Britské věžáky se mohou zřítit. Našim panelákům to prý nehrozí. Můžeme tomu věřit?

Britský Guardian uvedl, že vládní bezpečnostní experti v roce 2022 varovali před zřícením mnoha výškových budov postavených z betonových panelů. Ty ani přes důrazné upozornění nebyly opraveny. Uniklé dokumenty odhalují varování odborníků, že „budovy, u nichž měly být v předchozích desetiletích provedeny sanační práce, nebyly sanovány“ a že pro takové budovy existují „následné důsledky pro bezpečnost“. V prosinci 2021 také upozornili na to, že mnoho konstrukčních závad zůstalo skryto před zraky a že trh upřednostňuje zisk před bezpečností.

Obrovský požár bytu si vyžádal evakuaci celého paneláku

Stovky rodin evakuovány

Varování se objevila v době, kdy byly z patnáctipatrového věžáku Barton House v Bristolu evakuovány stovky rodin kvůli obavám, že by možný výbuch mohl představovat „riziko pro konstrukci“, která je vyrobena z panelových bloků. Více než 250 dospělých a dětí bylo 14. listopadu požádáno, aby opustili Barton House. Večer se změnil v chaos. Asi 17 rodin odmítlo odejít, některé uvedly, že nemají kam dát své domácí mazlíčky nebo prostě nemají kam jít. Rozhodly se zůstat v budově, o které statik prohlásil, že nevydrží žádný velký náraz, požár ani výbuch, jak uvedla BBC. 

Věžák v Bristolu byl postaven v roce 1958. Hlavní závada spočívala v tom, že beton nebyl při stavbě řádně připevněn. Starosta Bristolu Marvin Rees uvedl, že „chybí konstrukční vazby mezi podlahami a nosnými vnějšími stěnami“. To také znamená, že budova má „nižší odolnost vůči požárům“. Takže po pěti požárech výškových budov, k nimž došlo v Bristolu předchozího roku, se rada rozhodla, že s evakuací nemůže otálet.

Tragédie vedly k přísným bezpečnostním předpisům

Tlak na přijetí programu, který by prověřoval bezpečnost sociálního bydlení, postaveného ze stárnoucích betonových bloků, se objevil po požáru čtyřiadvacetipatrové bytové věže, k němuž došlo v londýnském Grenfellu v roce 2017 a jenž si vyžádal 72 obětí. Jak uvedl The Guardian, mluvčí odpovědného ministerstva prohlásil, že po této tragédii vláda zavedla „jedny z nejpřísnějších bezpečnostních předpisů pro budovy na světě“.

Již v minulosti byly tyto předpisy zpřísněny poté, co se částečně zhroutila dvaadvacetipatrová výšková budova v londýnském Newhamu, k čemuž došlo již dva měsíce po jejím otevření, tedy v roce 1968. Kolaps způsobil výbuch plynu, který poškodil některé z nosných zátěžových stěn. Tato událost poprvé vážně otřásla důvěrou Britů v bezpečnost výškových obytných budov.

Poválečný boom panelových staveb

Po válce trápil celou Evropu velký nedostatek bytů. Současně již lidé vyžadovali jistý standard bydlení, chtěli mít tekoucí vodu, vytápění nebo splachovací záchody. V celé Evropě nastoupila prefabrikace jako způsob, jak problém s bydlením vyřešit. Kromě toho umožnila, aby se část náročné činnosti, kterou výstavba vyžaduje, přemístila z místa staveniště do výroby.

Život v poválečném Londýně: Špína, bída, prostituce, ale i láska a štěstí

Kdy paneláky doslouží? V nejbližší době krize nehrozí

V panelácích bydlí značná část Čechů. Vnucuje se otázka, co nastane, až paneláky doslouží a stanou se neobyvatelnými. Podle původních očekávání měla životnost panelového domu činit asi 30 až 50 let. Tuto hranici již řada sídlišť překročila. 

Jiří Witzany, bývalý rektor ČVUT, v rozhovoru pro ČRo Plus tvrdil, že žádná okamžitá krize s konstrukcí panelových domů u nás nehrozí. Jsou-li panelové stavby průběžně opravovány, jejich zbytková životnost, tedy ta, která je před námi, činí minimálně 50 až 75 let nebo i více. Podobně se vyjadřují i jiní odborníci. 

Můžeme tedy doufat, že české paneláky jsou bezpečné a vydrží ještě dlouho. 

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Tresty pro neposlušné otrokyně v sultánově harému: Čekal je život, jaký určitě nechtěly.