Očkování je způsob, jak předcházet onemocněním s vážnými následky. „V současné době máme k dispozici vakcíny, které zabraňují více než dvaceti život ohrožujícím nemocem a pomáhají lidem všech věkových kategorií žít delší a zdravější život. Imunizace v současnosti zabrání dvěma až třem milionům úmrtí ročně na nemoci, jako je záškrt, tetanus, černý kašel, chřipka a spalničky,“ říká MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D., z Fakultní nemocnice Ostrava.
Odmítají i povinná očkování
Proočkovanost v České republice v posledních letech postupně klesá v podstatě u všech povinných očkování, obdobný trend je možné sledovat i u vakcín doporučených. To potvrzují odborníci. „Bohužel je to smutný fakt. Je paradoxní, že se ve veřejném prostoru tolik řešilo očkování proti covid-19, ale celá řada lidí ani plně nevyužívá očkovací látky chránící před dalšími vážnými onemocněními. Jako příklad může sloužit očkování proti klíšťové encefalitidě nebo chřipce. Někteří dokonce odmítají i povinná očkování – situace kolem očkování proti spalničkám je všeobecně známá. Lidé umírají brzy, mohli by žít déle. Ale mohou si za to sami, protože nevyužívají dostupnou léčbu a prevenci,“ vysvětluje Petroušová.
Čísla nejsou veselá
Proti chřipce se dle ČSÚ každoročně nechá očkovat pouze okolo 7–8 % Čechů. „Pokud se zaměříme na obyvatele starší 65 let, kteří spadají do rizikové skupiny, pak se jich v roce 2018 v České republice nechalo naočkovat proti této nemoci 21,8 %. Pro srovnání – v Irsku se v roce 2018 naočkovalo 68,5 % obyvatel starších 65 let a ve Velké Británii dokonce 72 %.“
Co se týká klíšťové encefalitidy, Česká republika je podle lékařky zemí, kde je dlouhodobě nejnižší proočkovanost z endemických zemí. Třeba ve věkové skupině 55–64, kde byl v roce 2020 počet případů klíšťové encefalitidy nejvyšší, je proočkovanost jen 22,7 %. Není proto divu, že počty případů onemocnění klíšťovou encefalitidou patří dlouhodobě k nejvyšším v Evropě (zdroj: TBE BOOK 2020 – Epidemiology by Country. Third edition, pozn. red.). Zatímco v letech 2012–2016 lékaři zaznamenali 2 528 případů klíšťové encefalitidy, v následujících 5 letech to bylo už 3 617 případů nákazy. Což je nárůst o 43 %.
Klíště, ale i mléčné výrobky
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění centrálního nervového systému. Na rozdíl od lymské boreliózy, která je bakteriálního původu, zde neexistuje specifická léčba. „Účinnou prevencí je očkování. Závažnost onemocnění obvykle stoupá s věkem,“ dodává doktorka Pazderková. Horší komplikované průběhy s následky jsou pozorovány především u osob středního a vyššího věku. U dětí probíhá obvykle onemocnění pod obrazem lehkého zánětu mozkových obalů.
„Klíšťová meningoencefalitida je akutní závažná virová infekce člověka, která může postihnout mozek a mozkové obaly/pleny. Člověk se obvykle nakazí v okamžiku, kdy mu infikované klíště saje krev, výjimečně se může nakazit při konzumaci nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků,“ vysvětluje MUDr. Jana Pazderková.
Právě kvůli vážným, někdy i celoživotním následkům byla úhrada očkování proti tomuto onemocnění zahrnuta do novely Zákona o veřejném zdravotním pojištění. Každý pojištěnec nad 50 let tak má očkování hrazené pojišťovnou. Ostatním lidem přispívají v rámci preventivních programů zdravotní pojišťovny částkou v řádu několika set korun.
Delirium už po 16 hodinách
Velmi závažný průběh může mít další infekce, proti které taktéž existuje ochrana v podobě očkování: invazivní meningokokové onemocnění. To patří mezi nejdramatičtěji a nejrychleji probíhající bakteriální infekce.
„Na začátku připomíná onemocnění běžnou chřipku – v prvních čtyřech hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po osmi hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, případně citlivost na světlo. Po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí,“ má jasno odbornice.
Přestože na toto onemocnění existuje účinná léčba pomocí širokospektrých antibiotik, ani při včasném zahájení léčby nemusí stačit. K úmrtí může dle statistik dojít až ve dvaceti procentech případů, další pětina z přeživších pacientů má závažné celoživotní následky –amputace prstů, končetin, ztrátu sluchu nebo mentální retardaci. „Invazivní meningokokové onemocnění je sice málo časté, ale je to onemocnění, které až v 10 % případů končí smrtí, ve 20–30 % případů má velmi závažné následky, včetně amputací končetin. Proto je velmi důležité využít možnost prevence očkováním,“ tvrdí MUDr. Alena Šebková, předsedkyně OSPDL ČLS JEP.
Očkování je dostupné všem
Doposud stát hradil očkování u meningokoka skupiny B, pokud bylo zahájeno do dovršení šestého měsíce věku, a skupiny A, C, W, Y, pakliže vakcinace proběhla jednou dávkou ve druhém roce života. Nyní navíc platí, že ze zdravotního pojištění je hrazeno také očkování v období mezi dovršením 14. a 15. roku.
„V současnosti jsou na trhu dvě vakcíny pokrývající nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka. První vakcína pokrývá typy A, C, W a Y a druhá typ B. Pro co nejširší ochranu odborníci doporučují kombinaci obou typů očkovacích látek,“ doplňuje lékařka.
V České republice je přitom očkování proti všem onemocněním dostupné všem. Stát postupně stále rozšiřuje věkové skupiny, kterým vakcinaci hradí. I vakcíny, které plně nehradí pojišťovna, jsou pro většinu populace cenově dosažitelné.
Zdroje: Ipsos: TBE Awareness Coverage and Compliance Research, World Immunization Week, Vaccines and immunization, aifp.cz, tisková zpráva SZÚ, TBE BOOK 2020 - Epidemiology by Country, Lyme disease – NHS, Avenier, Thompson et al. Lancet 2006
KAM DÁL: Neléčená žloutenka může přerůst v závažné nemoci, hrozí i rakovina jater. Primář Němec vysvětluje, jak na nemoc přijít včas.
