Neléčená kýla ohrožuje život: Může uskřinout a orgány začnou odumírat. Nepodceňujte to, říká MUDr. Fraško

„Zjednodušeně řečeno, kýla vzniká nejčastěji tak, že orgán nebo tkáň „vycestuje“ ze svého přirozeného místa v tělní dutině někam jinam, což se navenek – jde-li o zevní kýlu – projeví jako boule pod kůží. Napravit tento stav lze jedině chirurgicky, zanedbaná kýla samozřejmě může ohrozit na životě,“ vysvětluje MUDr. Roman Fraško, Ph.D., chirurg z Kliniky GHC Praha. Ten zde kýlu operuje především laparoskopickou metodou s využitím nové formy zobrazení 4K, které poskytuje lékaři mimořádně ostrý obraz během operace. „Pro pacienta pak laparoskopie znamená především menší zátěž a rychlejší zotavení.“

Častý problém mužů i žen

„Pokud se kýla vyklenuje směrem ven a dá se tedy většinou dobře zjistit při základním vyšetření pacienta, hovoříme o zevní kýle. V případě, že se vyklenutí odehrává uvnitř dutiny břišní, hovoříme o kýlách vnitřních, které k diagnostice vyžadují použití zobrazovacích metod, jakými jsou například rentgenová vyšetření, ultrazvuk, výpočetní tomografie a magnetická rezonance,“ říká MUDr. Roman Fraško.

Vysoký tlak mohou mít i plíce, varují lékaři. Zásadní je nemoc odhalit včas

Kdo a jakou kýlou trpí nejčastěji? „Vrozené tříselné kýly se projeví už u malých dětí od narození do zhruba pěti let. Druhou skupinou obyvatel s nejčastějším výskytem tříselné kýly jsou pacienti mezi sedmdesátkou a osmdesátkou – z důvodu stárnutí vazivových tkání. S kýlou se na nás ale obracejí i mladé ženy po porodu. Zatímco tříselnou kýlou bývají z 90 procent postiženi muži, u stehenní kýly naopak tvoří 70 procent nemocných ženy. U kýly vnitřní je postižení u obou pohlaví přibližně stejně časté,“ informuje lékař.

Pozor na kouření, břemena i drsné diety

A jak se kýly vyvarovat? Zdravým životním stylem ani cvičením ji podle lékaře příliš neovlivníme, ale pozor bychom si měli dát na kouření. „To vede ke kašli, a tím zvyšování nitrobřišního tlaku. Některé studie také prokazují, že kouření zhoršuje kvalitu kolagenní tkáně. A právě kolagen je důležitý pro pevnost a pružnost břišní stěny,“ říká MUDr. Fraško.

Je-li břišní stěna oslabená, stačí úporný kašel, dlouhodobá zácpa či těhotenství – a potíž je na světě, což potvrzuje i Fraško. „Vyvarovat bychom se měli zvedání těžkých břemen, nadváhy, ale také drastické diety a nadměrného hubnutí. Tělo pak postrádá důležité bílkoviny a vitamíny, svaly jsou zesláblé, což se může opět neblaze projevit na stavu břišní stěny,“ doplňuje lékař.

Pomůže jedině operace

„Záludnost kýly spočívá v tom, že kýla může, ale také nemusí pacienta příliš bolet a obtěžovat. Což někdy svádí k tomu ji až tak rychle „neřešit“. Neléčená kýla se ale může uskřinout. To znamená, že orgánům obsaženým v kýle hrozí nedostatečné zásobování krví, začnou odumírat a může dojít až k zánětu pobřišnice. Okamžitá operace je pak doslova životně nutná,“ vysvětluje lékař.

Proto lékaři doporučují podezření na kýlu vyšetřit bez zbytečných odkladů a s operací neotálet. „Jen u nemocných, pro které je operační zákrok příliš rizikový, zůstává variantou přikládání kýlního pasu. Jeho dlouhodobé nošení však vede k dalšímu ochabnutí svalstva břišní stěny,“ upřesňuje doktor Fraško.

Laparoskopicky, nebo „klasicky“?

Principem operace kýly je dle odborníka vyprázdnění obsahu kýlního vaku zpět do břišní dutiny, po němž následuje odstranění neboli resekce vaku a plastika zeslabeného místa. „Plastiky tříselné kýly můžeme operovat otevřeně, z řezu v třísle nebo minimálně invazivně, a to zpravidla laparoskopicky,“ vysvětluje MUDr. Roman Fraško. Výhodou laparoskopie pro pacienta je podle něj menší operační rána, a tedy i jizva, menší potřeba analgetik k utišení pooperační bolesti.

„Reakce organismu na stres je prokazatelně menší, zkracuje se tak délka pobytu v lékařském zařízení a rychleji probíhá také rekonvalescence. Pacienti si pochvalují i lepší kosmetický efekt a možnost rychlejšího návratu k běžnému životu. U nás provádíme operace kýl jak laparoskopickou, tak otevřenou technikou. Vzhledem k nesporným výhodám laparoskopických operací jim však dáváme jako lékaři přednost a raději je volí i naši pacienti,“ říká doktor Fraško.

Rychlý zákrok, rychlé zotavení

Jak zákrok probíhá? „Do břišní dutiny pacienta jsou malými řezy o velikosti asi 1 cm zavedeny potřebné nástroje a laparoskopická kamera. Síťka je pak vložena a upevněna mezi pobřišnicí na jedné straně a svaly a vazivovou tkání břišní stěny na druhé straně. Poskytuje tak dobrou podporu zadní strany přední stěny břišní. Většinu tříselných a pupečních kýl lze u nás operovat v režimu jednodenní chirurgie, pokud to zdravotní stav klienta umožňuje. V ostatních případech se jedná o krátkodobou hospitalizaci na nadstandardních pokojích hotelového typu. Používáme nejmodernější přístroje a také 4K zobrazení, které poskytuje mimořádnou ostrost obrazu během operace, díky němuž můžeme operovat přesněji, šetrněji k tkáním a také kratší dobu,“ dodává lékař.

Kvašené zelí je superpotravina plná vitaminů, říká lékař. Vyrobíte ho doma za pár korun

Podle něj je laparoskopie náročnější na dovednost operatéra, ale zároveň výrazně komfortnější pro pacienta. „Je méně bolestivá a vyžádá si kratší dobu pracovní neschopnosti – přibližně týden až 14 dní, zatímco u otevřené metody je to několik týdnů. Vždy samozřejmě záleží i na typu zaměstnání, které pacient vykonává,“ vysvětluje lékař.

Ke zpevnění břišní stěny se někdy používá i speciálně tvarovaná trojrozměrná chirurgická síťka. „Ta vytváří bezpečnější podporu tkáně až do jejího zhojení. Kýla je totiž onemocnění, které se může vrátit. Díky síťce se však recidiva odoperované kýly snížila z původních pěti až deseti procent na přibližně jedno procento,“ uzavírá MUDr. Roman Fraško.

Zdroje: redakce, MUDr. Roman Fraško

KAM DÁL: Jejich holčičce špatně pracuje mozek, chybí jí část nohy. Veronika s Petrem přesto hledají štěstí.