Historie tetování. Domorodý rituál, který se změnil v celosvětovou módu

Dnes se jedná hlavně o módní trend a někteří tetování vnímají dokonce jako projev umění. Tatéři jsou dobře zajištění malíři na lidskou kůži a o jejich služby je enormní zájem. Míra vkusu je pestrá a lidé svým výtvorům dávají různé významy. Faktem však je, že tetování je s člověkem spojené už hodně dlouho. Kdo byl první a jaké byly postupy v minulosti tohoto oboru? 

10.09.2019 - 08:30  
Geometrické tvary na tváři jsou typické pro maorské obyvatele Nového Zélandu
Zobrazit fotogalerii (4)

Tetování je forma zdobení těla, které je trvalé. Zcela jistě můžete použít hennu nebo jinou dočasnou verzi, jež vás zachrání od laserové operace ve chvíli, kdy propadnete lítosti a pochybám. Modifikovat svoje tělo totiž není žádná legrace. Pomocí jehly vpracujete pod kůži barvivo a tato kosmetická úprava kůže vás může provázet třeba celý život.

O to víc je potřeba promyslet, jaký vzor či obrázek si necháte vytetovat. V minulosti totiž rozhodně nešlo o pouhý módní doplněk, jak je tomu ve velké míře dnes. Nutno dodat, že se díky otevřenější společnosti a touze po originalitě setkáváme se zajímavými díly tatérů, kteří se svojí tvorbou řadí do kategorie umělců. Jde však spíše o body art či tělový design. Kde se tetování vůbec vzalo?

Prehistorické tetování

Pojmout kůži jako kreativní plochu už je člověk zvyklý opravdu dlouho. V minulosti šlo hlavně o rituál, který souvisel s dovršením dospělosti či se tak označili svatebčané po uzavřeném sňatku. První podobné postupy jsou čitelné již v prehistorické době. Kromě významných životním milníků se tetování používalo jako hierarchické odlišení mezi členy kmene či zdůraznění jejich rodové vazby.

Panovník kmene Tonga měl potetovaný celý žalud penisu, aby všem představil, že je imunní vůči bolesti.

Původ tetování, které se blíží tomu, jak ho známe dnes, se přisuzuje asijskému kmenu Aina. Samotný vznik slova tatoo pochází z Tahiti, kde pro tento způsob body artu označovali jako „tatau či tatu”. Třeba Japonci mají pro tetování dodnes vlastní označení pod pojmem irezumi.

 

 

Nejdříve tváře

Nutno dodat, že tetování se v různých formách a způsobech rozšiřovalo a vyvíjelo na mnoha místech planety nezávazně na sobě. Původní obyvatelé Japonska Ainové tetovali především tváře. V jihovýchodní Asii se zase více soustředili na ruce, trup a těla byla plná geometrických tvarů. Nejpropracovanější díla vznikala v Polynésii.

Dodnes nejviditelnější je odkaz maorského umění z Nového Zélandu. Významy se lišily podle kmene a oblasti, ale třeba na Hawaii bychom vyčetli z těla původního obyvatele celý rodokmen. Někteří si však tetování pořídili jako talisman, který je měl chránit ve válce.

V Americe se původní obyvatelé tetovali podstatně méně a často používali jen dočasné malování na svá těla. Nejaktivnější v tomto ohledu byli Haidové žijící na severozápadním pobřeží Kanady a Aljašky. Ti svá těla zdobili totemovými zvířaty.

Na jihozápadu Ameriky se tetovalo hlavně z pověrčivosti. Indiáni se tak chránili před démony a nemocemi. Amazonští indiáni se spíše malovali červeným barvivem urucú nebo nesmyvatelným ganipapo. V Číně a Vietnamu se tetování spojovalo odnepaměti hlavně s trestanci.

Stará potetovaná mumie

Úplné počátky této tradice využít voje tělo jako plochu pro různé symbolické či rituální účely najdeme už v neolitu. Archeologové podali několikrát důkaz o tom, že i 5 tisíc let stará mumie má na své kůži znamení ve formě barvy pod kůží.

Nejčastěji v tomto období šlo o oblasti Evropy a Asie. Evropští obyvatelé si často nechávali tetovat motivy zvířat. Výzkum odhaluje, že v tomto období šlo hlavně o potetované ženy. Je tak zcela přirozeně možné, že šlo o symbol mateřství.

Tetování bychom našli i ve starověkém Egyptě, Římě a Řecku. V Egyptě si tak označovali otroky a někteří se pokoušeli připodobnit bohům, kteří byli znázornění právě s tetováním. Řím a Řecko tetování používaly čistě jen jako označení pro kriminálníky a některým bylo aplikováno přímo na čelo.

I nacisté využívali tetování jako označení pro své vězně v koncentračních táborech. Židé se tak skrze své tetování proměnili v číslo, což jen dokazuje jednu z mnoha zvrhlých stránek holocaustu.

Jako tajné označení se tetování používalo v renesanci. Díky tomu bylo patrné, že patříte do nějakého tajného náboženského či vědeckého spolku. Na podobném principu fungovalo označení členů newyorských gangů či japonské mafie yakuza. 

Námořníci

U námořníků se tetování objevuje až v 18. století. Ti se samozřejmě inspirovali po svých cestách do Severní Ameriky. Údajně prvním tetovaným Evropanem v moderní historii byl francouzský námořník Jean Baptist Cabri, který byl po ztroskotání lodě adoptován jedním z domorodých kmenů.

Období, kdy se tetování stává pomalu módní záležitostí, můžeme datovat právě přílivem námořníků, kteří přinášeli do velkých přístavů, jako byl Londýn či Hamburk, vzory na kůži a hlavně povědomí o technice. Nejdříve si tak kromě námořníků tetování osvojili rebelové a prostitutky.

Revolučním okamžikem pro vývoj tetování do dnešní podoby byl vznik injekčního strojku. Bolestné nanášení barviva pod kůži pomocí kostí bylo nahrazeno mechanickým vynálezem, který se poprvé objevil v roce 1904.

Známý námořnický tatér Norman Collins už v první polovině 20. století na lodi pracoval právě se strojkem, který výrazně ulevil bolestivému procesu. Velmi stručný přehled historie tetování musí někde skončit a není lepší místo nežli na moři.

I dnes se najde mnoho odvážlivců, kteří si bez problémů nechají vytetovat na rameno klidně kotvu či obrázek Josefa Lady. Moderní doba přináší nové nápady a všechny kulturní vlivy se spojují, ovlivňují a vytvářejí nový pestrý svět, kde nemusí být jenom ohnivá lebka či švabachem vytetované datum narození. Před prvním tetováním si všechno promyslete, ať ničeho později nelitujete.