Neléčená žloutenka může přerůst v závažné nemoci, hrozí i rakovina jater. Primář Němec vysvětluje, jak na nemoc přijít včas

Žloutenka dokáže játra odrovnat
  |   rozhovor

Žloutenka patří mezi závažná infekční onemocnění. Bohužel ne na všechny typy existuje očkování. Jak se proti nemoci tedy chránit, jak rozpoznat první příznaky v případě nákazy? Kdy je možné se plnohodnotně vrátit do běžného života? 

Co se v článku mimo jiné dozvíte:

Jak se chránit proti žloutence?
Jaké typy žloutenky existují a který je nejvážnější?
Jak se žloutenka přenáší?
Co je to akutní a co chronická hepatitida?

Všeobecně se ví, že žloutenka je dost ošklivé infekční onemocnění, které dokáže člověka "vyřadit z provozu" na hodně dlouhou dobu. Existuje hned několik typů hepatitidy – A, B, C, D, E a novorozenecká žloutenka. S jakým druhem hepatitidy se setkáváte nejčastěji? I na to odpovídá primář infekčního oddělení Pardubické nemocnice MUDr. Pavel Němec.

Který typ patří mezi nejlehčí formu a který je naopak nejzávažnější a proč?
U nás se nejčastěji setkáváme s infekčními hepatitidami. Ty jsou vyvolány nesourodou skupinou virů, které mají společné to, že mohou zapříčinit zánět jater. Jde o virové hepatitidy typu A, B, C a E. Virová hepatitida A způsobuje jen akutní onemocnění, které ale podléhá povinné hospitalizaci na infekčním oddělení po dobu přibližně 14 dní. Podobné je to i s virovou hepatitidou E. Naproti tomu člověk nakažený virovou hepatitidou B a zejména virovou hepatitidou C velmi často o své nemoci ani neví. 

Především virová hepatitida C probíhá často chronicky, a pokud se po ní aktivně nepátrá nebo pokud se neprojeví komplikacemi, nemusí se na ni vůbec přijít. Všechny výše zmíněné hepatitidy mohou mít těžký průběh. Nejčastěji jde o virovou hepatitidu A, E, popřípadě B.

Očkování je možné pouze proti dvěma typům žloutenky – A a B. Proti typu B jsou děti očkovány v rámci povinného očkování hexavakcínou, proti typu A slouží vakcína pro děti i dospělé. Ta vyžaduje dvě dávky. Kdy očkování začíná účinkovat a jak dlouho nás chrání?
Virová hepatitida A je tzv. nemoc špinavých rukou. Očkování proti ní není v České republice povinné, nicméně doporučované. Začíná účinkovat zhruba po 14 dnech od vakcinace. Odhaduje se, že protilátky proti virové hepatitidě A přetrvávají po dobu více než 10 let po druhé dávce. Virová hepatitida B je onemocnění přenosné krví. Od roku 2001 jsou všechny děti proti ní povinně očkovány. Očkovací schéma je vícedávkové, účinnost by měla být celoživotní. Očkování proti virové hepatitidě C a E není k dispozici.

Jak se žloutenka přenáší?
Virová hepatitida A se přenáší přes zažívací ústrojí, konzumací kontaminovaných potravin, vodou nebo špatně umytýma rukama. Virová hepatitida B pak nejčastěji krví, ale může být přenesena i z nakažené matky na plod. Virová hepatitida C je striktně krví přenosné onemocnění. Nejčastěji se jí nakazí nitrožilní uživatelé drog. Lze ji přenést i nesterilně provedeným tetováním. Virová hepatitida E se v našich podmínkách nejčastěji přenáší konzumací nedostatečně tepelně upraveného vepřového masa nebo zvěřiny.

Jaká je inkubační doba?
Inkubační doba se pohybuje podle typu virové hepatitidy od 15 do 180 dní.

Je možné příznaky přehlédnout? Kdy a jakým způsobem je třeba informovat o potížích lékaře?
Zejména člověk nakažený virovou hepatitidou C a B nemusí o svém onemocnění vůbec vědět. U rizikových pacientů by měl lékař po této nemoci pátrat. Na virovou hepatitidu E se často přijde náhodou, většina nákaz probíhá s malými nebo žádnými příznaky. Virovou hepatitidu A u dospělých osob prakticky nelze přehlédnout. Projevuje se chřipkovitými příznaky, zvracením, po kterém pak následuje zežloutnutí, nejprve očního bělma a pak kůže.

V co by mohla neléčená žloutenka přerůst?
Akutní virová hepatitida A, B a E může akutně probíhat těžce, ve výjimečných případech může končit i smrtí. Chronická virová hepatitida B a C (výjimečně E) se může po letech od nákazy komplikovat vazivovou přestavbou jater (jaterní cirhózou) a rakovinou jater.

„Délka rekonvalescence je individuální. U virové hepatitidy A je většinou měsíc pracovní neschopnost, sport povolujeme nejdříve po 3 měsících.“

Co je to akutní a co chronická hepatitida?
Obecně akutní znamená krátkodobé trvání nemoci, chronické pak dlouhodobé. U různých typů onemocnění je toto časové hledisko různé. Například chronická virová hepatitida C je definována, že musí trvat nejméně 6 měsíců.

Jak se léčí a jak dlouho léčba trvá?
Akutní hepatitida se většinou léčí klidem na lůžku, mírní se příznaky onemocnění (teplota, zvracení), jaterní dietou, vitamíny, ve výjimečných případech se podávají antivirotika. Léčba trvá asi 2 týdny. Chronická virová hepatitida B a C se léčí antivirotiky. U virové hepatitidy C trvá léčba obvykle 2 až 3 měsíce. U virové hepatitidy B je léčba většinou celoživotní.

KAM DÁL: Vitamín B12 tělo nutně potřebuje. Výkyvy nálad a únava jsou těmi nejmenšími problémy jeho nedostatku.


Zdraví

Hobby