Pět minut bez kyslíku a v mozku se ukončí vše, co dělá člověka člověkem, říká profesor Rusina

Lidský mozek vyžaduje více energie než kterýkoli jiný orgán v těle. Přesto, že představuje pouhá 2 % tělesné hmotnosti průměrného dospělého člověka, spotřebuje asi 20 % okysličené, „palivem“ naplněné krve vypumpované srdcem, což tvrdí studie publikovaná v časopise Intensive Care Medicine.

Co je to mozková smrt?

Náš mozek potřebuje tento obrovský přísun kyslíku k udržení jemné rovnováhy elektrolytů, tedy minerálů, které nesou elektrický náboj a jsou klíčové pro vedení elektrických impulsů v nervovém systému. Kdy tedy nastává konec? „Mozková smrt je spíše arbitrární koncept než biologický děj. Jedná se o koncept definovaný od šedesátých let minulého století kvůli možnostem odběru orgánů k transplantaci, jako například srdce nebo plíce,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz prof. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., přednosta Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Co se děje po smrti? Mozek ještě funguje, můžeme vnímat i to, jak nás prohlašují za mrtvé

Darovat srdce nebo plíce je možné podle legislativy platné v České republice výhradně od zemřelých osob, u kterých je smrt stanovena průkazem smrti mozku. „Jedná se o sérii vyšetření definovaných zákonem, jejichž výsledek dává informaci, zda smrt mozku je, nebo není a zda je orgány k transplantaci přípustné odebrat, nebo nikoliv,“ tvrdí lékař.

Zásobování mozku

Nerovnováha elektrolytů narušuje schopnost neuronů vysílat zprávy, protože buňky spoléhají na sodík a draslík proudící do membrán a z nich. Tento tok je řízen „pumpami“ v membráně neuronu, které selhávají bez dostatečného množství kyslíku. Dysfunkce pump vede k rychlé akumulaci sodíku a vody, což způsobuje bobtnání neuronů. Přesné mechanismy ale nejsou dodnes úplně jasné, jak se píše ve studii publikované v magazínu Neurocritical Care.

„Neurony zásadně důležité pro paměť, chování, emoce (ve spánkovém laloku, hipokampu, čelním laloku) vydrží bez kyslíku 3–5 minut, pak jsou nenávratně poškozeny. Neurony v mozkovém kmeni (řízení krevního tlaku, vnitřního prostředí, dýchání) mohou odolávat déle. Hovoříme o zhruba dvaceti minutách, při podchlazení organismu může jít i o delší časový úsek,“ vysvětluje  profesor Rusina.

Podle odborníka je možné zjednodušeně říci, že neurony důležité pro strukturu osobnosti, komunikaci, emoce, sociální vztahy a vzpomínky (tedy to, co dělá člověka člověkem), jsou opravdu velmi citlivé. „Zde hovoříme o zhruba pěti minutách.“

Tragédie Dany Syslové z Ulice: Slavný manžel jí zemřel v náručí, syn se oběsil. Prokletí tím neskončilo

Poškození mozku do čtyř minut

Mrtvice nezpůsobí okamžitou smrt mozkových buněk, ale čím déle přetrvává nedostatek kyslíku, tím závažnější je jeho poškození, uvádí studie společnosti StatPearls. Podle Národního institutu neurologických poruch a mrtvice (NINDS) může nedostatek kyslíku za pouhých pět minut způsobit kóma, záchvaty a smrt neuronů. Pokud jsou však lidé po mrtvici rychle v lékařské péči, lze stále funkci mozku obnovit.

Ačkoli tedy k poškození mozku v důsledku nedostatku kyslíku obecně dochází relativně rychle, toto období se může u každého jedince lišit. Závisí to i na rizikových faktorech, jako jsou vysoký krevní tlak, cholesterol a kouření, což často vede k nahromadění tukové hmoty, která ztvrdne a zužuje cévy, což následně omezuje průtok krve do tkání a orgánů, včetně mozku.

Zdroje: medlineplus.gov, sciencedirect.com, livescience.com

KAM DÁL: Existuje mužské a ženské myšlení? Podle odborníků ano a řeší spor o to, kdo je chytřejší.