Kde se vzala křestní jména? Zjistit původ toho vašeho může být docela jednoduché

Jména ve své prapůvodní podobě byla složena ze skutečných slov jazyka a byla tak prohlášením vyjadřujícím vlastnosti nositele, významný nositelův čin nebo byla spojena s duchovními a náboženskými přesvědčeními a tradicemi dané kultury.

V případě náčelníků či knížat dokonce obdobou "politického programu" (například jméno Vladislav, vzniklé spojením slov pro "vládu" a "slávu", říkalo, že nositel chce "svou vládou se proslavit"). „V mnoha kulturách v jejich raném stadiu byla tedy jména svou podobou i funkcí podobná jménům severoamerických indiánů,“ vysvětluje historik Ivan Dlouhý.

Postupný vývoj množství ustálil

Některá jména se totiž stávala nepoužívanými a znovu objevovanými, kdy tato jména nebyla jen popisná prohlášení, ale skutečně již jmény, třebaže si lidé byli stále vědomi jejich původního významu a nechávali se tak ovlivňovat při jejich udělování. Dalším vývojem se původní význam jmen dostává stále více do pozadí. Je to dáno vývojem jazyka, ale také výslovností.

[Embedded content unavailable]

Takhle se třeba ze staroslovanského jména "Vetjeslav" stal Václav, zatímco ze slov "vetje" a "slav" se stalo "více" a "sláva". Jen málokdo si je díky tomu v současnosti vědom původního významu jména "Víceslávy". Podobně složená jsou ale i germánská jména - Adalbert (adal/ušlechtilý, berath/jasný), Adolf (adal/ušlechtilý, olf/vlk) nebo Friedrich/Bedřich (fridu/mír, rihhi/vládce).

„V průběhu středověku, kdy pro celou Evropu se stalo jednotícím kulturním prvkem křesťanství, se díky biblickým postávám a kultu světců začala rozšiřovat jména i za hranice svého jazykově-kulturního původu. Třeba jména Jiří a Jan, která jsou jedněmi z nejrozšířenějších jmen v ČR, nejsou slovanského, ale řeckého (Georgios) a hebrejského (Jochánán) původu. Takovéto šíření jmen jen více tlačilo do pozadí jejich původní význam, který v nedomácím prostředí jména nemohl být rozpoznán,“ tvrdí Dlouhý.

V současnosti význam a původ nikdo neřeší

Neví se tak, že mohlo být v minulosti něčím jiným nebo třeba pochází z jiného jazyka a prostředí. Částečnou výjimku tvoří některá národní jména, která lze stále rozpoznat i po jejich významové stránce (například Mojmír vzniklé složením slov "můj" a "mír"), třebaže někdy chybně z důvodu rozdílného vývoje jmen a původních slov (např. Jaroslav, kdy první část jména je odkazem nikoliv na “jaro” ale na "jarost" znamenající "bujnost", "čilost" nebo "síla"). I v těchto případech je to ovšem vnímáno spíše jako kuriozita či zajímavost, která už v normálním životě nic moc neznamená.

„Díky vývoji jmen a jejich mezijazykovému šíření, ke kterému v průběhu středověku za podpory církve a vládců docházelo, a následnému vymizení povědomí o jejich významech jsme dnes svědky zajímavých vztahů, které mezi některými jmény jsou, případně vztahů mezi prostředním a nedomácím jménem.“

Příkladem jsou podle Dlouhého jména Jan a Ivan. Oba pochází z hebrejského Jochánán. To se v době raného křesťanství šířilo z latiny (jejíž abeceda byla ve středověku rozšířena o J) jako Joannés, až se v poněmčené podobě Johan dostal k západním Slovanům, kde vznikl Jan. K východním Slovanům se však toto jméno dostalo díky šíření pravoslaví, z české varianty Ioannés se dnes stal Ivan. Ten k nám dorazil z východu jako samostatné jméno.

Babišův dopis voličům, který podle něj není kampaň, končí v koši. Lidé mu vzkazují dost husté věci

Když pátráte, tak zjistíte...

Podobný vztah můžeme nalézt i mezi jmény Natálie a Nataša. „Obě jsou původně z latinského jména Natalia. První se po Evropě rozšířilo s románskou kulturou. Z latiny se však toto jméno také rozšířilo po Byzancii k východním Slovanům, odkud se Nataša rozšířila po Evropě již jako samostatné jméno. O to zajímavější je pak zjištění, že tak samozřejmé ruské ikony jako Ivan (metafora pro ruského muže) a Nataša (metafora pro ruskou ženu) vůbec nejsou slovanského původu,“ doplnil historik.

Popularita v udílení jména se dříve odvíjela od jmen světců nebo panovníků. V průběhu staletí ale různě kolísala. Cizí jména byla zavlékána například vojenskými přesuny legionářů (například Nataša). Ovšem i jinak dříve často užívaná jména se mohla stát nepopulárními jako například jméno Adolf. Nyní je popularita jmen ovlivněna celebritami, které navíc udílejí výstřední jména.

KAM DÁL: Dáda Patrasová byla krásná, tyto fotky mluví za vše. Muži jí právem padali k nohám, rozhodovala se mezi dvěma.