Archeologové objevili největší masový hrob v Evropě. Je to blízko českých hranic

Mor si v Norimberku vyžádal dohromady zhruba třicet tisíc obětí
Zobrazit fotogalerii (2)
  |   zajímavost

Více než tisíc lidských koster v osmi jámách velmi blízko u sebe. A to ještě nemusí být konečné číslo. Už teď však jde o největší masový hrob, jaký kdy byl v Evropě objeven v rámci odborných vykopávek. „Takový nález nikdo nečekal. Navíc v Norimberku, což je od nás co by kamenem dohodil,“ řekl Čtidoma.cz amatérský archeolog Jakub Konečný.

Pozůstatky patří obětem moru, ženám i mužům všech věkových kategorií, kteří zemřeli od konce 15. do začátku 17. století. „Ač se to nezdá, v té době panovala docela velká migrace. Lidé putovali napříč Evropou. Je klidně možné, že mezi mrtvými jsou i naši příbuzní, Norimberk byl velmi důležité obchodní středisko,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz Jakub Konečný.

Křesťanské rituály musely stranou

Ve dvou ze tří jam, které už jsou odkryté, našli odborníci kromě kostí i zbytky keramiky či stříbrné mince. Radiokarbonové datování odhalilo, že keramika se shoduje s epidemiemi moru, k nimž došlo v letech 1622 až 1634, zatímco mince se datují k roku 1619. Vyplývá to z prohlášení společnosti pro archeologické vykopávky In Terra Veritas.

„Nikdo si nemyslel, že je něco takového možné, nikdy tu nic podobného nebylo. Zajímavé také je, že tito lidé nebyli pohřbeni na hřbitově přesto, že Norimberk ‚morovými‘ hřbitovy disponoval. Podle všeho už bylo mrtvých tolik, že úřady nařídily zřízení masových hrobů bez ohledu na křesťanské praktiky,“ uvedla pro CNN Melanie Langbein z norimberského oddělení památkové péče. Německé město trpělo morovou epidemií hned několikrát, dohromady v Norimberku „černá smrt“ zabila zhruba 30 tisíc lidí.

Mrtvých budou až dva tisíce?

Křesťanská tradice velí pohřbívat mrtvé s hlavou obrácenou na západ a nohama na východ, vykopávky však odhalily, že lidé byli do jam v podstatě naházeni. Někteří seděli, jiní leželi. „Byli i přes sebe, protože bylo potřeba využít každý volný prostor. A také se vše dělo velmi rychle, aby se nemoc pokud možno nešířila, případně aby nevznikaly epidemie dalších nemocí,“ potvrzuje pro náš web Jakub Konečný.

Archeologové také objevili těla ležící na bocích s ostatky kojenců a nemluvňat zaklíněných v mezerách mezi nimi. Některé kosti byly podle výše zmíněného prohlášení nazelenalé, protože kolem jam v minulosti fungovaly továrny na zpracování kovů. „Nezapomeňme také na to, že vedle jednoho z hrobů v roce 1943 vybuchla bomba. Je tedy docela dobře možné, že některé kostry nenávratně zmizely. Podle mého názoru se také další ostatky ještě najdou, dostaneme se na celkové číslo 1 800, možná 2 000,“ dodal pro Čtidoma.cz Jakub Konečný.

Rakovina i genetické mutace

Dobrou zprávou je, že kostry jsou podle odborníků ve velmi dobrém stavu. „Nyní můžeme podrobně analyzovat všechny informace, které jsou v kostech uchovány. Například prevalenci různých druhů rakoviny či genetické mutace, které se objevují v lebce, můžeme určit věk a pohlaví všech obětí, stav jejich zubů apod. Závěry nám pak pomohou pochopit, jak na tom lidé v tomto období byli,“ doplnil Florian Melzer, antropolog ze společnosti In Terra Veritas.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Hrozné utrpení, na které se nevydržel nikdo dívat. Kromě syna Saddáma Husajna.

Klíčová slova:
mor