Jan Žižka vítězil všude, kam přišel. Jeho Trocnov ale vypadal docela jinak, než si většina z nás představuje

Jan Žižka byl sice šlechtic, ale život jeho rodiny měl k luxusu hodně daleko
  |   zajímavost

O Janu Žižkovi, nebojácném a zkušeném vojevůdci, toho víme poměrně hodně, i když se názory na jeho život i boj různí. Do jakých podmínek se ale malý Jan, nebo chceme-li Honzík, narodil? Jaký byl majetek jeho rodičů, kteří patřili ke šlechtě - i když k té nejnižší? Asi se většina z nás bude hodně divit… 

Každý velký muž byl jednou malým chlapcem. Stejně tak i Jan Žižka si musel projít dětskými léty, než se z něj stal pro někoho neúprosný rabiját, pro jiné hrdina naší historie. Každopádně i on měl své rodiče a historii vlastního rodu. Kdo byl jeho otec? Podle všeho se jmenoval Řehoř, tehdy tedy Gregorius, který si vzal za ženu Johanu, jíž bychom dnes asi spíše říkali Jana, ačkoliv ani původní podoba tohoto jména z kalendáře nezmizela.

Podle otcova jména se dá dále tušit, že jej jeho rodina původně plánovala dát na církevní dráhu, a proto dostal jméno po papeži Řehoři I. Velikém. O tom všem píše ve své knize Jan Žižka - Život a doba husitského válečníka uznávaný odborník na husitské období historik profesor Petr Čornej. 

Zemanský život bohatý nebyl

Kromě již uvedeného také víme, že šlo o rodinu, patřící k nižší šlechtě, konkrétně o zemany. Jak tehdy ale příslušníci této třídy žili? Hovoří se o tvrzi, jenže jak takové stavení vypadalo? I o tom se dozvíme od profesora Čorneje a pro mnohé jde jistě o překvapivé zjištění. Pokud bychom si totiž představovali honosné sídlo, nemohli bychom být dál od pravdy. Mnohé  dnešní panelákové byty jsou totiž daleko prostornější, než byla zemanská tvrz Trocnovských. 

Napůl se strýcem

Celý Trocnov tehdy tvořil původně jediný, tak zvaně dvoulánový dvůr s přibližně čtyřiceti hektary pozemků. Dvůr ale patrně patřil napůl Janovu otci a jeho bratru, což později vedl k jeho rozdělení na dva poloviční. A právě na jednom z nich vyrůstal i budoucí vojevůdce. Oba dvorce si byly i po svém oddělení poměrně podobné, jeden z nich byl ale přece jen o něco větší. Pro představu lze uvést, že ten, který archeologové našli poblíž dnešního památníku, se skládal ze dvou budov, jedna měla rozměry 9 x 12 a druhá 10 x 15 metrů. Šlo ale se stodolou o veškeré stavby, které byly k dispozici jak pro lidi, tak i pro zvířata, uchování zásob a podobně. Druhý dvorec, patrně Janových rodičů, byl dokonce ještě o poznání menší. Jeho stavení mělo půdorys pouhých 6 x 5,5 metru pro obytnou část a 6 x 6 pro místnost, která podle všech známek sloužila jako kuchyně. 

Pevnost? Ale kdepak!

Ani v jednom případě se nedalo mluvit o jakési pevnosti nebo tvrzi, protože kamenné byly podle zjištění archeologů jen podezdívky, zatímco na samotné stavby bylo použito dřevo. Rodný dvorec Jana Žižky z Trocnova byl tak spíš dřevěnou hradbou obehnané stavení nevelkých rozměrů, jehož majitelé si ani přes šlechtický titul nežili na nijak vysoké noze. Podle všeho se jejich živobytí nijak nelišilo od ostatních poddaných obyvatel v okolí, avšak s výhodou svobody.

Měli se co ohánět

Připočteme-li skutečnost, že místo, kde trocnovské dvorce stály, nebylo nijak moc vhodné pro zemědělství, měli jistě Janovi rodiče i rodina jeho strýce co dělat, aby se uživili. Na práci poddaných totiž spoléhat nemohli, podle všech bádání ani žádné neměli. A tak se s jistotou musel do práce zapojit i malý šlechtic Jan a jeho sourozenci. Takový byl tedy život zemanské rodiny na Trocnově, rodiny, ze které vzešel jeden z mužů, který po několik let výrazně řídil dějiny našeho národa.

Také jste si zemanské sídlo a jejich šlechtický život představovali mnohem honosnější?

Zdroj: Jan Žižka - Život a doba husitského válečníka, P. Čornej, wikipedie

KAM DÁL: Soud rozhodl, že vězněná slonice není člověk, Happy bude dál trpět za mřížemi.


Zdraví

Hobby