Co viděla, to chtěla: Před královnou Marií hostitelé schovávali cennosti, aby o ně nepřišli. Neváhala je obrat o cokoliv

Královna Marie si vysloužila hodně zvláštní pověst
  |   zajímavost

Bylo - nebylo. Tak začínají pohádky, v nichž vystupují princezny. Jsou krásné a vznešené, umí se chovat a většinou jen čekají na krásného prince. Jenomže ve skutečném životě se rodily princezny s docela obyčejnými lidskými vlastnostmi i nectnostmi. Jako třeba princezna Marie z Tecku, babička dnešní královny Alžběty II. Právě ta podle všeho trpěla nepříjemnou vadou.

Victoria Mary, nebo chceme-li Viktorie Marie, byla sice princeznou a dnes již také víme, že později i babičkou současné královny Alžběty II., ale velkého bohatství, jak jej známe z pohádek, si přece jen neužívala. Její rodiče žili sice v Kensingtonském paláci, ale pokoje jim královna pronajímala bezplatně, stejně jako letní dům, který mohli využívat. Žili z královniny renty a pomoci babičky, matky Maryiny maminky Mary Adelaidy (vnučky krále Jiřího III.), známé spíš pod přezdívkou Fat Mary, tedy tlustá Mary. Přesto se rodina dostávala do stále svízelnější finanční situace. 

Odkázáni na cestování a dobrodiní rodiny

Jednoho dne jako by se proděravělo dno jejich truhlice a rodina, v jejichž žilách kolovala královská krev, zůstala docela na mizině. Situace byla tak zoufalá, že se hlava rodiny, princ František z Tecku, rozhodl sbalit kufry a vyrazit raději na cesty po Evropě. Na známých místech je potom různě dlouho hostili příbuzní. Pro Marii, zvyklou neustále bojovat se svými bratry a prosazovat se v jejich společnosti, ale byla taková cesta vlastně víc než dobrou školou do dalšího života. Naučila se jazyky, v Itálii si zamilovala umění a stala se z ní sebevědomá mladá žena. 

Hledání ženicha se vyplatilo

Po návratu do Londýna ji rodina představila v jejích devatenácti letech na královském plese a jistě všichni doufali, že se co nejrychleji dobře provdá. Ostatně její matka měla své špatné zkušenosti s pozdními vdavkami, když se pro ni samotnou ženich našel až v jejích třiceti letech. Zdálo se ale, že její dcera bude mít větší štěstí. Láska v tom, jak to bývalo, neměla nebo nemusela hrát velkou roli. Byl tady princ Albert Victora, který dokonale vyhovoval všem požadavkům. Byl z královského rodu, svobodný a královna takové manželství podporovala. Co si víc přát? Snad jen to, aby snoubenec nezemřel, což se bohužel stalo. 

A tak začalo hledání od nuly - tedy ne tak docela. Ještě tady byl snoubencův bratr. A tak vzala Mariina rodina zavděk jím a jak se ukázalo, dobře udělali. Princ Georg, vévoda z Yorku, se později stal britským králem a navíc svou ženu skutečně miloval, stejně jako ona jeho. 

Zkažená pověst královny Marie

Manželé a později také rodiče šesti děti postupně stoupali na společenském žebříčku až do nejvyšších pater a v roce 1910 se z Georga stal král, u nás známý jako Jiří V. Tou dobou už ale měla jeho žena mezi známými a příbuznými velmi podivnou pověst. Mnozí před její návštěvou dokonce ukrývali drahocenné věci do bezpečí. Proč? Některé zdroje tvrdí, že byla princezna a později královna Marie kleptomanka. To ale není přesná definice, i když v jejím majetku přibývaly další a další předměty z jiných domů. 

Pro sbírku cokoliv - doslova cokoliv

Marie milovala krásné a drahé věci, ale také velmi dbala na stále větší a krásnější královskou sbírku cenností. Dala si za svůj vlastní cíl rozmnožit ji, jak nejvíc to jen bylo možné. A neváhala k jeho splnění používat opravdu zvláštní a jemně řečeno netaktní metody. Pokud se jí v domě jejích hostitelů něco cenného zalíbilo, nedělalo jí žádné potíže jednoduše požádat, aby jí vybraný předmět darovali nebo levně prodali. Jen málokdo si dovolil postavit se přání vznešeného hosta na odpor. A tak se královská sbírka rozrůstala, dobrá pověst královny Marie ale dostávala větší a větší trhliny.

Rodiny "chudly" před královskou návštěvou

A tak se stalo, že královna postupem času navštěvovala zdánlivě stále “chudší” rodiny. Nebylo to ale tím, že by snad rody opravdu přicházely o majetek, ale v zájmu jejich uchránění před snaživou královnou cenné kousky skrývali a na odiv vystavovali jen takové, kterých by jim nebylo líto, kdyby si o ně panovnice řekla. Stála taková záliba v rozšiřování královské sbírky za dobrou pověst? Královně Marii patrně ano. 

Zdroj: en.wikipedia, historyextra

KAM DÁL: Jde to i bez skalpelu: S pokleslými víčky si hravě poradí příroda. Snadno a zadarmo

 


Zdraví

Hobby