrem. Druhá tvář vždy směřovala dozadu. O to vzácnější se zdál případ tohoto mexického železničního dělníka, který byl docela náhodou objeven při práci zaměstnancem zmiňovaného cirkusu. Finančně výhodná kariéra na sebe nenechala dlouho čekat a Piñón se jí nijak nebránil. Vždyť šlo o obživu, která dokázala zajistit jeho velmi početnou rodinu bez větších problémů a tvrdé práce. 

Pravda, nebo podvod? 

Až potud se všechno jeví jako další podobné osudy lidí s nejrůznějším postižením, kteří se vydávali na často jedinou možnou cestu za obživou. U Piñóna to ale bylo přece jen jiné. Jak se totiž později ukázalo, celá jeho slavná show byla založena na kombinaci skutečnosti a podvodu. Pravdou bylo, že mu na hlavě vyrůstal obrovský, sice nezhoubný, ale děsivý nádor. Žádná druhá hlava to ale opravdu nebyla. Ta se z nevzhledného útvaru stala až po zásahu podivných umělců a vymodelování nehybného obličeje z vosku. 

Malá hlava po mrtvici

Diváci ochotně platili za vstup na takové představení, protože touha vidět neviděné, zvlášť když jde o neštěstí druhého, je lidstvu přirozená od nepaměti. Přece jen ale bylo nutné jim vysvětlit, proč má „druhá hlava“ tak netečný výraz a ani oči nemrkají. Promotér cirkusu si s tím velké starosti nedělal a svým oklamaným návštěvníkům s klidem v srdci sděloval, že druhá Piñónova hlava byla stižena mrtvicí. Hotovo, vysvětleno, show může pokračovat… 

Dobré živobytí i dobrý konec? 

Pasqual Piñón takto pracoval pro majitele cirkusu po několik let a objel s jeho představením velkou část Ameriky. Jeho žena i sedm dětí se mohly radovat z víc než dobrého výdělku, a tak vlastně nebylo o čem přemýšlet. Nakonec se dokonce dočkal ocenění a velké odměny, která ukončila nejen jeho působení u Sells-Floto, ale také celoživotní trápení s výrůstkem na hlavě. Nejen že mohl po pár letech sundat umělý obličej, ale majitel cirkusu mu dokonce zaplatil chirurgický zákrok, kterým byl nádor odstraněn. Zasloužilý otec sedmi dětí se tak mohl konečně vrhnout do docela normálního života, jehož zbytek strávil v Texasu. 

Nebo to bylo jinak

Stejně ale jako o jeho životě před cirkusem i o jeho konci kolovaly různé zvěsti. Kromě té optimistické je tady ještě další, jež hovoří o dožívání ve stavu šílenství. K němu měla vést právě ona maska, která dělala z nádoru druhou hlavu. Podle této teorie totiž nebyla z vosku, ale dokonce ze stříbra a vložená chirurgicky pod kůži. Působení kovu v blízkosti skutečného mozku pak prý způsobilo Piñónovy pozdější psychické problémy. 

Pravděpodobně šlo o záchranu na poslední chvíli

Ani odstranění jeho nádoru nebylo pravděpodobně ze strany majitele cirkusu tak ryze dobrovolným rozhodnutím. Podle celkem uvěřitelného vyprávění se na jedné ze zastávek téhle show udělalo Piñónovi zle a musel k němu být povolán lékař, který konstatoval, že záchrana umělcova života je možná jen odstraněním nádoru. Stalo se, Mexičanovi nádor uřízli. Přišel tak o velký zdravotní problém, ale také o živobytí. Komu jinému se ale podaří přežít odstranění vlastní hlavy o několik roků? Pasqual Piñón podle všeho zemřel v roce 1929 ve svých čtyřiceti letech.

Zdroj: en.wikipedia.org, thehumanmarvels.com, telegram.com

KAM DÁL: Královna Viktorie byla skoro tak široká jako vysoká. Obvod jejího pasu byl opravdu úctyhodný.