Albert Fish byl sériový vrah, pedofil kanibal a masochista. Trest smrti na elektrickém křesle ho potěšil

Léta německé okupace naší vlasti byla pro všechny více než složitá a mnozí se bohužel jejího konce nedočkali. O to důležitější a úctyhodné byly činy statečných lidí, kteří se odhodlali k odbojové činnosti - často však za cenu vlastního života...
Po okupaci naší země německou armádou se mnozí odhodlali k odporu, i když nebylo možné jej projevovat veřejně. Vznikla ale například ilegální vojenská organizace Obrana národa, která se připravovala k odboji proti okupantům. Sami Němci ale podnikali mnohá preventivní opatření, aby k takovým spolčováním Čechů nedocházelo.
Pořádek a klid bez odporu Čechů v protektorátu měl na starosti SS-Brigadeführer Karl Hermann Frank, tehdejší vyšší velitel SS a policie, který měl pro svůj úkol po našem státu rozmístěny služebny uniformované i neuniformované policie. Jednalo se o bezpečnostní policii, složenou z tajné státní policie (gestapo) a policie kriminální (kripo). Ty spolu s vojenskými složkami tvořily součást tak zvaných potlačovacích složek, které měly čelit jakémukoliv odporu ihned při jeho případném zrodu. Členové policie pak organizovali zatýkání reálných i domnělých odpůrců okupantů, bohužel často za vydatné pomoci dobrovolných spolupracovníků.
Činnost potlačovacího aparátu se ještě změnila a přitvrdila s vypuknutím války, kdy došlo mimo jiné také k rozsáhlému preventivnímu zatýkání. Akce byla pojmenována Albrecht I. a byla zahájena 1. září roku 1939. Cíl byl jasný, ochromit jakoukoliv odbojovou organizaci, která by se na území státu nacházela, a zásahu se účastnila pouze německá státní policie bez pomoci českých četníků nebo policistů.
Tehdejší oficiální materiály předsednictva ministerské rady sice hovořily o 964 zatčených, z nichž mělo být později 114 lidí propuštěno, ale zmatky a nesystematičnost vedly k tomu, že mnohá jména zatčených osob nebyla ve spisech zanesena. Předpokládá se, že lidí, které akce Albrecht I. postihla, byl minimálně dvojnásobek.
Zatčeni byli lidé různého postavení i z různých sociálních skupin. Akce Albrecht I. zasáhla jak legionáře nebo komunisty, tak i církevní představitele či inteligenci. Zatčen byl například i Ferdinand Peroutka a další…
Zadržení nejprve strávili několik dní ve věznicích poblíž místa zadržení, aby později nastoupili cestu do koncentračního tábora Dachau a odtud dále do Buchenwaldu. I když nešlo o vězně, určené primárně k likvidaci, žádného ohleduplného zacházení se zde, jak se dalo očekávat, nedočkali. V dalších měsících i letech pobytu v koncentračních táborech se z některých tak zvaně výlučných vězňů stali vězni běžní, někteří z těch, které zajali v rámci akce Albrecht I., byli později propuštěni na svobou - šlo přibližně o polovinu zatčených - ale jiní v koncentračním táboře zemřeli a další byli nuceni přežívat zde po celou dobu války.
Podobných akcí, jako byla tato, nazvaná Albrecht I., bylo samozřejmě více. Za zmínku stojí zásah proti odbojové skupině, vzniklé kolem vedoucího tiskového odboru předsednictva vlády Zdeňka Schmoranze a další. Osudy lidí, kteří byli nuceni žít v Protektorátu, se mohly změnit doslova během několika vteřin udání - ať již pravdivé nebo vybájené - mohlo stát život nejen dotyčného člověka, ale i celou jeho rodinu nebo i známé. Přežít takové období vyžadovalo velkou dávku síly, odvahy i štěstí.
KAM DÁL: Autogenní trénink pomůže od stresu a napětí a přinese klid a pohodu. Cvičit můžeme sami v klidu domova.