Akce Albrecht I. se na počátku války stala osudnou až pro tisíce Čechů. Čekal je koncentrační tábor i smrt

Většina zadržených při akci Albrecht I. skončila v koncentračním táboře
01.09.2020 - 12:00  

Léta německé okupace naší vlasti byla pro všechny více než složitá a mnozí se bohužel jejího konce nedočkali. O to důležitější a úctyhodné byly činy statečných lidí, kteří se odhodlali k odbojové činnosti - často však za cenu vlastního života...

Po okupaci naší země německou armádou se mnozí odhodlali k odporu, i když nebylo možné jej projevovat veřejně. Vznikla ale například ilegální vojenská organizace Obrana národa, která se připravovala k odboji proti okupantům. Sami Němci ale podnikali mnohá preventivní opatření, aby k takovým spolčováním Čechů nedocházelo.

Obávaná německá policie

Pořádek a klid bez odporu Čechů v protektorátu měl na starosti SS-Brigadeführer Karl Hermann Frank, tehdejší vyšší velitel SS a policie, který měl pro svůj úkol po našem státu rozmístěny služebny uniformované i neuniformované policie. Jednalo se o bezpečnostní policii, složenou z tajné státní policie (gestapo) a policie kriminální (kripo). Ty spolu s vojenskými složkami tvořily součást tak zvaných potlačovacích složek, které měly čelit jakémukoliv odporu ihned při jeho případném zrodu. Členové policie pak organizovali zatýkání reálných i domnělých odpůrců okupantů, bohužel často za vydatné pomoci dobrovolných spolupracovníků.

Osudná akce Albrecht I. 

Činnost potlačovacího aparátu se ještě změnila a přitvrdila s vypuknutím války, kdy došlo mimo jiné také k rozsáhlému preventivnímu zatýkání. Akce byla pojmenována Albrecht I. a byla zahájena 1. září roku 1939. Cíl byl jasný, ochromit jakoukoliv odbojovou organizaci, která by se na území státu nacházela, a zásahu se účastnila pouze německá státní policie bez pomoci českých četníků nebo policistů.

Kolik bylo zatčených? 

Tehdejší oficiální materiály předsednictva ministerské rady sice hovořily o 964 zatčených, z nichž mělo být později 114 lidí propuštěno, ale zmatky a nesystematičnost vedly k tomu, že mnohá jména zatčených osob nebyla ve spisech zanesena. Předpokládá se, že lidí, které akce Albrecht I. postihla, byl minimálně dvojnásobek.

Zatčeni byli lidé různého postavení i z různých sociálních skupin. Akce Albrecht I. zasáhla jak legionáře nebo komunisty, tak i církevní představitele či inteligenci. Zatčen byl například i Ferdinand Peroutka a další…

Do koncentračního tábora 

Zadržení nejprve strávili několik dní ve věznicích poblíž místa zadržení, aby později nastoupili cestu do koncentračního tábora Dachau a odtud dále do Buchenwaldu. I když nešlo o vězně, určené primárně k likvidaci, žádného ohleduplného zacházení se zde, jak se dalo očekávat, nedočkali. V dalších měsících i letech pobytu v koncentračních táborech se z některých tak zvaně výlučných vězňů stali vězni běžní, někteří z těch, které zajali v rámci akce Albrecht I., byli později propuštěni na svobou - šlo přibližně o polovinu zatčených - ale jiní v koncentračním táboře zemřeli a další byli nuceni přežívat zde po celou dobu války.

Nešlo o jedinou podobnou akci

Podobných akcí, jako byla tato, nazvaná Albrecht I., bylo samozřejmě více. Za zmínku stojí zásah proti odbojové skupině, vzniklé kolem vedoucího tiskového odboru předsednictva vlády Zdeňka Schmoranze a další. Osudy lidí, kteří byli nuceni žít v Protektorátu, se mohly změnit doslova během několika vteřin udání - ať již pravdivé nebo vybájené - mohlo stát život nejen dotyčného člověka, ale i celou jeho rodinu nebo i známé. Přežít takové období vyžadovalo velkou dávku síly, odvahy i štěstí.

KAM DÁL: Autogenní trénink pomůže od stresu a napětí a přinese klid a pohodu. Cvičit můžeme sami v klidu domova.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru