Johann Reichhart popravoval pro Hitlera i pro Američany. Nikomu jsem neublížil, hájil se kat

Kdo by ve staříkovi hledal kata, na jehož rukou je krev 3 166 lidí?
19.10.2020 - 07:30  

Povolání kata je stejně staré jako samo hrdelní právo. Někdo tu práci prostě dělat musel. Johann Reichhart byl ale v tomto oboru patrně rekordmanem. Během dvaadvaceti let v Německu popravil 3 166 lidí. Poprava na gilotině mu trvala jen několik sekund a on se tím chlubil. Po válce si ho vyžádali Američani, aby vykonával trest smrti u odsouzených válečných zločinců...

Na Johanna Reichharta by svět snad i pomalu zapomněl, vždyť zemřel už v roce 1972 a na jeho “práci” většina lidí raději nevzpomíná. Pak ale přišel rok 2014 a v Mnichově byla objevena gilotina, která pod jeho dozorem v době války připravila o život stovny a tisíce lidí - podle dobových dokumentů se stávalo, že byli lidé popravováni v rozmezí pouhých několika minut po sobě. Johann Reichhart byl poslední bavorský kat, který ji obsluhoval…

Rodová tradice

Johann Reichhart se stal katem vlastně vinou rodinné tradice. Katem byl již jeho strýc, který ale za svoji kariéru vykonal “pouze” 58 rozsudků smrti. V roce 1924 ale zemřel a jeho řemeslo i s gilotinou zdědil jeho synovec Johann. Tehdy mu bylo 31 let a patrně netušil, kolik bude mít v příštích letech práce. O jeho aktivitě dokonce vyšla kniha Smrt gilotinou, kterou vydal inspektor policie v Dachau Johann Dachs.

Popravy mu nedělaly problémy

Podle zjištění, které její autor uvádí, nebylo pro Reichharta jeho řemeslo jen povinností, ale ve své podstatě i naplněním zvrhlé povahy. Původně se vyučil jako řezník a nikdy mu tedy nedělalo problém zabít zvíře. Později ale zjistil, že pro něj mezi životem jatečného zvířete a odsouzeného člověka není žádný velký rozdíl. Dokonce se chlubil, že je nejrychlejším a nejvýkonnějším katem v Německu. To rozhodně svědčí o tom, že si z důsledků své práci opravdu nedělal žádné výčitky.

"Zlatá doba" nacismu

Přišla doba nacismu a pro Reichharta to byla doba doslova zlatá. Jeho gilotina z něho udělala bohatého muže. Doposud za jednu popravu, která v jeho podání trvala pouhých několik minut, inkasoval 150 marek a mohl se vydat zpět na cestu domů - často vlastním autem, což také stálo nějaké peníze. K tomu všemu, aby vyšel s penězi, podnikal v nákladní dopravě, provozoval hospodu, učil tanec, prodával katolickou literaturu. Je možné představit si něco ještě absurdnějšího? A pak se přidal k nacistům a poprvé začal dostával pevnou mzdu. Brzy se z něj stal bohatý člověk.

Jeden a nejlepší ze tří

Reichhart byl tehdy jeden z pouhých tří německých katů a měl na starosti celé jižní Německo. Práce měl tedy opravdu hodně, přejížděl z místa na místo, nikde neměl čas se zastavit. Rodina se mu rozpadla, ale on upravil gilotinu tak, aby byl výkon trestu ještě rychlejší a on se nemusel s prací příliš zdržovat. V roce 1937 začalo fungoval v Bavorsku pouze jediné popraviště v Stadelheimu a Reichhart zůstal na veškerou práci sám. Zpočátku zde nalézali smrt jen násilníci a vrazi, ale brzy k nim přibyli i odbojáři nebo “zrádci”. A tak to šlo po celou dobu druhé světové války…

Pak přišli Američané

Válka skončila a do Bavorska přišli Američané. A i ti potřebovali kata - pro změnu na odsouzené Němce. Nenajali si na tu práci nikoho jiného než právě osvědčeného Johanna Reichharta. Ten ale musel se změnou “zaměstnavatele” změnit i způsob popravy. Američané totiž na rozdíl od Němců gilotinu neuznávali, a tak se Reichhart musel přizpůsobit a naučit se popravovat oběšením. Takto jeho rukou skonalo mnoho jeho bývalých šéfů. Kat, který doposud pracoval pro Hitlera, se stal katem samotných Němců. Ve službách Američanů popravil ještě 153 válečných zločinců.

Došlo k záměně

Ačkoliv muselo jít o velmi krutého a nesmlouvavého člověka, který se sice snažil jistou důstojnost posledních vteřin odsouzených podtrhnout svým oblečením včetně cylindru (což ale nic neměnilo na skutcích, které vykonával), jeden okamžik mu změnil pohled na věc. V roce 1946 se přišlo na to, že dva lidé, které Johann Reichhart popravil, byli nevinní a odsouzeni byli na základě nešťastné záměny. Dlouholetý kat následně odmítl ve své živnosti pokračovat a další rozsudky smrti již sám nevykonal. Přesto od okamžiku, kdy po strýci zdědil jeho živnost, až do konce svého katovského podnikání připravil o život 3 166 lidí. Sám sebe ale obhajoval slovy, že nikomu neublížil. Jen vykonával rozsudky.

Osamocený psanec

Později krutý kat sám vážně onemocněl a při jeho pobytu v internační nemocnici jej nacisté, s nimiž tady byl nucen pobývat, málem ubili k smrti. Po propuštění se z něho stal v podstatě psanec a na rukou mu přibyla další krev - tentokrát jeho vlastního syna, který neunesl tíhu otcovy viny a v roce 1950 spáchal sebevraždu. Osamělý a zničený Johann Reichhart pak dožil sám a v ústraní se svými psy, živil se výrobou vlasové vody a parfémů. Zemřel v roce 1972 v pečovatelském domě.

KAM DÁL: Plicní červivost může vést až ke smrti zvířete. Naučte se ji rozeznat a pomoci svému čtyřnohému příteli.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru