To, že cukrovku způsobuje nadměrná konzumace sladkého, je holý mýtus. Klíčovým rozdílem mezi jejími dvěma typy je, že u diabetu I. typu hraje klíčovou roli genetika. Je důsledkem autoimunitní reakce a projeví se obvykle v nižším věku. Cukrovka II. typu se může vyvíjet potichu i několik let a za jejím vznikem stojí často nezdravý životní styl, nedostatek fyzické aktivity nebo špatná životospráva, jak na svém webu uvádí Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
„V základu rozlišujeme 2 typy diabetu – I. a II. typ. Diabetes mellitus I. typu se vyznačuje nedostatkem inzulinu; u diabetu II. typu buňky těla nereagují na inzulin a teprve druhotně vzniká nedostatek inzulinu. Dále máme specifické typy diabetu - MODY a LADA. Setkáváme se s nimi méně často a mají částečně genetický podklad,“ upřesnila pro Čtidoma.cz diabetoložka a podiatrička MUDr. Tereza Didičová.
Diabetes I. typu
Jde o onemocnění, které vyžaduje pravidelnou aplikaci inzulínu po celý zbytek života pacienta. U lidí, kteří cukrovkou I. typu trpí, totiž dochází k autoimunitní reakci, která má za následek nedostatek inzulínu v jejich organismu.
Imunitní systém naše tělo chrání proti nejrůznějším typům "vetřelců", jako jsou bakterie a viry, které by nám mohly uškodit. U lidí, u kterých vzniklo toto onemocnění, ale imunitní sytém zaměňuje jejich vlastní plně funkční buňky za cizí vetřelce a zbavuje se jich.
„Diabetes I. typu je autoimunitní onemocnění a častěji vzniká v dětství. Chybou imunitního systému (genetickou predispozicí) jsou postupně zničeny Langerhansovy ostrůvky ve slinivce břišní obsahující β buňky, které vyrábějí hormon inzulin. Cukrovka I. typu je tedy kompenzovatelná jen inzulinem. Pacient je celoživotně závislý na jeho pravidelném podkožním podávání. Používají se k tomu inzulinová pera nebo modernější inzulinové pumpy. K monitoraci glykémie (hladiny cukru v krvi) lze použít různých druhů senzorů,“ uvedla diabetoložka.
Diabetes II. typu
Na vzniku tohoto onemocnění se mohou podílet různé faktory, jako je nezdravý životní styl, obezita či nedostatečná fyzická aktivita. Lidé, kteří cukrovkou II. typu trpí, mají ve svém organismu inzulínu dostatek, jejich tělo ho ale neumí správně využít.
Stejně jako diabetes I. typu, ani tento typ cukrovky nelze zcela vyléčit, jak na svém webu uvádí Mayo klinika. Pacienti ho ale mohou efektivně držet pod kontrolou. V některých případech stačí jen změna životního stylu, především tedy vyvážený jídelníček a navýšení fyzické aktivity. V momentě, kdy tyto změny ke snížení vysoké hladiny glukózy v krvi nestačí, je nutné přistoupit na inzulínovou terapii.
„S diabetem II. typu se setkáváme zejména po 40. roce věku, ale k jeho rozvoji může dojít i dříve. K rozvoji tohoto typu cukrovky je totiž největším motorem nadváha, nedostatek pohybu a psychický stres. Tukové buňky jsou totiž k inzulinu téměř nevnímavé (inzulinorezistentní). Organismus pacienta musí k udržení normální hodnoty glykémie produkovat stále větší množství inzulinu. V období, kdy je schopnost produkce inzulinu na maximální možné hranici, začne koncentrace glukózy narůstat a choroba se projeví,“ vysvětlila specialistka.
Gestační diabetes
Těhotenská cukrovka neboli gestační diabestes vzniká během těhotenství a po porodu obvykle sama zmizí, jak na svém webu uvádí Národní zdravotní služba.
Jde o vysokou hladinu cukru v krvi (hyperglykémii), která může nastat v jakékoliv fázi těhotenství, nejčastěji ale gestační diabetes vzniká ve druhém či třetím trimestru.
V takovém případě je nutné změnit naši stravu a zapojit do naší každodenní rutiny pravidelný pohyb. Těhotenská cukrovka totiž často bývá předvojem pro druhý typ diabetu, který se může v důsledku neléčeného gestačního diabetu vyvinout jak u matky, tak i u dítěte.
Příznaky diabetu
Mezi symptomy těchto dvou typů cukrovky se řadí mimo jiné:
- pocit velké žízně
- "vlčí hlad"
- únava
- rozmazané vidění
- rány či vředy, které se špatně hojí
- častější výskyt infekcí
Velmi častým symptomem diabetu jsou také nejrůznější problémy s kůží pacienta, jak na svém webu uvádí Asociace americké akademie dermatologie.
Kožní problémy u lidí trpících cukrovkou
Na kůži lidí trpících diabetem prvního či druhého typu se mohou objevit mimo jiné i žluté, načervenalé či do hněda zbarvené skvrny (Necrobiosis Lipoidica). Často jsou nateklé a kůže na daném místě je o poznání tvrdší než na zbytku těla.
Dalším příznakem cukrovky, který se objevuje na kůži, je tmavší zbarvení pokožky se sametovou texturou, odborně se tento kožní problém nazývá acanthosis nigricans.
Mezi kožní symptomy diabetu se řadí také ztvrdlá a silná vrstva pokožky na prstech na rukou i na nohou, odborně se tento příznak nazývá digital sclerosis. Tento symptom se projevuje voskovým vzhledem kůže, která je napjatá, a dokonce může negativně ovlivňovat hybnost prstů. U lidí trpících cukrovkou se často objevují mimo jiné také puchýře různých velikostí, kožní infekce a v některých případech i otevřené vředy a rány na kůži.
Pacienti, u kterých se vyvinula cukrovka, by se měli mít na pozoru mimo jiné také před červenožlutými hrbolky, které se objevují zejména na hýždích, loktech či kolenech, velmi suchou pokožkou, diabetickou dermopatií, bradavicemi a xanthelasmou neboli šupinatou kůží kolem očí a na očních víčkách.
KAM DÁL: Hypotyreóza: Problémy se štítnou žlázou poznáte i podle hlasu.
