Tato aféra, která dostala své jméno od otrávených chlebíčků, měla jedinou oběť, byl jí kolaborant Karel Lažnovský.
Tento novinář byl jedním ze sedmi aktivistických novinářů, kteří úzce spolupracovali s tehdejší nacistickou vládou a v tisku útočili zejména na prezidenta Edvarda Beneše, ministerského předsedu protektorátu Aloise Eliáše a zahraniční odboj.
Pohár trpělivosti přetekl
V srpnu roku 1941 Karel Lažnovský veřejně obvinil vládu Aloise Eliaše, že se s novináři nesnaží dostatečně spolupracovat, přesto, že podporují tehdejší politický vývoj a jejich autorita tak upadá.
Tyto útoky na ministerského předsedu protekrorátu byly čím dál tím četnější a úsečnější až do té míry, že odboj vyzval k bojkotu protektorátního tisku a novinářů.
Tato bojkotní akce byla vyhlášena v září roku 1941. Od 14. září, ode dne výročí smrti T. G. Masaryka, vyzval odboj všechny Čechy k tomu, aby po dobu jednoho týdne nekupovali noviny.
Většina z nich se do této akce s chutí zapojila a prodej protektorátního tisku tehdy klesl o 70 %. To ale kolaborantské novináře ještě více rozzuřilo a začali vyhrožovat tím, že zcela zakážou česky psaný tisk.
To už ale zkrátka bylo na gen. Aloise Eliáše příliš a zosnoval spolu se svými přáteli smrtící plán.
Chlebíčková aféra
Na této pasivní formě útoku se podílel mimo jiné i František Patočka, který spolu se svými kolegy Eliášovi obstaral bakterie potenciálně smrtících nemocí.
Eliáš mezitím obstaral chlebíčky a zastavil se s nimi u svého blízkého přítele, lékaře Miloše Kliky.
Bál se totiž, že kdyby bakterie tyfu, tuberkulózy a klobásového viru umístil navrch chlebíčků, tak se jimi sám nakazí, když je bude servírovat. Raději proto vyhledal profesionální pomoc.
Důkazy o tom, jak přesně byly tyto jedy do chlebíčků vpraveny, se našly v zápiskách Prof. MUDr. Miloše Kliky.
„Provedl jsem infikování chlebů. Pomocí injekční stříkačky vstříkl jsem do každé jedné sardinky po 0,5 ccm kultury tyfových a tuberkulosních bacilů a do jedné sardinky po 0,5 ccm klobásového jedu rozpuštěného ve vodě,“ poznamenal si do svých zápisků urolog Miloš Klika.
Dále také Eliáše poučil o tom, jak s chlebíčky zacházet, aby se jimi sám neinfikoval.
Alois Eliáš poté opatrně umístil otrávené chlebíčky k jednotlivým jmenovkám, aby zajistil, že se pomocí nich nakazí všichni účastníci schůzky. Mimo Lažnovského se tohoto novinářského setkání totiž účastnili mimo jiné i Vladimír Krychtálek, Jaroslav Křemen a Emanuel Vajtaurer.
Gestapo bylo na Eliáše krátké
Pouhých několik dnů po chlebíčkovém pohoštění u Aloise Eliáše se u čtyřech ze sedmi zúčastněných novinářů projevily symptomy nemocí, kterými byly obložené chleby infikovány. Byli převezeni do lazaretu v Podolí a většina z nich se po několika dnech nepříjemných symptomů zcela uzdravila. Karel Lažnovský ale takové štěstí neměl a na následky otravy zemřel.
Gestapo celou kauzu velmi podrobně vyšetřovalo, ale na otrávené chlebíčky nikdy nepřišlo. Alois Eliáš byl zatčen až mnohem později a ze zcela odlišných důvodů.
Někteří dokonce i spekulovali o tom, že za smrt Lažnovského mohlo samotné gestapo, které chtělo s pomocí tohoto útoku získat více důvodů pro zadržení Aloise Eliáše.
Zdroj: Stream
KAM DÁL: Kdo byl ve skutečnosti otcem Tomáše Garrigua Masaryka? Údajně ten nejvyšší.
